Brněnec

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1557, kdy patřil pod panství hradu Svojanov.

V prosinci 1789 prošlo Brněncem ruské vojsko, což trvalo několik dní. Přivalilo se ze sousední Moravy, táhlo přes Svojanov a Bystré do Poličky a dále do Čech. Místní obyvatelé si všimli jeho pestrého složení: v čele jeli kozáci s dlouhými píkami, za nimi následovali myslivci, granátníci a mušketýři.[4]

V roce 1843 byl W. F. Stankem v Olomouci odlit zvon pro místní zvonici.[5] V roce 1867 měl Brněnec pouze 19 domů se 105 obyvateli, Podlesí se Zářečím 35 domů a 213 obyvatel.[4]

Na začátku 19. století byly položeny základy místního průmyslu: kupní smlouvou z 13. září 1804 odkoupil František Diebl za 100 zl. pozemky od Jana Schwaba k vybudování papírny.[6] Diebl pak o 10 let později (5. listopadu 1814) svou papírnu se všemi pozemky prodal za 28 000 zl. Jiřímu Schönovi.[6] Další majitel továrny, Jiří Winarský, ji za 30 000 zl. v dubnu 1854 prodal židovskému podnikateli Izáku Löw-Beerovi, který ji vzápětí přebudoval na přádelnu vlny.[6] Z té se postupně stala poměrně významná textilka; ve vlastnictví rodiny Löw-Beerů zůstala následujících 84 let, až do začátku německé okupace Sudet v roce 1938 (Brněnec se tehdy dostal přímo na hraniční čáru Třetí říše a Protektorátu), kdy byla arizována a později (24. února 1940) prodána vídeňské firmě Hoffmann. Textilka byla postupně přeměněna na pomocnou muniční továrnu, pobočku nacistického koncentračního tábora Gross-Rosen ve Slezsku. Právě sem do této továrny v letech 1944–45 sudetoněmecký podnikatel Oskar Schindler umístil cca 1100 židovských vězňů (Schindlerův seznam), čímž je zachránil před smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.

8. května 1945 byl Brněnec i s okolím osvobozen Rudou armádou a zdejší koncentrační tábor zrušen.

V Brněnci se narodil hudební skladatel František Bartoš v roce 1905.

František Ženíšek je autorem sgrafitové výzdoby na bývalé Daubkově vile.[7]

Dne 23. 12. 1946 vznikl Sbor dobrovolných hasičů v a.s. Vitka Brněnec. Prvním starostou byl tehdejší ředitel Bohdan Tainer a velitelem sboru Bohumil Vejpustek. Od roku 1958 byl starostou Josef Spurný st. a velitelem Karel Svojanovský. Členové sboru se zúčastňovali hasičských soutěží. Po roce 1962 přichází do sboru řada mladých členů. Velitelem sboru byl Jaroslav Bednář se starostou Jiřím Ducháčkem. V roce 1969 dosáhlo hasičské družstvo největšího úspěchu v historii sboru. Vyhrálo 1. místo v republikovém kole hasičské soutěže v Praze na Strahově. Od roku 1977 byl každoročně pořádán Memoriál Jaroslav Kolíska. Od roku 1985 byl starostou Sboru dobrovolných hasičů ve Vitce Oldřich Jedlička a velitelem Josef Spurný ml. Na počet a památku Josefa Spurného (tragicky zahynulého) probíhala každoročně v obci hasičská soutěž Memoriál Josefa Spurného. V roce 1996 měl sbor 15 členů s velitelem Pavlem Klemšou a starostou Ondřejem Kozákem. Hasiči měli své cvičiště za teplárnou v Brněnci, 13 x se zúčastnili hasičských soutěží, vyjížděli k požárům, předváděli hasičskou techniku dětem a pořádali výtvarné soutěže.[10] V roce 1988 se stal velitelem Klemša Pavel a v roce 1990 starostou Kozák Ondřej, V roce 2004 sbor čítal 13 členů. [11]

Sbor dobrovolných hasičů v Moravské Chrastové viz obec Moravská Chrastová.

Sbor dobrovolných hasičů v Chrastové Lhotě viz obec Chrastová Lhota.

Brněnec se člení na tři katastrální území:

• Brněnec – většina katastru leží v Čechách a zahrnuje místní části (zároveň ZSJ) Brněnec a Podlesí
• Chrastová Lhota – leží na Moravě a zahrnuje místní část a ZSJ Chrastová Lhota
• Moravská Chrastová – téměř celý katastr leží na Moravě a zahrnuje místní část a ZSJ Moravská Chrastová

V období 1976–1990 náleželo k Brněnci i celé území bývalého města Březová nad Svitavou (obec se od Brněnce odtrhla a roku 1999 získala opět městský status).[15]

• 
  Hlavní ulice
• 
  Zvonička na horním konci
• 
  Zdravotní středisko
• 
  Mlýn
• 
  Obecní úřad v místní části Moravská Chrastová
• 
  Evangelický kostel v místní části Moravská Chrastová

• Schindlerova továrna
• Římskokatolická farnost Březová nad Svitavou

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brněnec na Wikimedia Commons
• Brněnec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Koncentrační tábor Brněnec (I., II. část) – studie regionální historičky J. Gruntové