Brníčko (Uničov)

Brníčko (německy Pirnik[2]) je bývalá samostatná obec východně od Uničova, nyní je jeho místní částí. Brníčko je odděleno od města Uničova řekou Oskavou, východní část sousedí s katastrem obce Újezd.

Brníčko
Kaple na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecUničov
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°46′20″ s. š., 17°8′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel349 (2011)[1]
Katastrální územíBrníčko (4,87 km²)
PSČ783 91
Počet domů111 (2011)[1]
Brníčko
Další údaje
Kód části obce174599
Kód k. ú.774596
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Nejstarší písemný doklad z roku 1358 mající podobu Pernik byl německou hláskovou úpravou staršího českého Brnník odvozeného od obecného brní - "místo, kde je brn/brnné místo", tedy místo hliněné, bahnité (staročeské brn znamenalo "hlína, kal, špína"). K roku 1371 je poprvé doložena podoba Brniečko, což byla zdrobnělina staršího (zde písemně nedoloženého) Brníce (Brniece) a to zase zdrobnělina ještě staršího Brní (Brnie) popsaného výše. Vedle tvaru Brníčko se v češtině od konce 14. století používala i upravená podoba německého jména Perník, případně jeho zdrobnělina Perníček. Od stejného základu vzniklo i pojmenování Brna, ale jinak mezi touto vesnicí a městem Brnem nebyl žádný historický vztah.[3]

Historie

Brníčko bylo původně osídleno německojazyčným obyvatelstvem, které bylo po druhé světové válce odsunuto.

V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí bylo i Brníčko.[4] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[5]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Brníčko včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
310 280 293 315 340 322 397 496 309 277 305 324 316 349

Průmysl

V katastru obce se nachází velký strojírenský podnik UNEX, a. s., který vyrábí produkty těžkého strojírenství. V dřívějších dobách to byly přístavní jeřáby, korečková rypadla nebo technologické celky hliníkáren. V blízkosti zmíněného strojírenského podniku se nachází areál bývalé cihelny, jejíž provoz byl ukončen v sedmdesátých letech 20. století.

Doprava

Vsí prochází silnice druhé třídy číslo II/444 z Města Libavá přes Šternberk do Uničova a dále do Úsova a Mohelnice, kde se napojuje na dálnici D35. Ve vsi je zastávka železniční tratě číslo 290 z Olomouce do Šumperka.

Životní prostředí

Na katastru obce se nacházela bývalá kalová pole, dnes již zrušeného a zbouraného Cukrovaru Uničov, a. s. Od října roku 2011 do září následujícího roku byly tyto kalová pole proměněny na další část parku. Tímto se městský park rozšířil o dalších bezmála 5 hektarů, na kterých bylo vysázeno 121 mladých stromků a krom toho na této ploše rostou rostliny, které se nevyskytují v jiných částech parku.

Jáma, která vznikla po vytěžení hlíny pro cihelnu, sloužila jako skládka odpadků pro oblast města Uničova. V současnosti je tato již zavezena a nenarušuje tudíž ráz krajiny. V blízkosti obce se nacházejí prameny pitné vody.

Sport

V Brníčku se nachází dětské hřiště, hned u autobusové zastávky. Dále je tu fotbalové hřiště cihelna, tam chodí nejvíce lidé, právě z Brníčka. Dále je u fotbalového hřiště, betonová plocha, kde se dá hrát basketbal, florbal, tenis, nohejbal nebo volejbal. V sousedství strojírenského podniku UNEX, a. s., se nachází letiště pro modeláře.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 598.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 109.
  4. KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
  5. TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
  6. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.