Bratronice (zámek)

Bratronický zámek stojí na místě staršího sídla[2] ze čtrnáctého století, kdy na něm roku 1361 sídlil Mikuláš z Bratronic. Dalšími vladyky, kteří používali přídomek z Bratronic, byli Čeněk (zemřel před rokem 1381) a Bedřich, po němž statek zdědila vdova Kateřina. Ta Bratronice prodala Mikulášovi z Kestřan. Po nich byl majitelem Beneš z Bratronic připomínaný roku 1433 (podle Karla Třísky roku 1400[3]), a Jan (1457). V letech 1509–1517 (1509–1511[3]) Bratronice vlastnil Smil ze Sedlce a před rokem 1565 Hynek Radkovec z Mirovic. Okolo roku 1575 statek získal Jan nejstarší Horčice z Prostého.[4]

Jan Horčice panství rozšířil o Pole, Bezděkov, Záboří a Mirotice a bratronickou tvrz přestavěl na renesanční zámek. Zemřel 1. března 1616.[4] Statek Pole zdědila vdova Kateřina z Kokořova, ale Bratronice, Záboří a Bezděkov[4] odkázal dceři Saloméně provdané za Adama staršího Vratislava z Mitrovic.[3] Po Saloménině smrti v roce 1630 Bratronice zdědila její dcera Markéta, od níž je roku 1681 dědictvím získal její syn hrabě Karel Maxmilián Lažanský z Bukové.[3]

Po Ferdinandově smrti v roce 1695 se pozůstalí podělili o majetek tak, že Bratronice roku 1699 připadly nejmladšímu synovi Adamu Antonínovi Lažanskému z Bukové, který je vlastnil až do své smrti v roce 1737. Adam Antonín statek zadlužil, a v dražbě jej koupil Kristián Josef Gfässer, jehož potomci v Bratronicích sídlili až do roku 1831.[3] Za Gfässerů proběhla ve druhé polovině osmnáctého století další přestavba.[2] Po nich majetek zdědil Josef Talacko z Ještětic a v letech 1864–1945 zámek patřil rodině Battagliů.[3]

Po roce 1948 byl majetek rodiny Battagliů v Bratronicích vyvlastněn. V roce 1990 byl bratronický zámeček v rámci restitucí vrácen posledním potomkům české větve rodu, sourozencům Blance Marii (1911–2005) a Christianovi (1914–1991), ale Blanka jej v roce 1994 prodala.[5] Po roce 2007 získal zámeček Jiří Jan Lobkowicz (z mělnicko-hořínské sekundogenitury) s chotí Zdenkou.

Zámek stojí v západní části areálu tvořeného hospodářským dvorem a parkem.[2] Zámecká budova pochází z počátku sedmnáctého století,[2] má obdélníkový půdorys a mansardovou střechu.[3] K východní straně kolmo přiléhá budova kaple.[2] V severním průčelí se nachází bosovaný portál se erby Jana Horčiceho z Prostého a jeho manželky Kateřiny z Kokořova.[3] Uvnitř budovy se dochovaly prostory zaklenuté valenými a lunetovými klenbami.[2] Památkově chráněné jsou také hospodářské budovy (chlévy, ratejna, stodoly a špýchar s renesančním štítem využívaný i jako pivovar), zámecký park s bývalou ovocnou zahradou a jejich ohradní zeď.[2]