Brána do nebes

(1. obraz – Front Office Scott Film Corporation) V předpokoji kanceláře Cecila McScotta, šéfa Scott Fil Corporation, je jako obvykle velmi rušno. Filmování opět stojí a celý produkční tým – režisér, kameraman, produkční, scenárista, skladatel, zvukař – si stěžuje na náladovou hvězdu Glorii Mills, které nemůže nikdo a nic vyhovět: nelíbí se jí kostýmy ani výprava, píseň kterou má zpívat, ani její spoluherci. Všichni svorně tvrdí, že s ní nelze pracovat (ansámbl Verbinden Sie mich mit Studio 4). Ale Scott je posílá zpátky do práce – koneckonců je všechny platí a slečnu Mills také.

Všichni utichnou, když vstoupí sama star. Té málo záleží na tom, co o ní říkají, on je filmováním a životem s ním spojeným k smrti unavena a už nechce být předmětem obdivu všech dívek a touhy všech mužů (entrée a píseň Glorie Nun, meine Herrn? ... Kinostar, die Sehnsucht tausender Mädchen). Žádá o okamžité ukončení své smlouvy, cítí se na pokraji zhroucení – už jen to, jak ji dnes jeden starý komparsista při natáčení upřeně sledoval, jí drásá nervy. Scott dává pokyn provinilce ihned propustit a o samotě a o skleničce whisky se snaží Glorii uchlácholit.

Do Scottovy kanceláře přichází vyhozený komparsista a prosí jeho sekretářku Miss Brownovvou o přímluvu (píseň starého muže Der Dumme hat's Glück). – Gloriina špatná nálada pramení zejména z chování jejího milence prince Tina Tacianu, který ji v poslední době zanedbává. Scott se ji snaží přesvědčit, že „princ“ je podvodník, který z ní jen tahá peníze. Gloria odmítá věřit, ae Scott jí slibuje přinést důkazy. Gloria v hořké a lítostivé náladě se smiluje nad starým komparsistou, který kvůli ní přišel o denní chléb, a zve ho k sobě do hotelu Ambassador na večeři. Muž přijímá, a když hvězda odejde, snímá masku: Je to ve skutečnosti mladý novinář Axel Swift, který se takto snažil dostat do blízkosti slavné Glorie Mills, známé svou nesdílností k novinářům (finaletto I Ich fürchte, Miss Mills, Sie scherzen nur... Der Dumme hat's Glück).

(2. obraz – Herlingerův byt) V malém bytě filmového kadeřníka a vídeňského rodáka Theodora Herlingera, který mu slouží současně jako parukářská dílna, bydlí rovněž Axel. Právě ho zde hledá Jessie Leylandová. Theodor sice neví, kde Axel vězí, ale snaží se Jessii zadržet. Je do ní sám po uši zamilován, ale nehodlá si k ní nic dovolovat – přítelkyně jeho přítele je pro něj tabu (foxtrot Die Freundin meines Freundes ist für mich Tabu).

Když se Axel vrátí, radostně Jessii sděluje, že jej čeká novinářský trhák – ale více je zatím tajemství. Jessie ale přišla, aby podle dohody s Alexem společně strávili večer, a když se Axel chce vzdálit, rozzlobená Jessie mu dává na vybranou: buď s ní dnes večer zůstane, nebo se s ním rozejde. Axel se jí naoko podrobí, ale když dívka odskočí pro jídlo, zařídí si u kolegy z novin telefonát. Když pak Axel přijímá hovor, předstírá Jessii, že mu volá šéfredaktor a že jej pověřuje reportáží z dnešní akce s presidentem Rooseveltem v hotelu Ambassador. Axel se zpěčuje, až ho sama Jessie musí donutit, aby šéfovi vyhověl a odešel (finále II Lebet wohl! Gute Nacht! Goodbye! Sleep well!).

Theodor zůstává sám s Jessií a baví ji svou znalostí Vídně, oblíbeného dějiště hollywoodských filmů (valčík Es sieht nah' und ferne das Publikum gerne den echten Film aus Wien). Tu klepe na dveře Gloriin šofér Clark, který má z rozkazu své paní vyzvednout „starého pana Swifta“ a odvézt na dohodnutou soukromou večeři. Jessie vidí, že ji Axel obelhal a pravděpodobně i podvedl. Nyní je ochotna z pomsty věnovat se Theodorovi, což tento s nadšením přijímá (pokračování finále II Teddy, wir revanchieren uns! ... Die Freundin meines Freundes ist mir keineswegs Tabu).

(3. obraz – Gloriin hotelový pokoj, salón) Hvězda je nadále melancholická, žádné zprávy od prince Tacianu (blues Gebundene Hände, Anfang und Ende jeder verliebten Situation). Na její příkaz šofér Clark a starostlivá černošská služebnice Dinah připravují pohodlné posezení a snadno rozmělnitenou a stravitelnou večeři pro „starého pána“. Axel se však dostaví bez převleku, z překvapení služebnictva si nic nedělá. I Glorie se diví, jak Axel najedou omládl, a chce jej nejprve vyhodit jako podvodníka. Pak se jí ale jeho vynalézavost zalíbí. Povečeří spolu, diva vyslechne Axelovu obranu lásky (Axelova píseň Die allergrößte Zukunft hat die Liebe), interview mu ale neposkytne.

Když je ohlášena návštěva Scotta, musí se Axel vzdálit. Scott ukáže Glorii doklady toho, že její milenec je podvodník a hochštapler. Po jeho odchodu se chce Glorie otrávit, ale zabrání jí v tom Axel, který zůstal skryt za dveřmi. Protože se obává, že by mohla pokus zopakovat, hodlá u ní zůstat – a protože sám přece nemůže strávit noc v její ložnici, ustele jí zde v předpokoji (duet/waltz Zieh' dich aus, schöne Frau, denn du musst ins Bett... Eine Frau von heut' zieht ein schönes Kleid gerne an und g'rad so gerne zieht sie's manchmal aus). Kvůli výpadku elektrického proudu stráví romantickou chvíli při svíčkách (melodram Sie sind schön, Gloria), pak ale Alex uloží kinohvězdu k spánku a chystá se odejít (tangoduet Mein schönes Fräulein, gute Nacht).

Na dveře však právě buší šéf hotelu v doprovodu policie a chtějí pokoj prohledat. Jakýsi muž totiž využil tmy, přepadl lady Barringtonovou a připravil ji o perlový náhrdelník. Naleznou Axela, který se pokoušel odejít, a ten – aby Glorii nekompromitoval – popírá, že by ji znal. Glorie jeho slova potvrdí. Alex je zatčen a odveden policií (finále III: Miss Mills, kennen Sie diesen Mann?).

(4. obraz – Chodba v budově rychlého soudu) Axel již strávil celou noc na chodbě rychlého soudu a je netrpělivý. Jeho zpěv (píseň Ich muss wieder einmal in Sing-Sing sein, allein, allein, allein) mu vynese jen to, že je uzavřen do zvukotěsné cely.

(5. obraz – Cela v budově rychlého soudu) Dozorce přivádí k Axelovi pána, který s ním chce mluvit. Je to advokát Peppermint: nabízí Axelovi své služby a slibuje mu, že pro něj vymůže osvobození. Když Axel odmítá, ukazuje se, jak advokátovi na zastupování záleží: dozvěděl se totiž, že do kauzy je zapletena slavná Gloria Mills, a takový proces je pro advokáta obrovská reklama. Nakonec sám zaplatí Axelovi tisíc dolarů za svolení s tím, aby jej mohl před soudem zastupovat.

(6. obraz – Jednací sál rychlého soudu) Proces před soudcem Blythem není jednoduchý, protože ten je zjevně ještě zmožen po probdělé noci a průběhem procesu zmaten. Z oběti, nedůtklivé Lady Barringtonové, je obtížné získat kloudné svědectví, stejně tak z obžalovaného, který je mimochodem – jak uvádí do protokolu – rozený Hollywooďan (Axelův kuplet In Holly-Holly-Hollywood). Intervence doktora Pepperminta k přehlednosti situace také nepřidávají. Další zmatek přinese svědectví šoféra Clarka, který měl přivézt „starého“ pana Swifta, zatímco do hotelu vstoupil „mladý“ Axel (což je přirozeně podezřelé). Přihlásí se i Jessie v doprovodu Theodora: je ochotna odsvědčit, že Axel strávil inkriminovaný čas u Glorie Mills, protože ho do hotelu sledovala.

Rozruch v sále způsobí poslední svědek, samotná Gloria Mills. Přichází potvrdit Axelovo alibi. Axel s ní skutečně strávil celý dotčený čas a dostalo se mu toho, po čem každý touží... totiž dala mu své první novinové interview, které právě vyšlo v ranním vydání (a je ve skutečnosti Gloriiným vlastním dílem). Na naléhání obhajoby se svlékne do stejného negližé, jaké měla včera večer – smyslem je dokázat, že žádný muž by neopustil takový pohled jen proto, aby šel loupit (reminiscence Eine Frau von heut' ). Gloria předvede „corpus delicti“, má ale i jiné svědectví: našla ve svém automobilu ukryté perly, jež ve skutečnosti ukradl šofér Clark. Ten je zadržen a Axel osvobozen (melodram Im Namen des Staates Californien). Axel pokračuje v načatém interview s Glorií: jaké jsou její plány do budoucnosti? a Glorie mu nabízí sňatek (finaletto Was sind Ihre Pläne für die Zukunft?). Jessie se spokojí s Theodorem a všichni jsou spokojeni (závěrečný ansámbl So endet alles schön und gut und happy wie in Holylywood).