Bosyně (zámek)

Panské sídlo stávalo v Bosyni již od čtrnáctého století, kdy bývala vesnice rozdělena mezi několik majitelů. Byla jím tvrz připomínaná poprvé roku 1408, kdy na ní sídlil Jan Homut.[2] Jeho potomkům patřila až do roku 1675. Patřil k nim Radslav Homut zmiňovaný roku 1432 a snad také v roce 1440. Roku 1465 byl poprvé zmíněn Jan Homut, který se oženil s Annou z Počapel. Dalším členem rodu a majitelem tvrze se stal Jindřich Homut, který na tvrzi pojistil věno manželce Marianě z Kokořova. Zemřel okolo roku 1540 a malé panství po něm zdědilo sedm synů.[3]

Nejstarším z Jindřichových synů byl Jiří Homut, který rozšířil bosyňské panství o Chodeč a dvůr v Bosyni, který do té doby patřil městu Mělník. Roku 1575 však část vesnice včetně tvrze prodal Jiřímu Kaplířovi ze Sulevic. Ten statek rozšířil o pět vesnic a celý jej roku 1587 prodal Albrechtovi Pětipeskému z Chyš. Pětipeští z Chyš Bosyni připojili k byšickému panství, a nepotřebná tvrz v Bosyni chátrala.[3] Albrecht zemřel roku 1596[3] a panství připadlo Václavu Felixovi Pětipeskému, který se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620. Za to byl odsouzen ke ztrátě veškerého majetku a zkonfiskované byšické panství koupila roku 1623 Polyxena z Lobkovic.[4]

Lobkovicové tvrz nejspíše obnovili a Václav Eusebius Popel z Lobkovic bosyňský statek v roce 1668 prodal Václavu Silvestrovi Smrčkovi ze Mnichu. Hned následujícího roku jej od Václava koupil Daniel Pachta z Rájova. Bosyně v té době patřila k liblickému panství.[3] Pachtům, kteří tvrz přestavěli na barokní zámek, Bosyně patřila až do roku 1845, kdy ji získal hrabě Fridrich Deym. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál využíval státní statek.[2]

Hlavní zámecká budova je jednopatrová a má obdélníkový půdorys. V přízemí se nachází velký sál s povalovým stropem.[2] K památkově chráněnému areálu patří také chlévy, dlouhá přízemní stodola a pozemky obehnané zbytky ohradní zdi. Všechny budovy obklopují nepravidelný dvůr.[5]