Borovice halepská

Borovice halepská (Pinus halepensis) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých a asi nejběžnější borovice, se kterou se lze setkat v oblasti Středomoří. Jeho název je odvozen od města Aleppo v Sýrii.[2][3]

Borovice halepská
Borovice halepská (Pinus halepensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodPinus
SekcePinus
PodsekcePinaster
Binomické jméno
Pinus halepensis
Mill., 1768
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Borovice halepská je poměrně vzrůstný, až 20 metrů vysoký strom se silným, často větrem pokrouceným kmenem a širokou nepravidelnou korunou. Kůra je u mladých stromů a na letorostech hladká a stříbřitě šedá, s přibývajícím věkem rozpukává a zbarví se do šedohnědého či rudohnědého odstínu. Jehlice rostou na kratičkých brachyblastech ve svazečcích po dvou; jsou jasně světle zelené či šedozelené, velmi jemné, měkké a zhruba 6 až 10 centimetrů dlouhé, často rozložené až na koncích větévek. Pupeny jsou bez pryskyřice. Šišky bývají 5 až 12 centimetrů dlouhé, úzce válcovité, červenohnědé či žlutohnědé, o průměru asi 4 centimetry. Vyrůstají na výrazných, dolů sehnutých, 1–2 cm dlouhých stopkách, což je rys, podle něhož lze tuto borovici snadno rozeznat. Dozrávají druhým rokem, třetího roku se rozevírají a uvolňují mnoho okřídlených semen, která roznáší vítr; na stromě však zůstávají viset ještě několik dalších let a postupně šednou.[2]

Ekologie a rozšíření

Velmi dobře snáší sucho a ve vhodném podnebí roste ve všech půdách, nejlépe vápenitých. Na půdní podmínky je velmi nenáročná, dokáže růst i na vyprahlých skalách a krasových terénech včetně téměř aridních oblastí s ročním uhrnem srážek kolem 300 mm.[3]

Roste přirozeně ve Středomoří, zejména v jihovýchodním Španělsku, severním Maroku a Alžírsku, v jižní Francii, v Dalmácii, v Řecku a v Izraeli. lesnicky introdukována byla jako užitková dřevina do mnoha klimaticky odpovídajících zemí světa; v Austrálii se stala nepříjemným invazním druhem.[2]

Pro pěstování v českých podmínkách není mrazuvzdorná.[2]

Využití

Dřevo borovice halepské je pouze průměrné kvality. Lesnicky se využívá k zalesňování náročných a suchých stanovišť. Třísloviny z kůry se využívaly v koželužství. Široké uplatnění měla pryskyřice, ať už k impregnaci lodí, či výrobě terpentýnu; dodnes se přidává do řeckého bílého vína zvaného retsina.[2]

Taxonomie

Blízce příbuznými druhy jsou borovice kanárská (Pinus canariensis), jež je endemitem ostrova Tenerife, a také borovice kalábrijská (Pinus brutia), rostoucí ve východním Středomoří, která bývá někdy považována i za její poddruh (pak jako Pinus halepensis subsp. brutia). Od borovice halepské se liší delšími, tuhými, tmavě zelenými jehlicemi a šiškami bez stopek; oba druhy se v místě překryvu areálů kříží.[2][3]

Galerie

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. PINUS HALEPENSIS Mill. – borovice halepská / borovica halepská | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
  3. ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha : Academia, 2005. s. 84. ISBN 80-200-1224-9

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.