Boleslav I. Mazovský
Boleslav I. Mazovský (polsky Boleslaw I Mazowiecki/ Sandomierski, 1210? – 17. dubna 1248) byl kníže z rodu Piastovců. V letech 1229–1232 kníže sandoměřský. Od roku 1233 byl kníže severního Mazovska, od roku 1247 vládl v celém Mazovsku.
Boleslav I. Mazovský | |
---|---|
Narození | 1208 |
Úmrtí | 1248 (ve věku 39–40 let) |
Potomci | Zemovít I. Mazovský |
Otec | Konrád I. Mazovský |
Matka | Agafia Rurikovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Konrád I. Mazovský |
---|---|
matka | Agafia Rurikovna |
bratr | Kazimír I. Kujavský |
bratr | Zemovít I. Mazovský |
sestra | Eudoxie |
sestra | Judita Mazovská |
I. manželka | Gertruda Vratislavská |
II. manželka | Anastázie z Belzy |
Mládí
Narodil se jako nejstarší syn Konráda I. Mazovského a jeho manželky Agafie Rurikovny. Už od dětství, byl součástí politických projektů svého otce. Roku 1227 po atentátu na Boleslavova strýce Leška I. Bílého, doprovázel svého otce do Malopolska, na jednání o dědictví s Leškovou vdovou, Grzymislavou Kyjevskou. V letech 1227 – 1229 pak Boleslav vládl v pevnosti Dobřiň u řeky Visly. Roku 1229 se Konrádovi podařilo získat od Grzymisławy část Sandoměřska, kterou přenechal Boleslavovi. Dobřiň poté připadla mladšímu bratrovi Zemovítovi. V roce 1231 byl spolu s otcem a bratry v rozkolu s Řádem německých rytířů z Chelmnu.
Ztráta Sandoměřska
V témže roce po smrti Vladislava III. podporoval svého otce v dobytí Krakova. Rychlý a nečekaný útok Jindřicha Bradatého a Prusů na Mazovsko a Sandoměřsko nejenže překazil plány na dobytí Krakova, ale znamenalo to i ztrátu Sandoměřska. Jako kompenzaci obdržel roku 1233 Boleslav od otce část Mazovska, Sieradz. Kontrolu nad vojenskými záležitostmi a zahraniční politikou si však Konrád držel i nadále. V roce 1234 dostal Boleslav výměnou za oblasti Sieradz severní Mazovsko. Druhý bratr Kazimír obdržel Kujavsko. Toto rozdělení mělo být pouze dočasné a po Konrádově smrti mělo být spravedlivě rozděleno mezi všechny tři Konrádovi syny (Boleslava, Kazimíra a Zemovíta). Také v tomto případě přenechal synům kontrolu pouze nad domácí politikou, zahraniční věci řešil sám.
Smrt Konráda Mazovského
V následujících letech se Boleslav zapojil do politiky části Pruska a Ruska. V roce 1238 se také zúčastnil války proti knížeti Danielu Haličskému a litevskému vládci Mendogovi. V roce 1241, po smrti svého tchána Jindřicha II. Pobožného v bitvě u Lehnice, Boleslav opět podpořil svého otce v boji o Krakov, kde Konrád do roku 1243 vládl. Dne 31. srpna 1247, Konrád zemřel, a Boleslavovi se otevřely nové obzory. V otcově závěti získal většinu Mazovska a proto čelil útoku svého bratra Kazimíra, který s nerovnoměrným rozdělením území nesouhlasil a zmocnil se Sieradze a Lenčicka, které měli připadnout Zemovítovi. Už na jaře příštího roku Boleslav nečekaně zemřel. Všechna svá území odkázal nejmladšímu bratrovi Zemovítu Mazovskému.
Rodina
Boleslav I. Mazovský byl dvakrát ženatý. Poprvé v roce 1234 s Gertrudou Vratislavskou (1218/20 – 1244/47), dcerou Jindřicha II. Pobožného. Podruhé kolem roku 1248 s Anastázií z Belzy. Obě manželství zůstala bezdětná.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesław I mazowiecki na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav I. Mazovský na Wikimedia Commons