Bokonie

Rod bokonie se v rámci čeledi makovité velmi vymyká, a to zejména drobnými bezkorunnými květy opylovanými větrem, jednosemennými plody a také dřevnatým habitem.[2]

Bokonie jsou řídce větvené nebo nevětvené, polodřevnaté rostliny stromovitého nebo keřovitého vzrůstu, dorůstající výšek 2 až 6 metrů. Obsahují oranžovou šťávu. Listy jsou velké, nahloučené na koncích větví, celistvé nebo častěji zpeřeně laločnaté, se zpeřenou žilnatinou. Odění rostlin se skládá z větvených chlupů. Květenství jsou bohatá a rozměrná a nakvétají synchronně ve stejný čas. Kalich je složený ze 2 opadavých lístků, koruna chybí. Tyčinek je mnoho a jsou převislé. Semeník je elipsoidní a zploštělý, dlouze stopkatý a obsahuje jediné vajíčko. Plodem je jednosemenná tobolka otevírající se 2 opadavými chlopněmi. Semena mají velký míšek.[3][4]

• 
  Mladá rostlin Bocconia frutescens
• 
  Květenství Bocconia arborea
• 
  Detail plodenství Bocconia frutescens

Rod bokonie zahrnuje 8 druhů. Je rozšířen v tropické Střední a Jižní Americe a na Karibských ostrovech. Centrum rozšíření rodu je v Mexiku, kde se vyskytují všechny známé druhy, a ve Střední Americe. Největší areál má druh Bocconia integrifolia, který také dosahuje nejdále na jih (od Mexika až po Bolívii a Argentiny) a Bocconia frutescens, rozšířený v oblasti od Mexika po Peru a jako jediný druh rodu i na Karibských ostrovech. Tyto dva druhy jsou také jediné, které se vyskytují v Jižní Americe, zatímco areál všech ostatních je omezen na Mexiko a Střední Ameriku.[5]

Bokonie jsou vesměs horské rostliny, rostoucí zpravidla v nadmořských výškách od 500 do 2400 metrů. Druh Bocconia frutescens se vyskytuje i níže, Bocconia vulcanica naopak vystupuje až do nadmořských výšek 3800 metrů.[4][6][7] Druh Bocconia integrifolia roste v jihoamerických Andách i jako součást vysokohorského ekosystému známého jako páramo.[8]

Bokonie mají bohatá květenství drobných bezobalných květů, které jsou opylovány větrem. Tento je v je v rámci čeledi makovité zcela výjimečný a vyskytuje se jinak pouze u rodu makleja (Macleaya). Samoopylení je zabráněno protogynií. Semena mají červený nebo oranžový míšek, po opadnutí chlopní tobolek zůstávají viset v rámečku (replum) a vyhledávají je ptáci, kteří také rozšiřují semena.[3]

Bokonie obsahují podobně jako jiné rostliny z čeledi makovité různé alkaloidy. U druhu Bocconia frutescens byl zjištěn rhoeadin (obsažený např. také ve vlčím máku) a papaverrubin.[9]

Rod Bocconia ze v rámci čeledi Papaveraceae řazen do podčeledi Papaveroideae a tribu Chelidonieae. Blízce příbuzným rodem je východoasijský rod Macleaya, který se odlišuje listy s dlanitou žilnatinou, jednoletými stonky, tenkými chlopněmi plodů a větším počtem malých semen. Oba rody byly v minulosti spojovány do rodu Bocconia.[10]

Bokonie mají význam zejména v domorodé medicíně, používají se k barvení a v tropech se pěstují jako okrasné rostliny. Jsou to jedovaté rostliny. Odvar z listů některých druhů (B. integrifolia, B. frutescens) slouží jako odčervovadlo, šťáva se používá zevně k odstraňování bradavic, semena na svrab a vším.[11][12] Šťáva druhu Bocconia integrifolia je v Andách používána k barvení vlny.[12] Podobně je využívána i šťáva B. frutescens.[13] Druh Bocconia frutescens je pěstován i v jiných částech tropů a občas i zplaňuje (např. v jihovýchodní Asii a Austrálii).[14][15] Ze sbírek českých botanických zahrad není žádný druh rodu bokonie uváděn.[16]