Bnej Atarot

Bnej Atarot (hebrejsky בְּנֵי עֲטָרוֹת, doslova „Synové Atarotu“, v oficiálním přepisu do angličtiny Bene Atarot[3], přepisováno též Bnei Atarot) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Chevel Modi'in.

Bnej Atarot
בני עטרות
Původní templerská zástavba z počátku 20. století v Bnej Atarot
Poloha
Souřadnice32°1′24″ s. š., 34°54′49″ v. d.
Nadmořská výška51 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktCentrální
oblastní radaChevel Modi'in
Bnej Atarot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4 km²[1]
Počet obyvatel979 (2014[2])
Hustota zalidnění244,8 obyv./km²
Správa
Vznik1948
Zakladatelvysídlenci z Atarot
Oficiální webwww.bney-atarot.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 51 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině, nedaleko od jižního okraje Šaronské planiny. Na jihozápadním straně obec míjí vádí Nachal Jehud.

Obec se nachází 15 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 15 kilometrů východně od centra Tel Avivu a cca 87 kilometrů jižně od centra Haify. Leží v silně urbanizovaném území, na východním okraji aglomerace Tel Avivu, jejímiž východními výspami jsou zde města Savijon a Jehud-Monoson. 5 kilometrů na severu je to pak město Petach Tikva. 2 kilometry jihozápadním směrem od mošavu leží Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Bnej Atarot obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Bnej Atarot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 40. Z té tu obočuje k západu, do Tel Avivu, silnice číslo 461. K východu pak vede místní silnice číslo 4613. Východně od mošavu prochází železniční trať z Lodu do Kfar Saba, která ale v tomto úseku není využívána pro osobní přepravu.

Dějiny

Pomník obětem války v Bnej Atarot

Bnej Atarot se nachází na místě zemědělské osady Wilhelma, založené v roce 1902 členy německé protestantské sekty templeři a pojmenované na počest Viléma II. Během druhé světové války byli němečtí osadníci v mandátu Palestina jako příslušníci nepřátelského národa internováni a deportováni Brity.[4]

Nynější mošav Bnej Atarot byl na místě vysídlené Wilhelmy založen v roce 1948.[3] Toto území dobyla izraelská armáda během Operace Danny v červenci a srpnu 1948. Mošav osídlili obyvatelé opuštěné židovské vesnice Atarot severně od Jeruzalému, která byla zničena arabskou legií během války za nezávislost a její osadníci se museli vystěhovat. Kromě nich se dočasně v bývalé Wilhelmě usadili i evakuovaní židovští obyvatelé z vesnic Nechalim (v Horní Galileji) a Be'erot Jicchak (v Negevu), kteří si pak roku 1952 založili stejnojmenné samostatné vesnice severně odtud.[1][5]

Bnej Atarot si zachoval zemědělský charakter včetně souboru architektury původních usedlostí, které vykazují německou (středoevropskou) inspiraci. Blízkost metropolitní oblasti Tel Aviv vedla k suburbanizaci a zemědělský charakter obce se postupně snižuje. Stojí tu 66 původních rodinných farem. Na severovýchodním okraji mošavu byla koncem 90. let vystavěna nová rezidenční čtvrť skládající se z rodinných domů.[5] V nedávné době vedla blízkost Ben Gurionova letiště k tomu, že se někteří obyvatelé odstěhovali kvůli přílišnému hluku.[6]

Správní území obce dosahuje 4000 dunamů (4 kilometry čtvereční). Místní ekonomika je založena na zemědělství. V mošavu se nachází pomník obětem války za nezávislost.[1]

Demografie

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bnej Atarot Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[2]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která ale po roce 2008 prudce narůstá. K 31. prosinci 2014 zde žilo 979 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,7 %.[2]

Vývoj počtu obyvatel Bnej Atarot[2] [7][8]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel123264288392468422414416419380395388838882929921953979

Odkazy

Reference

  1. בני עטרות [online]. modiin-region.muni.il [cit. 2010-05-24]. Dostupné online. (hebrejsky)
  2. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  3. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  4. The nine lives of the Lorenz Cafe [online]. Haaretz, 20 January 2008 [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-06. (anglicky)
  5. בני עטרות [online]. bney-atarot.org.il [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-16. (hebrejsky)
  6. IAA to evacuate Bnei Atarot residents affected by Ben-Gurion noise [online]. IEMA, 30 August 2007 [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. (anglicky)
  7. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  8. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.