Savjon

Savjon (hebrejsky סַבְיוֹן, doslova „Starček“ - místní druh květiny, v oficiálním přepisu do angličtiny Savyon[3], přepisováno též Savion) je místní rada (menší město) v Izraeli, v Centrálním distriktu.

Savjon
סביון
Starší zástavba v Savjonu
Poloha
Souřadnice32°2′49″ s. š., 34°52′43″ v. d.
Nadmořská výška57 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktCentrální
Savjon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,746 km²[1]
Počet obyvatel3 590 (2014[2])
Hustota zalidnění801,92 (r.2009) obyv./km²
Správa
StarostaMoti Landau (מוטי לנדאו)
Vznik1951
Zakladatelfirma Africa Israel Investments
Oficiální webwww.savyon.muni.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 57 metrů, cca 10 kilometrů východně od centra Tel Avivu, v Izraelské pobřežní planině. V prostoru obce pramení drobný vodní tok Nachal Ono.

Město je součástí hustě zalidněného sídelního pásu v aglomeraci Tel Avivu (Guš Dan). Pouze na východní straně od města je souvislá zástavba narušena torzem zemědělské krajiny. Na jihu sousedí Savjon s městem Jehud-Monoson, na severu je to město Kirjat Ono. Na rozdíl od většiny měst v metropolitní oblasti Tel Avivu má Savjon charakter venkovské individuální zástavby s poměrně nízkou hustotou zalidnění. Osídlení v tomto regionu je v naprosté většině židovské. Město je napojeno pomocí lokální silnice číslo 4622 na významnější dopravní tahy.

Dějiny

Savjon byl založen roku 1951.[3] Novověké židovské osídlení této oblasti je ale mnohem starší. Už v roce 1882 se zde usadila skupina mladých uprchlíků z nedaleké židovské osady Petach Tikva, kteří se sem uchýlili před epidemií malarické horečky. V místě zakoupili 150 dunamů (0,15 kilometru čtverečního) půdy. Nová osada byla nazvána Jehud. Vyrostlo tu 14 domů, synagoga, studna, pekárna. Jenže s tím, jak se postupně obnovovalo osídlení v Petach Tikva, osada Jehud začala upadat. Poslední obyvatelé odtud odešli v roce 1893. Část této nejstarší zástavby se dochovala dodnes. V roce 1905 následoval další pokus o osídlení této lokality, ale po krátkém čase byl zrušen.[4]

Po následujících 40 let patřilo území nynějšího Savjonu pod správu nedaleké arabské vesnice al-Jahúdíja (arabsky: اليهودية), která byla v roce 1932 přejmenována na al-Abbásíja (العبْاسِيّة). Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 byla al-Abbásíja dobyta židovskou vojenskou organizací Irgun a arabské obyvatelstvo ji opustilo. Oblast se uvolnila pro židovské osidlování. Do samotné opuštěné zástavby v uprázdněné arabské vesnici se nastěhovali židovští imigranti a dali tak vzniknout nynějšímu městu Jehud-Monoson, volné plochy severně od zrušené arabské al-Abbásíje umožnily vznik osady Savjon.[5]

Už v roce 1948 přišel Ja'akov Geri z firmy Africa Israel Investments s myšlenkou využít pahorky severně od nynějšího města Jehud-Monoson pro individuální zástavbu luxusního charakteru sestávající z rodinných vil na větších soukromých pozemcích. S myšlenkou vyslovil souhlas tehdejší ředitel osidlovacího oddělení Židovské agentury Levi Eškol. V roce 1950 Židovský národní fond převedl cca 3300 dunamů (3,3 kilometrů čtverečních) pro potřeby plánované nové obce nazývané tehdy Kfar Mata'im (כפר מטעים) - doslova „Školková Ves“ (ve smyslu školky pro pěstování sazenic stromů). Projekt nové rezidenční osady zpracoval architekt Jicchak Perlstein (יצחק פרלשטיין). Výstavba prvních domů tu začala roku 1952 a první obyvatelé se sem nastěhovali roku 1953. V nové obci se usazovali převážně zaměstnanci společnosti Africa Israel Investments, která až do roku 1958 obec spravovala. V roce 1955 byl v obci otevřen Country Club - výběrový sportovně-rekreační areál zřízený po americkém vzoru, první v Izraeli, díky kterému popularita Savjonu rostla. V roce 1978 byla obec povýšena na místní radu.[4] V roce 1991 během války v Zálivu byl Savjon zasažen iráckou střelou Scud.[6]

V obci funguje základní škola, mateřské školy, synagoga, veřejná knihovna, společenská a kulturní zařízení.[4] Spolu s obcemi Kfar Šmarjahu a Omer byl Savjon podle údajů za rok 2006 ekonomicky nejzámožnějším sídlem v Izraeli.[7]

V srpnu 2003 rozhodla izraelská vláda, že v rámci úspor a zjednodušení samosprávných útvarů bude k obci Savjon připojen dosud samostatný mošav Ganej Jehuda (hebrejsky גני יהודה, anglicky Ganei Yehuda, v oficiálním seznamu sídel Ganne Yehuda, který se nachází na jejím jižním okraji. Sloučení nabylo platnosti v říjnu 2003, po komunálních volbách. Vesnice Ganej Jehuda vznikla v roce 1950. V březnu toho roku sem přišlo prvních sedmnáct rodin, většinou nových přistěhovalců z Polska a Rumunska.[4] Vesnice se zpočátku nazývala Adamat Jehudija (אדמת יהודיה). V prvních letech tu osadníci pobývali v provizorních podmínkách.[4]

Demografie

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 3 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 3 600 osob).[2]

Savjon je menším sídlem předměstského rezidenčního typu. K 31. prosinci 2014 zde žilo 3590 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,5 %.[2] Obec má dlouhodobě stagnující populaci. Skokový nárůst přineslo pouze připojení obce Ganej Jehuda (ta měla k roku 2001 740 obyvatel).[8]

Vývoj počtu obyv. Savjon 1961-95[9]
Rok 1961 1972 1983 1995
Počet obyvatel4551 8612 3452 450
Vývoj počtu obyvatel Savjon od r. 2001[2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel2 4903 2383 2333 2563 3133 3523 3713 0043 0313 1173 3433 4693 590

Odkazy

Reference

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
  2. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  3. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  4. הישוב סביון [online]. savyon.muni.il [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky)
  5. Welcome To al-'Abbasiyya [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
  6. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 567. (anglicky)
  7. Beitar Ilit is Poorest Town in all of Israel [online]. Matzav.com [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (angličtina)
  8. רשימת היישובים וסמליהם ליום 31.12.01 לפי סדר א-ב [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-04]. [www.cbs.gov.il/asber.xls Dostupné online]. (hebrejsky)
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.