Bitva u Mostu (1248)

Bitva u Mostu se odehrála v měsíci listopadu roku 1248 u mosteckého hradu mezi královským vojskem pod vedením Boreše z Rýzmburka a Havla z Lemberka a povstaleckým vojskem v čele s Přemyslem Otakarem II. Přemyslovo vojsko v tomto střetu utrpělo porážku.

Bitva u Mostu
trvání: listopad 1248
místo: u hradu Hněvín
výsledek: vítězství Českého království
strany
České království povstalecké vojsko
velitelé
Boreš z Rýzmburka

Havel z Lemberka

 Přemysl Otakar II.

Pozadí
Přemysl Otakar II. ve Zbraslavské kronice

Když 3. ledna 1247 zemřel prvorozený syn krále Václava I. a zároveň markrabě moravský a rakouský vévoda Vladislav, hodnost moravského markraběte byla poté předána druhorozenému Přemyslovi.[1] Náhle však povaha krále Václava značně ochabla a Václav se začal věnovat spíše zábavám a samotářskému životu na jeho odlehlých hradech.[2] To se znelíbilo mnoha českým šlechticům včetně Ctibora zvaného Moudrá hlava, kteří se zaštítili jeho synem Přemyslem a záhy 31. července 1247 mu odpřisáhli věrnost jako mladšímu králi českému.[3][4] Patrně s oním zvolením a rozdělením země mezi Přemysla a Václava souhlasil i samotný král Václav I.[5] Mír mezi Václavem a Přemyslem poté netrval nijak dlouho. Král Václav sice požádal o vojenskou podporu ze zahraničí, ovšem výsledkem bylo jen přivedení jakési posily z Míšeňska, což zorganizoval Václavův věrný Boreš z Rýzmburka.[6] Na podzim roku 1248 se Přemysl zmocnil téměř celé země a sám sebe tituloval jako českého krále.

Erb Boreše z Rýzmburka

Průběh

Zvrat v konfliktu nastal právě bitvou u Mostu. Když Přemyslovo vojsko někdy v polovině listopadu roku 1248 obléhalo mostecký hrad, Boreš z Rýzmburka společně s Havlem z Lemberka náhle v noci přepadli obléhající Přemyslův šik, který byl náhlým útokem překvapen a následně rozehnán. Touto zdrcující porážkou pro zajisté silnějšího Přemysla byl tak uhájen hrad Most před dobytím.[7][8]

Následky

Potyčky v severozápadních Čechách pokračovaly sice dále, ale Přemysl byl značně oslaben. Na konci ledna roku 1249 král Václav I. sešikoval armádu složenou z českých, rakouských a uherských bojovníků. Už na začátku února podnikl Václav výpravu směrem do středních Čech, kde 13. února obsadil Vyšehrad a následovně část jeho vojska obsadila i Žatec. Později byl někdy v měsících dubnu či květnu uzavřen snad smír mezi oběma stranami. Přemyslovi byl patrně ponechán titul mladšího krále, avšak zanedlouho válka mezi otcem a synem vypukla znovu.[9][10]

Odkazy

Reference
  1. PEKAŘ, Josef. O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I.. Praha: Katolický Literární klub, 1941. 25 s. S. 8. [dále jen O povstání].
  2. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I.. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. S. 787. [dále jen České dějiny].
  3. O povstání, s. 13–14
  4. České dějiny, s. 793
  5. České dějiny, s. 794
  6. O povstání, s. 15
  7. O povstání, 15–16
  8. České dějiny, s. 801–802
  9. O povstání, s. 18
  10. České dějiny, s. 802

Literatura
  • NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s.
  • PEKAŘ, Josef. O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I. Praha: Katolický Literární Klub, 1941. 25 s. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.