Ctibor zvaný Moudrá hlava

Přemysl Otakar jako moravský markrabě (Gelnhausenův kodex)

O jeho životě není známo téměř nic. Podle svědectví Dalimilovy kroniky se jednalo o šlechtice, který za vlády krále Václava I. zastával hodnost sudího. Podle Dalimila měl také syna Jaroše.[1][2] Mohlo se jednat o člena rodu Cimburků, jejichž rodové jméno bylo právě Ctibor.[3] Podle Josefa Vítězslava Šimáka se jednalo o Ctibora z Lipníka. Šimák také odmítá ztotožňování Ctibora zvaného Moudrá Hlava s Ctiborem Hlavou z Lošan.[4] Podle Vratislava Vaníčka jeho přízvisko Moudrá hlava naznačuje, že patřil k respektovaným znalcům zemského práva.[1] Mezi lety 1248 a 1249 se stal jedním z iniciátorů vzpoury proti králi Václavovi I.[1][2] Vratislav Vaníček také uvádí, že s pány přísedícími u soudu mohl dojít k nálezu, že Václav I. prakticky nevládne.[1] Následně se zřejmě podílel na udělení titulu „mladší král” tehdejšímu moravskému markraběti a budoucímu českému králi Přemyslu Otakarovi II.[1][2]

Fiktivní portrét Václava I. z 18. století

Po porážce vzbouřenců roku 1249 se synem Jarošem uprchl do Německa. Roku 1250 ho však blíže nespecifikovaní Němci i se synem vydali do rukou Václava I.[6][7] Ctibor byl 29. prosince 1250 sťat na Petříně a Jaroš byl před hradbami města vpleten do kola.[8] Byli popraveni i přes omilostnění vzbouřenců Václavem I., protože nebyli přítomni u mírových jednání rebelů s Václavem I.[6]