Bitva u Kahulu

Bitva u Kahulu byla jedna z největších bitev nejen rusko – turecké války, ale i celého 18. století. Odehrála se u řeky Kahul nedaleko Vulcănești na území dnešního Moldavska. Na jedné straně stály ruské jednotky a na druhé jednotky osmanské říše a krymského chanátu. Bitva se odehrála 14 dní po ruském vítězství v pozemní bitvě u Largy a námořní bitvě u ostrova Chios ve které bylo zcela zničeno osmanské loďstvo.

Bitva u Kahulu
konflikt: Rusko-turecká válka (1768–1774)
Daniel Chodowiecki: Bitva u Kahulu
trvání: 21. července, 1770 místo: u řeky Kahul výsledek: Ruské vítězství
strany
Rusko	Osmanská říše
velitelé
Pjotr Rumjancev	Chalil bej
síla
17000 pěších, 5000jezdců a 118 děl	100000 jezdců, 50000 pěších a 180 děl
ztráty
1500 mrtvých a zraněných	20000 mrtvých a zraněných a 130 děl

Ruský polní maršál Pjotr Rumjancev měl k dispozici 118 děl, 5000 jezdců a 17 000 pěších vyrovnaných do čtverců připravených k překvapivému útoku. Proti němu stál velkovezír Khalil bej který měl k dispozici 100 000 jezdců, 50 000 pěších a 180 děl otomanské armády. Kromě toho bylo ve vzdálenosti 20 verst dalších 150 000 jezdců z krymského chanátu.

Ruská méně početná armáda zaútočila a získala velké vítězství. Osmanská armáda ztratila nejen 20000 mužů přímo v poli, ale i všechny hlavní pevnosti v oblasti jako byly Izmajil, Kilia , Akkerman (nyní Bilhorod-Dnistrovskyj), Brailov (nyní Brăila), Isaccea, a Bendery (nyní Tighina).

Na počest tohoto vítězství nechala postavit Kateřina Veliká v Carském Selu kagulský obelisk. Pruský král Fridrich II. Veliký poslal polnímu maršálovi Rumjancevovi blahopřejný dopis ve kterém srovnal ruské vítězství s činy starých Římanů. Na den přesně o čtyři roky později byl podepsán mír, který zajistil Rusku část pobřeží Černého moře a Turecko se zavázalo umožnit ruským lodím volný průjezd Bosporem a Dardanelami.