Diecéze ostravsko-opavská

Diecéze ostravsko-opavská (latinsky Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis) byla založena 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali a je nejmladší diecézí existující na území České republiky. Vznikla vydělením z arcidiecéze olomoucké a zahrnuje celé České Slezsko a část severní Moravy, zhruba v rozsahu území náležejícího k modernímu Moravskoslezskému kraji, a dále Děkanát Jeseník a tři farnosti Bruntálského děkanátu (Huzová, Moravský Beroun, Nové Valteřice), ležící v Olomouckém kraji.

Diecéze ostravsko-opavská
Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis
Znak Ostravsko-opavské diecéze
Základní informace
SídloOstrava
Patronsv. Hedvika Slezská
Zřízena30. května 1996
Církev sui iurisřímskokatolická
Administrátor sede plenaMons. Martin David
Generální vikářP. Jan Czudek
Církevní provinciemoravská
Statistické údaje
Počet děkanátů11
Počet farností276
Rozloha6 273 km²
Počet obyvatel1 314 879 (rok 2001[1])
z toho katolíků420 390 (32 %)
Návštěvnost nedělních bohoslužeb68 225 (rok 2004[2])
Další informace
Zeměpisné souřadnice49°50′0″ s. š., 18°17′0″ v. d.
Webhttp://www.doo.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskup sídlí v Ostravě. Od roku 2008 je generálním vikářem Mons. Martin David, který je v současnosti (17. únor 2021) apoštolským administrátorem sede plena et ad nutum Sanctae Sedis. Dne 7. 4. 2017 byl Mons. Martin David jmenován papežem Františkem pomocným biskupem ostravsko-opavským a titulárním biskupem Tucca di Numidia. Biskupské svěcení přijal v neděli 28. 5. 2017. Hlavním světitelem byl biskup František Václav Lobkowicz a spolusvětiteli olomoucký arcibiskup Jan Graubner a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Hlavním kostelem diecéze je chrám Božského Spasitele v Ostravě, druhým sídelním kostelem biskupa je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě.

Historie

Přestože bylo ostravsko-opavské biskupství zřízeno až v roce 1996, snahy o založení biskupství v Opavě existovaly mnohem dříve.

Roku 1777 byla na žádost císařovy Marie Terezie papežem Piem VI. vydána bula Suprema dispositione, kterou byla na území Rakouského Slezska z části dosavadní vratislavské diecéze vyčleněna nová diecéze opavská. K jejímu reálnému vzniku ovšem nedošlo, a to z důvodů politických (většina vratislavské diecéze se po válce o rakouské dědictví nacházela v Prusku), organizačních (byla vyžadována součinnost dvou diecézí) i hospodářských (financování chodu nové diecéze by vyžadovalo, aby se Vratislav vzdala svých statků na předaném zemí). Další snahy o vznik diecéze v letech 1818, 1868 a 1928 vyšly naprázdno.

Roku 1937 byly bulou Ad ecclesiastici regiminis incrementum upraveny hranice československých diecézí tak, aby odpovídaly hranicím státním. Problematika vratislavské diecéze však byla pouze vzata na vědomí a ponechána na pozdější příhodnou dobu. Ta nastala po druhé světové válce. Na území Českého Slezska vznikla apoštolská administratura českotěšínská, která byla vyňata z vratislavské diecéze a dočasně podřízena přímo papeži. V roce 1977 pak bylo její území včleněno do olomoucké arcidiecéze.

Po sametové revoluci se opět vynořily myšlenky na ustavení samostatné diecéze, která by se oddělila z územně rozlehlé arcidiecéze olomoucké. Ta vznikla 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali. Bylo rozhodnuto opustit striktně zemský princip – novou diecézi sice z větší části tvořilo území Českého Slezska, z menší části pak ale nově i moravská část Moravskoslezského kraje. Za sídlo biskupa byla zvolena Ostrava, která je přirozeným centrem regionu. Z důvodu odkazu na nevzniklé opavského biskupství se pak druhým biskupským sídlem stala Opava.

Po počátečním provizoriu se roku 2000 otevřela nově postavená budova biskupství v Moravské Ostravě.

Rozdělení na děkanáty

Diecéze je rozdělena na 11 děkanátů: bílovecký, bruntálský, frýdecký, hlučínský, jesenický, karvinský, krnovský, místecký, novojíčínský, opavský a ostravský.

Znak

V modrém štítu polcený heroldský kříž, vpravo červeno-stříbrně šachovaný, vlevo zlatý. Na štítu mitra. Za štítem pokosem zlatá berla, závitem ven, a pošikem zlatý procesní kříž, který připomíná patrocinium katedrály Božského Spasitele i kříž, jako symbol nové evangelizace. Barevnost erbu je odvozena z barev znaků většiny území, na kterých se diecéze rozprostírá.

Svatí diecéze

Hospodaření

Investice u Arca Capital

V roce 2016 investovalo biskupství 17 milionů korun u finanční skupiny Arca Capital. V květnu 2021 však soud vyhlásil úpadek této firmy. Jde o největší krach od 90. let 20. století – závazky skupiny Arca dosahují asi 19 miliard korun. Biskupství přitom nepatří mezi zajištěné věřitele.[3][4][5]

Oslavy 10. výročí

Dne 26. srpna 2006 oslavily tisíce poutníků v Katedrále Božského Spasitele desáté výročí ostravsko-opavského biskupství. Ostrava kromě těchto návštěvníků uvítala i významné církevní představitele, jako byl např. papežský nuncius Diego Causero, pražský kardinál Miloslav Vlk, olomoucký arcibiskup Jan Graubner a biskupové z okolních států. Návštěvníkům byl zpřístupněn Kostel svatého Václava, kde byla u slavnostní příležitosti instalována výstava fotografií Pavla Zuchnického věnovaná desetiletí diecéze.

Statistiky

V roce 2019 bylo v diecézi 429 000 pokřtěných osob při počtu obyvatel 1 292 170, což představuje 33,2 % z celkového počtu obyvatel.[6]

rok populace kněží trvalí
jáhnové
řeholníci farnosti
pokřtěnícelkem %celkemdiecéznířeholnípočet křtůmužiženy
1999600.0001.370.00043,8202146562.9701661402279
2000600.0001.370.00043,8210152582.8571763399277
2001600.0001.370.00043,8205151542.9261657364276
2002600.0001.370.00043,8204149552.9411659327276
2003424.0001.320.00032,1203151522.0881756318276
2004423.0001.311.00032,3205155502.0631755291277
2013429.0001.313.00032,7227179481.8892856155276
2016429.3001.316.00032,7229190391.8742753150276
2019429.0001.292.17033,2227191361.8892652109276

Odkazy

Reference

  1. Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
  2. Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
  3. NOVOTNÝ, Pavel P. Fakt Boží investice. Týdeník Hrot [online]. 2021-1-5. Dostupné online.
  4. KRSTANOV, Zdravko. 19 miliard ve vzduchu a zoufalí věřitelé. Megakrach skupiny Arca je výstrahou. Forbes [online]. 2021-5-12. Dostupné online.
  5. KOUTNÍK, Ondřej. Arcibiskupství se strachuje o 100 milionů, které svěřilo Arca Capital. Seznam Zprávy [online]. 2020-12-19. Dostupné online.
  6. Annuario pontificio, 2020. (italština)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.