Billboard

Protest majitelů billboardů proti odstraňování billboardů v Česku prostřednictvím vylepení vlajek, 2017 na dálnici D1

V Česku platí zákaz billboardů v ochranném pásmu dálnic (250 metrů) a silnic I. třídy (50 metrů) od 1. září 2017. Zákon se týká všech pozemků – státních i soukromých. Netýká se ale poutačů v souvisle zastavěném území, například ve městech.[1] Již od roku 2012 měli kvůli novele majitelé informaci, aby je odstranili.[2] Nicméně většina billboardů (přibližně tři tisíce) zůstala a po září 2017 je postupně musí odstraňovat Ministerstvo dopravy.[3] Někteří majitelé na protest změnili jejich polep na českou vlajku, aby se právně hůř odstraňovaly.[4]

V původním návrhu zákazu byla desetiletá lhůta na odstranění billboardů, ta však byla později zkrácen na pět let. Vládní návrh zákona nejprve schválila poslanecká sněmovna. Při projednávání zákona senátu prosadila senátorka Veronika Vrecionová změkčující pozměňovací návrh, a to zachovat billboardy u místních komunikací a silnic II. a III. třídy. Senát zákon vrátil zpět sněmovně. Zákon proti billboardům se tedy znovu vrátil do Sněmovny, kde byla v květnu 2012 novela zákona o pozemních komunikacích schválena.  Podle této novely billboardy měly od dálnic a silnic I. třídy nejpozději 1. září 2017. Z odhadovaných tří tisíců billboardů kolem dálnic a silnic I. třídy jich už většina v průběhu roku 2018 zmizela. Začátkem prosince 2018 bylo odstraněno 1712 nelegálních reklam, z toho 912 u dálnic. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy považuje Kverulant.org za svůj velký úspěch. Od přijetí novely v roce 2012 do 2017 se billboardové firmy několikrát marně pokoušely působnost novely ještě odložit nebo zmírnit.

V roce 2017 navrhla zrušení novely skupina senátorů. Senátoři ve svém návrhu na zrušení části zákona argumentovali tím, že zákaz billboardů je protiústavním vyvlastněním bez náhrady. Ústavní soud jejich návrh v únoru 2019 zamítl. Konstatoval, že úprava sleduje legitimní cíl a tím je veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Ústavní soud připomněl, že ačkoliv by z hlediska účelu bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Ústavní soud také konstatoval, že téměř po pěti letech od přijetí zákona a navíc těsně před koncem uplynutí lhůt stanovených pro splnění uložených povinností, lze návrh na zrušení zákona posuzovat jako účelový, ba dokonce překvapivý.

• statický
• billboard s proměnlivou plochou
• digitální
• mobilní

• 
  Toronto, 1910
• 
  Toronto, 1912
• 
  Atlantic City, New Jersey, 1917
• 
  Billboard na železniční dopravu, Kalifornie, 1939
• 
  Americký politický billboard z roku 1939
• 
  Billboard kandidatury Geralda Forda do Kongresu, USA, 1948
• 
  New York City, 1973
• 
  propagandistický billboard v Bolívii
• 
  Namibie, 2004
• 
  Billboard s Ajatolláhem Chomejním, Írán, 2004