Bigorrské hrabství

; vlajka	; znak
geografie	; Bigorrské hrabství v rámci Gaskoňského vévodství v roce 1150
	; Bigorrské hrabství v rámci Gaskoňského vévodství v roce 1150
hlavní město:	Tarbes
	obyvatelstvo
jazyky:	gaskoňština, baskičtina, střední latina
náboženství:	římskokatolické, baskický polyteismus
	státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie
mateřská; země:	Gaskoňské vévodství
vznik:	9. století – donace gaskoňského vévody
zánik:	1607 – připojení k Francii
	státní útvary a území
	Gaskoňské vévodství
	Francouzské království

Bigorrské hrabství (franc. Comté de Bigorre) bylo hrabství v gaskoňském vévodství v době starého režimu. Počátky existence hrabství sahají patrně až do 9. století. Hrabství v průběhu celé své existence velice často měnilo své majitele. V přibližných hranicích někdejšího panství se nachází dnešní department Hautes-Pyrénées.

Historie

Nelze s určitostí zjistit přesné datum založení bigorrského hrabství. Podle listiny la charte d'Allaon měl vévoda Loup III. Gaskoňský provést někdy v průběhu 9. století panovnickou fundaci nového hrabství se sídlem v Tarbes. Prvním hrabětem z Bigorre se stal jeho syn Donat Loup. Ačkoli bylo zjištěno, že dokument la charte d'Allaon byl podvrh ze 17. století, francouzský historik Renée Mussot-Goulard se domnívá, že hrabství bylo opravdu založeno, avšak spíše na přelomu 9. a 10. století. Prvním hrabětem byl patrně Donat Loup, vnuk vévody Loupa III.

Hrabství vystřídalo několik majitelů, v roce 1032 (nebo 1034) jej získali příslušníci rodu de Foix, později de Béarn (1080), de Marsan (1129), de Comminges (1180) a de Montford (1216).

Angličan Šimon z Montfortu, hrabě z Leicesteru si vojensky nárokoval hrabství pro sebe, po jeho smrti byla vlastnická práva prodána Jindřichu I. Navarrskému. Mezitím vikomt Gaston VII. z Béarnu vznášel na bigorrské hrabství také nárok pro svou dceru Constance de Moncade. To vedlo k několika soudním i mimosoudním přím, kterým udělal roku 1302 konec král Filip IV. Francouzský, který hrabství anektoval.

Mír z Brétigny (1360) nařizoval francouzskému králi převést bigorrské hrabství do vlastnictví anglického krále. K převedení došlo v roce 1370 a jeho novým majitelem se stal Eduard III., král Anglie a pán Irska. V roce 1425 bylo postoupeno hrabatům z Foix. Novým pánem se stal Jean I. hrabě Foix-Grailly, vikomt z Béarnu, hrabě z Bigorre. Rod Foix-Grailly vymřel v roce 1483 a hrabství získali pánové de Albret.

Roku 1563 koupil hrabství rod Bourbon. Antonín Navarrský tím pouze rozšířil své léno, sám již byl králem navarrským. V roce 1589 se jeho syn Jindřich III. Bourbonský, král Navarry, vévoda z Bouronu a Vendome, hrabě z Foix, Perigordu, Armagnacu, Bigorre a vikomt z Béarnu stal králem Francie. V roce 1607 definitivně připojil hrabství k francouzské koruně.

Členění

Vůči hraběti z Bigorre měli lenní povinnost baroni a dva vikomti, jejichž panství se nacházela na území hrabství. Nejstarší baronství bylo patrně des Angles, s původem sahajícím do 10. století. V soupisu pro Filipa IV. Francouzského z roku 1300, byli držitelé uvedeni v následujícím pořadí:

Baron-vikomt de Lavedan
Baron de Barbazan
Baron de Bénac
Baron de Bazillac
Baron des Angles
Baron de Castelbajac
Baron d'Antin
Baron d'Esparros
Baron-vikomt d'Asté

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Comté de Bigorre na francouzské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.