Bergmannovo pravidlo

Bergmannovo pravidlo je biologické adaptační pravidlo, které říká, že endotermní („teplokrevní“) živočichové v teplých oblastech dosahují menších rozměrů než jejich příbuzní v oblastech s chladným podnebím. Ve studených oblastech se totiž vyplatí mít malý poměr povrchu k objemu, aby nedocházelo ke ztrátám tepla – a platí, že velké těleso má tento poměr menší.

Bergmannovo pravidlo – Výška h a hmotnost m tučňáků v závislosti na podnebí planety Země (tučňák galapážský, tučňák magellanský a tučňák císařský)[1]

Dobrým příkladem Bergmannova pravidla je strnadec zpěvný (Melospiza melodia). Jedinci z severu Ameriky jsou výrazně větší, než jejich příbuzní z amerického jihozápadu

Tuto poučku vyslovil v 19. století německý vědec Christian Bergmann.

Nicméně, Bergmanovo pravidlo není absolutně platné, protože vyjadřuje statistický trend přírody (tj. ve většině případů platí).[1]

Odkazy

Reference

FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9.

Literatura

LINZEY, Donald W., et al. Vertebrate Biology. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2003.

Související články

Allenovo pravidlo – vztah zeměpisné šířky a tvaru těla
Glogerovo pravidlo – vztah vlhkosti k pigmentaci

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[:0-1] FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9.