Bejt Kešet

Bejt Kešet (hebrejsky בֵּית קֶשֶׁת, anglicky Beit Keshet v oficiálním seznamu sídel Bet Qeshet[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Dolní Galilea.

Bejt Kešet
בית קשת
Pomník padlým ve válce roku 1948 v Bejt Kešet
Poloha
Souřadnice32°43′6″ s. š., 35°23′40″ v. d.
Nadmořská výška185 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaDolní Galilea
Bejt Kešet
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel562 (2014[1])
Správa
Vznik15. srpna 1944
Zakladatelčlenové Palmach
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v Dolní Galileji v nadmořské výšce 185 metrů, na rozmezí odlesněné planiny s intenzivním zemědělstvím, která se rozkládá východně od vesnice, a okraje pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory) na západní straně. Zhruba 3 kilometry na jih odtud se zvedá izolovaný vrchol hory Tavor. K jihu směřuje také vádí Nachal ha-Šiv'a (a jeho přítok Nachal Azenot), vedoucí podél východního okraje obce.

Vesnice se nachází cca 15 kilometrů jihozápadně od centra města Tiberias, cca 92 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt Kešet obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblasti, které obývají izraelští Arabové leží dál na západ (aglomerace Nazaretu) a na jih (Daburija na úpatí hory Tavor). Zhruba 4 kilometry východně od Bejt Kešet leží město Kafr Kama, které obývají izraelští Čerkesové.

Bejt Kešet je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 65.

Dějiny

Bejt Kešet byl založen v roce 1944.[2] K založení osady došlo 15. srpna 1944 a jejími zakladateli i prvními obyvateli byli členové židovských jednotek Palmach.[3] Šlo o první osadu, kterou Palmach založil.[4] Potřebné pozemky v této oblasti již předtím do židovského majetku získalo Židovské kolonizační sdružení. Jednalo se o 2500 dunamů (2,5 kilometrů čtverečních) půdy, na které nebylo významnější arabské osídlení.[5] Původně byl Bejt Kešet situován cca 1 kilometr východněji od nynějšího kibucu.[6]

V roce 1948, během války za nezávislost, padlo sedm členů kibucu. V oblasti se odehrávaly těžké boje (zejména okolo nedaleké vesnice Ilanija).[5] Samotný Bejt Kešet byl napaden beduínským kmenem Sabich. V této bitvě padl také Eli ben Cvi – syn pozdějšího izraelského prezidenta Jicchaka ben Cviho. Po válce se osada posunula do nynější lokality.[6]

Roku 1949 měl Bejt Kešet 84 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3860 dunamů (3,86 kilometrů čtverečních).[7]

Jméno vesnice je odvozeno od biblického citátu z Druhé knihy Samuelovy 1,18 – "Vyzval také Judejce, aby se při něm učili zacházet s lukem"[8]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Nachází se tu komplex turistického ubytování מול התבור – Mul ha-Tavor.[5] Kibuc prochází sociální a ekonomickou proměnou (ústup od kolektivismu).[9]

V Bejt Kešet funguje zařízení předškolní péče o děti. Základní a střední škola jsou v nedalekém areálu poblíž Zemědělské školy Kadoorie. V obci je k dispozici zdravotní ordinace, plavecký bazén, obchod, synagoga, knihovna a společná jídelna.[4][6]

Demografie

Obyvatelstvo kibucu Bejt Kešet je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt Kešet Židé – cca 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 600 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která od roku 2007 rychle narůstá. K 31. prosinci 2014 zde žilo 562 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 11,3 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Kešet[10][7][11][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel13184226284393258241297254246241244292394415438476505562

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 236. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  4. בית קשת [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (hebrejsky)[nedostupný zdroj]
  5. בית קשת [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  6. בית קשת [online]. glt.org.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-05. (hebrejsky)
  7. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  8. 2S 1, 18 (Kral, ČEP)
  9. בית קשת [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (hebrejsky)
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.