Bejt Džan

Bejt Džan (hebrejsky בֵּיתּ גַ׳ן, arabsky بيت جنّ, Bajt Džan, v oficiálním přepisu do angličtiny Beit Jann[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu, kterou obývají izraelští Drúzové.

Bejt Džan
بيت جنّ
בית ג׳ן
Poloha
Souřadnice32°57′56″ s. š., 35°22′46″ v. d.
Nadmořská výška908 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
Bejt Džan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,079 km²
Počet obyvatel11 700 (2017[1])
Hustota zalidnění1771,0 (r.2017) obyv./km²
Správa
StarostaJusef Kablan[2]
Vznik17. století
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 908 metrů (jde o jednu z nejvýše položených obcí v Izraeli), na jihozápadním okraji masivu Har Meron v Horní Galileji. Jižně od města terén prudce spadá do údolí Bejt ha-Kerem (vede do něj odtud kaňon vádí Nachal ha-Ari). Samotné město je rozloženo mezi několika místními kopci. Na jižní straně, přímo nad srázem Bejt ha-Kerem, je to Har ha-Ari (1048 m n. m.), v jihozápadní části města Har Cafrir (1016 m n. m.), v severovýchodním sektoru města Har Šachal (přes 900 metrů). Kopcovitý terén pokračuje i severně od obce (vysočina Har Peki'in). Na východní straně probíhá hluboký kaňon vádí Nachal Šfanim, na jehož protější straně stojí hora Har Šfanim (950 m n. m.) a pak se zvedají centrální části masivu Meron. Přímo v prostoru města začínají vádí Nachal Peki'in a Nachal Gamal.

Bejt Džan se nachází cca 10 kilometrů od hranice s Libanonem, cca 115 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno arabsky mluvícími izraelskými Drúzy, v okolí se nacházejí vesnice židovské, muslimské i křesťanské. Bejt Džan je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 864, která pak ústí do dálnice číslo 85 Akko-Galilejské jezero.

Dějiny

Bejt Džan založili v 18. století Drúzové, kteří sem přesídlili z Libanonu. Když francouzský cestovatel Victor Guérin navštívil vesnici koncem 19. století, napočítal zde jen cca 200 drúzských obyvatel. Mnoho domů ale bylo opuštěno a obec působila, jako by byla částečně vylidněná. Místní obyvatelé Guérinovi řekli, že mnohé rodiny odešly do regionu Hauran v dnešní Sýrii, aby se vyhnuly daním a vojenským odvodům. V 19. století tu ještě žilo i několik židovských rodin. Podle jiné tradice je vesnice daleko starší a navazuje svým názvem na biblickou lokalitu Bét-dágon, zmiňovanou například v Knize Jozue 15, 41.[4][5] Na přelomu 19. a 20. století část obyvatel z Bejt Džan založila cca 3 kilometry jihovýchodním směrem novou drúzskou vesnici Ejn al-Asad.[6]

Během první arabsko-izraelské války v říjnu 1948 byla obec v rámci operace Chiram dobyta stejně jako celá severní oblast Horní Galileje izraelskou armádou.[7] Roku 1964 byla vesnice povýšena na místní radu (malé město).

V okolí Bejt Džan se nacházejí některé významné drúzské památky a poutní místa. Město leží v přírodní rezervaci Har Meron. Existence rezervace byla předmětem opakovaných kontroverzí mezi státem a obyvateli Bejt Džan, kteří odmítali omezení práv těžby dřeva a využívání pozemků v rezervaci. 6. července 1987 se zde odehrávaly násilné demonstrace, jejichž výsledkem bylo 31 zraněných, včetně policistů a strážců rezervace.[8] Obyvatelé odmítali regulace a tvrdili, že využívání okolních pozemků je součástí jejich tradičního životního stylu. V letech 2000–2001 byla uzavřena dohoda mezi správou rezervace a obcí ohledně pozemků a výstavby zpevněné silnice.[5] Právě výstavba silnice spojující drúzská města Bejt Džan a Churfejš a projektované přes centrální partie přírodní rezervace, byla od konce 90. let 20. století dalším kontroverzním bodem. Problémy okolo nelegální těžby dřeva neustaly ani počátkem 21. století. V listopadu 2007 neznámý pachatel pokácel v rezervaci 24 stoletých dubů. Vedení města Bejt Džan čin odsoudilo. Zároveň tu došlo k napadení strážců rezervace skupinou nelegálních dřevorubců.[2] V roce 2007 také zaslali obyvatelé několika galilejských obcí (arabských i židovských) ministru Benjaminu Ben Eliezerovi petici, ve které protestují proti nedostatečnému kanalizačnímu systému na horním toku vádí Nachal Kaziv, přičemž jako hlavní znečišťovatel se zmiňovalo město Bejt Džan.[9]

Zdejší obyvatelé patří k loajálním obyvatelům státu Izrael. Při jižním výjezdu z obce stojí památník Drúzů, kteří padli v řadách izraelské armády. Další památník postavili obyvatelé obce v centrální části přírodní rezervace. Připomíná Salaha Tapaše, místního obyvatele, který byl jako armádní lékař zabit během nasazení v jižním Libabonu roku 1992.[2]


Demografie

Bejt Džan je město s drúzskou (arabsky mluvící) populací.[6] Jde o středně velké sídlo městského typu, byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 31. prosinci 2017 zde žilo 11 700 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Džan 1922–2000[10]
Rok 1922 1931 1945 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel9011101164021002600380052005600700077007900800082008400860088009000
Vývoj počtu obyvatel Bejt Džan od r. 2001[1][3]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel9 3009 4009 6009 80010 00010 20010 30010 49610 49110 70010 80011 40011 10011 30011 40011 60011 700

Odkazy

Reference

  1. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  2. Felling of protected oak trees baffles (some) Beit Jann residents [online]. Haaretz [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  3. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky)
  4. Joz 15, 41 (Kral, ČEP)
  5. בית ג'ן [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky)
  6. Focus on Israel- The Druze in Israel [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  7. [[Chajim Herzog|HERZOG, Chaim]]. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 79. (anglicky)
  8. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 519. (anglicky)
  9. Galilee residents make a stink about sewage problems [online]. Haaretz [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  10. Welcome To Bayt Jann [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.