Bauerův zámeček

Bauerův zámeček, též známý jako Bauerova rampa, se nachází v místě dnešního areálu brněnské výstaviště. Byl vybudován v polovině 19. století a známým se stal především po přestavbě interiéru podle architekta Adolfa Loose v roce 1925. Je dochován do současné doby jako kulturní památka.

Bauerův zámeček
Průčelí zámku
Účel stavby

Budova brněnského výstaviště

Základní informace
Slohklasicismus, empír, moderní architektura (interiér)
Výstavbaod 19. století
StavebníkMoriz Bauer
Současný majitelVeletrhy Brno
Poloha
AdresaBrno, Česko Česko
Souřadnice49°11′11,73″ s. š., 16°34′40,67″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky47820/7-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klasicistní[1] zámeček se nachází v jihozápadní části brněnského výstaviště, naproti pavilonu Y, v blízkosti brněnského velodromu.

Objekty zámečku se nachází v ose severozápad-jihovýchod, orientován byl kolmo k příjezdové cestě s alejí, která směřovala k dnešní ulici Hlinky. Jihozápadně v ose budovy směrem k řece Svratce se nacházel rozsáhlý cukrovar.

Zámeček tvoří centrální část s širší základnou a jedno křídlo vystupující severně i jižně od ní.

Historie

Zámeček vznikl nejspíše v polovině 19. století, v místech, kde se již v roce 1815 nacházely hospodářské budovy.[2] Nechal si jej zbudovat velkopodnikatel Moriz Bauer, který zbohatl na těžbě uhlí a později nechal v blízkosti Brna zbudovat cukrovar. Zámeček vlastnil jako své sídlo[zdroj?] a v jeho blízkosti provozoval cukrovar. Získání okolních pozemků, kde se dnes nachází rozsáhlý areál brněnského výstaviště, bylo předmětem těžkých sporů mezi radnicí města Brna a rodinou Bauerů. Okolo zámku a cukrovaru se nacházela i rozsáhlá užitková zahrada.

V roce 1889 nechal vybudovat Bauer jihovýchodně od zámečku i velodrom, který existuje v rámci výstaviště do současné doby.

V roce 1911 se vlastníkem zámečku stal vnuk původního vlastníka Viktor Bauer. Ten se v první polovině 20. let 20. století rozhodl pro přestavbu interiérů zámečku, kterou svěřil Adolfu Loosovi. Ten upravil interiér tak, že jednotlivé sály obložil nazelenalým mramorem cipollino[3] s výraznou kresbou.[4] Nad obkladem se nachází štukové motivy. Přestavěno bylo přízemí (kde vznikla jídelna a společenská místnost) i patro (kde se nacházela ložnice). Loos nejspíše navrhl i přestavbu dalších místností, např. chodby, francouzská okna apod. Ložnici však na přání majitele vybavil nábytkem, který nenese rukopis architektonického stylu, typického pro Loose.

Po druhé světové válce byl zámeček znárodněn původním majitelům na základě Benešových dekretů[3] a přičleněn k areálu brněnského výstaviště. V současné době není přístupný veřejnosti.

Od roku 1964 je zámeček kulturní památkou.[5] Po nějakou dobu sloužila budova jako restaurace, v současné době především plní roli administrativní budovy.[6]

Reference
  1. Článek na portálu novinky.cz (česky)
  2. CHATRNÝ, Jindřich. Brněnské stopy Adolfa Loose. Brno: Muzeum města Brna, 2010. ISBN 978-80-86549-08-8. S. 67. (čeština)
  3. [ Profil zámečku na stránkách tugendhat.eu (česky). www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2018-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-13. Profil zámečku na stránkách tugendhat.eu (česky)]
  4. CHATRNÝ, Jindřich. Brněnské stopy Adolfa Loose. Brno: Muzeum města Brna, 2010. ISBN 978-80-86549-08-8. S. 68. (čeština)
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-17]. Identifikátor záznamu 160818 : Výstaviště - areál BVV se zámkem (Bauerova rampa), s omezením: bez pavilonu F na parc. č. 81. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  6. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 63. (čeština)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.