Moriz Bauer

Byl židovského původu, ale konvertoval ke křesťanství a nechal se pokřtít.[3] V rodných Rosicích začal s podnikáním jako majitel palírny a předseda kamenouhelného těžířstva Láska boží ve Zbýšově. Pak se přestěhoval do Brna. Koupil pozemky v Starém Brně a zřídil zde cukrovar.[4] Byl majitelem cukrovaru v Brně[5] a prezidentem kamenouhelné společnosti ve Zbýšově.[2] Měl titul rytíře.[5] Získal Řád železné koruny.[2]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 20. března 1876 byl (poté co rezignoval poslanec Carl Mauritz Turetschek[6]) zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno. Mandát zde obhájil i v řádných zemských volbách v roce 1878 a zemských volbách v roce 1884.[7] Po zemských volbách v roce 1890 uvádějí dobové zdroje počátkem července 1890, že místo Bauera byl do sněmu zvolen Adolf Promber, který do té doby zastupoval obvod v Hranicích a kterému Bauer z rozhodnutí německých liberálů postoupil své místo.[3] Již v polovině července 1890 ovšem tisk uvádí, že Promber rezignoval a v doplňovací volbě byl opět zvolen dosavadní poslanec Bauer.[5] Poslancem byl Bauer do své smrti roku 1895.[7] V roce 1878 se uvádí jako německý liberál (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[8]

Zemřel v dubnu 1895 v Brně po dlouhé nemoci ve věku 83 let.[2] Pohřben byl v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. Autorem návrhu hrobky byl Adolf Loos[9].

Jeho rodiče byli Aron Bauer (1780 - 1844) a Judith Hallerová. V roce 1846 (9.6.) se v Rosicích u Brna oženil s Mathilde Ernestine Rittler se kterou měl syny Viktora Arnolda Jakoba Bauera a Julia Bauera.

• Bauerův zámeček

• Moriz Bauer v Encyklopedii dějin města Brna