Basil Mitrofanowicz
Basil Mitrofanowicz, ukrajinsky Василь Митрофанович, Vasyl Mytrofanovyč, rumunsky Vasile Mitrofanovici (1. dubna 1831 Budenec[1] – 21. srpna 1888 Mariánské Lázně[1][2][3]) byl rakouský řeckokatolický duchovní a politik z Bukoviny, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Dr. Basil Mitrofanowicz | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1880 – 1885 | |
Rektor Černovické univerzity | |
Ve funkci: 1877 – 1878 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Hohenwartův klub |
Narození | 1. dubna 1831 Budenec Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. srpna 1888 Mariánské Lázně Rakousko-Uhersko |
Náboženství | Pravoslavná církev |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Studoval řeckokatolickou teologii v Černovicích a Vídni. V roce 1856 byl vysvěcen na kněze. V letech 1856–1859 působil jako učitel suplent pro předmět praktická teologie na řeckokatolickém semináři. Od roku 1861 byl mimořádným a od roku 1875 řádným profesorem praktické teologie na Černovické univerzitě. V letech 1875/1876 a 1882/1883 zde byl děkanem a v roce 1877/1878 rektorem univerzity. V roce 1879 získal čestný doktorát teologie.[1] Zasedal v černovické obecní radě.[3]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1880 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, I. voličský sbor. Slib složil 30. listopadu 1880.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Basil Mitrofanowicz, c. k. univerzitní profesor, bytem Černovice.[5] Na Říšské radě zastupoval Hohenwartův klub (středopravicový, konzervativní a federalistický blok).[6]
Co se týče jazykové nebo národnostní orientace, v roce 1885 se zúčastnil oslavy pořádané rumunským studentským spolkem v Černovicích. Pronesl tehdy přípitek v rumunštině na slávu velké rakouské vlasti a malé vlasti bukovinské.[7]
Odkazy
Reference
- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mitrofanovici, Vasile (1831-1888), Griechisch-orthodoxer Theologe, s. 322. (německy)
- Hof- und Personalnachrichten. Die Presse. Srpen 1888, čís. 235, s. 3. Dostupné online.
- Kleine Chronik. Bukowinaer Rundschau. Srpen 1888, roč. 7, čís. 560, s. 4. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=306&size=45
- Parlamentarisches. Das Vaterland. Prosinec 1881, čís. 339, s. 4. Dostupné online.
- Festcommers. Bukowinaer Rundschau. Říjen 1885, roč. 4, čís. 164, s. 4. Dostupné online.