Lidská kůže

Lidská kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:

• ochranná funkce: je bariérou mezi vnějším a vnitřním prostředím. Kůže chrání tělo proti vnikání škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením.
• smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů (nervových zakončení), které reagují na teplo a chlad (termoreceptory), tlak nebo bolest (nociceptory).
• termoregulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév a potních žláz. V teplém prostředí se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průtoku krve, a tím k urychlení výdeje tepla. Mnoho tělesného tepla se totiž spotřebuje k odpaření potu. Na druhé straně kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla.
• skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladněny i vitaminy rozpustné v tucích.
• vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý prostředek termoregulace organismu.
• resorpční funkce: přes kůži je možné do těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, které lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy.
• estetická funkce a komunikace: např. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince.

Vrstvy pokožky

Kůže člověka se skládá ze dvou základních částí, pokožky, škáry. S podkladem je spojena podkožním vazivem.

Podkožní vazivo (hypodermis, tela subcutanea) spojuje kůži s podkladem. V různých místech obsahuje více či méně tukových buněk, které slouží jako zásobárna energie a jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E a K. Funkcí podkožního vaziva je izolovat a chránit svaly. Tato vrstva obsahuje Vater-Paciniho tělíska, což jsou receptory tlaku a tahu. Podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost celého těla. U žen bývá vrstva podkožního vaziva silnější.

Mezi kožní deriváty (přídatné kožní orgány) patří vlasy, chlupy, kožní žlázy nebo nehty.

• Vlasy a chlupy: Vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků. Ve váčku je vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá. Vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas je spojen s malým svalem, který reaguje stahem na chlad nebo psychické podráždění a vztyčí volnou část vlasu („husí kůže“).
• Nehty
• Potní žlázy: Rozesety téměř po celé kůži, ale nerovnoměrně rozloženy – nejvíce je jich v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot obsahuje 98,5 % až 99 % vody, 0,6 % NaCl a rozpuštěné organické látky (močovinu, mastné kyseliny, aminokyseliny aj.) Tvoří se z tkáňového moku. Množství vyloučeného potu závisí na teplotě prostředí a na tělesné námaze. Kolísá od 0,5 l do 10 l a více za 24 hod.
• Mazové žlázy: Nacházejí se všude, kde se nacházejí vlasy a chlupy. Nevyskytují se na dlaních a ploskách nohou. Výměšek mazových žláz – kožní maz – dělá pokožku vláčnou a hebkou a chrání ji. Chrání také vlasy a chlupy před vysycháním a lámáním.
• Apokrinní žlázy: Apokrinní (sexuální, pachové) žlázy začínají pracovat až v pubertě. Vyskytují se pouze v některých lokalitách; tvoří skupiny v určité lokalitě, zpravidla vázané na terciární chlupy této lokality: v podpaží, na stydkém pahorku, velkých stydkých pyscích a v okolí konečníku (v kůži pod rozhraním sliznice a kůže análního kanálu); další forma těchto žláz se nachází v okrajích očních víček (Mollovy žlázy), v zevním zvukovodu a předsíni dutiny nosní. Produkují specificky zapáchající výměšky.
• Mléčná žláza: Největší kožní žláza v těle. Je založena u obou pohlaví (embryonálně), u dívek se v pubertě vyvíjí pod vlivem ženských pohlavních hormonů. Mléčná žláza je tvořena 15 až 20 paprsčitě uspořádanými žlázovými laloky, obklopenými tukovým vazivem. Z lalůčků vycházejí úzké mlékovody. Ty se sbíhají a vyúsťují na prsní bradavce.

Barvu lidské kůže určují kožní barviva – melanin, karoten a hemoglobin. Melanin se tvoří ve specializovaných buňkách, melanocytech. U lidí s tmavou barvou kůže vytvářejí melanocyty více melaninu, který je tmavší než u lidí se světlou barvou kůže. Karoten, který získáváme např. z mrkve, je oranžové barvivo a ukládá se v povrchové vrstvě zvané epidermis. Hemoglobin je v kožních cévách, dodává růžový nádech.

Choroby lidské kůže mohou být:[3]

• Akné: Ucpání vývodů mazových žláz mazem z infikovaných mazových žláz způsobuje zánětlivé vřídky na povrchu kůže.
• Albinismus: Dědičná vada, postižený má nedostatek barviva melaninu, který dává barvu kůži a vlasům.
• Bradavice: Bradavice je nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici.
• Dermatitida: Zánět kůže způsobený alergií nebo jinou příčinou.
• Ekzém: Zánět kůže provázený svěděním a puchýři. Může být alergický nebo dědičný.
• Kopřivka: Často je způsobená alergií na potraviny, po jejichž požití se na kůží objeví svědící zanícené skvrny.
• Lupénka: Nemoc, při které se kůže zanítí a pokryje stříbrnými šupinkami. Potíže způsobuje lupénka velkého rozsahu.
• Mateřské znaménko: Pigmentová skvrna na kůži, přítomná od narození. Velikost kolísá od drobných znamének po velké skvrny barvy „portského vína“.
• Přehřátí: Svědící kůže s drobnými červenými skvrnami - spojeno s velkým pocením, způsobeným horkem.
• Rakovina kůže (melanom)
• Spálení sluncem: Kožní zánět způsobený nadměrně dlouhým pobytem na slunci. Opakované nadměrně dlouhé slunění zvyšuje riziko rakoviny kůže.
• Vitiligo: Porucha (častější u lidí tmavé pleti), při které okrsky kůže ztratí svou barvu.