Bartoloměj Janků

Narodil se v Lysicích na Moravě. Vystudoval gymnázium a práva. Nastoupil pak jako auskultant k zemskému soudu v Brně. Pak působil jako soudní adjunkt okresního soudu v Břeclavi. Následně odešel ze soudnictví do advokacie. Působil nejprve jako koncipient u Wolfganga Kusého a později jako zemský advokát v Židlochovicích.[1]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 22. listopadu 1873 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Hustopeče, Břeclav. Mandát zde obhájil v řádných zemských volbách roku 1878.[4] V roce 1873 ho Neue Freie Presse řadila mezi mladočechy.[5] Český tisk ovšem pouze uváděl, že částí veřejnosti byl Janků popisován jako moravský Barák (podle mladočeského radikálního demokrata Josefa Baráka). Janků prý ale jinak loajálně přenechal kandidaturu v předchozích volbách do Říšské rady roku 1873 faráři Františku Weberovi a pouze omylem dostal i tak ve volbách několik hlasů proti Weberovi. Rovněž hlasy brněnského listu Občan na podporu Janků a proti Weberovi prý nebyly publikovány se svolením Bartoloměje Janků.[6] V roce 1878 jako kandidát federalistů (Moravská národní strana - staročeská).[7] V zemských volbách roku 1884 ho porazil český protikandidát František Nosek. Janků byl tehdy oficiálním kandidátem ústředního českého volebního výboru.[8]

Zemřel v květnu 1885 ve věku 44 let.[1][3][2]

Jeho synem byl brněnský lékař Bartoloměj Janků (narozen 1878).[9]