Barda (město)

V 60. letech 5. století n. l. král Vache II. z Kavkazské Albánie na příkaz perského krále Peróze I. založil osadu Perozapat, která později nahradila Qabalu a stala se novým hlavním městem Kavkazské Albánie. V 80. letech 5. století byla osada na příkaz perského velkokrále Kaváda I. opevněna.[3] V roce 552 se Partav stal hlavním centrem Albánské apoštolské církve.[4]

V roce 645 se město dostalo pod kontrolu muslimských Arabů a od té doby je je nazýváno jako Barda. V osmém století bylo město opevněno, aby odolávalo opakujícím se útokům Chazarů ze severu. V letech 748-752 vypuklo v Bardě protiarabské povstání. Na přelomu devátého a desátého století Barda začala ztrácet na svém ekonomickém významu ve prospěch nedalekého města Gjandža. Sídlo Albánské apoštolské církve bylo přesunuto z upadající Bardy do Bardaku.

V desátém století sílila ve městě muslimská populace, i tak tam ale zůstávala silná křesťanská menšina. Barda v tu dobu byla sídlem nestoriánského biskupství. V roce 944 byla Barda dobyta armádou kyjevského knížete Igora. Odpor místního obyvatelstva a infekční nemoci, ale přinutily kyjevskou armádu opustit město.[5]

Arménský kronikář Matouš z Edessy ve své kronice z první poloviny 12. století město zmínil pod názvem Partav a zmínil u toho, že je arménské město nedaleko pobřeží Kaspického moře.[6]

Následující staletí byla vyplněna silnými zemětřeseními a také mongolskou invazí. Město tak ztrácelo na své důležitosti.

V roce 1736 bylo město vypleněno Nádir Šáhem a o několik let později se stalo součástí nově vzniklého Karabašského chanátu. V dobách chanátu byla Barda malou nevýznamnou osadou, kdy počet obyvatel nepřesahoval více než 300 obyvatel.[7]

Aby bylo potlačeno karabašské povstání v roce 1920, bylo bolševickými silami město ostřelováno těžkým dělostřelectvem a následně dobyto.[8]

Linie příměří, kterou skončila Válka o Náhorní Karabach v roce 1994 je jen několik kilometrů od města.

27. října 2020 bylo město zasaženo raketovým útokem z Arménie, zemřelo nejméně 21 lidí, včetně sedmileté dívky, a dalších 70 bylo zraněno.[9] Skupina novinářů z New York Times cestující po hlavní třídě města, se dostala pod palbu z arménské strany a zaznamenala ve městě "sérii ohlušujících výbuchů."[10] Podle ázerbájdžánských úřadů na město stříleli arménští vojáci ze svých pozic v Arménii a použili těžký raketomet BM-30 Smerč spolu s kazetovou municí.[11] Organizace pro lidská práva Amnesty International a Human Rights Watch potvrdily použití zakázaných kazetových bomb Arménií proti civilistům v Bardě.[12][13]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barda na Wikimedia Commons