Baltské novopohanství

Symbol Dievturīby

Lotyšské hnutí Dievturība jehož vyznavači se nazývají dievturi „držící se Dievse/Boha“[2], má kromě Lotyšska své následovníky také mezi Lotyši v USA a Kanadě. Jedná se o monistické náboženství, které chápe vesmír i bohy jako odraz nejvyššího boha Dievse.[3]

Počátky hnutí spadají do roku 1925, kdy Ernests Brastiņš vydal knihu Oživení lotyšské Dievturity[4][5]. Po připojení Lotyšska do Sovětského svazu byli vyznavači dievturīby potlačeny, ale hnutí pokračovalo v působení mezi exulanty. Od devadesátých let 20. století byla dievturība znovu oživena a počet vyznavačů rostl; v roce 2011 bylo asi 663 oficiálních členů[6].

Druwi (staroprusky „víra“,příbuzné slovu „strom“) vychází z náboženství starých Prusů[7] a je vyznáváno hlavně v Litvě. Náboženství je primárně reprezentováno institucí "Kuronskou akademií baltského kněžství" (litevsky: Baltųjų žynių mokykla Kurono)[8], založenou roku 1995. Ta vyučuje morálně zralé muže a ženy od věku osmnácti let jako kněží baltského národa[8]. Jedná se o monistické náboženství. Někteří vyznavači chápu Druwi jako odlišnou od romuvy, jiní považují Romuvu za specifickou formu své tradice [7]. Otcem tohoto náboženství je, stejně jako u Romuvy Vydūnas.

Austras koks, symbol Romuvy

Procesí Romuvy

Hnutí Romuva vychází z litevského předkřesťanského náboženství o kterém věří že přežilo v litevském folklóru a zvycích.

Romuva je vyznávána hlavně v Litvě, kromě toho existují i přívrženci v Austrálii, Kanadě, USA a Spojeném království a Norsku.

Vyznávání Romuvy chápe mnoho stoupenců jako formu kulturní hrdosti spojenou s tradičním uměním, vyprávěním příběhů, slavením svátků, hraním tradiční hudby, zpěvem dain, hymnů a jiných písní, stejně jako s ekologickým aktivismem a ochranou posvátných míst.