Bageta

Vyrábět se začaly roku 1920, kdy ve Francii vstoupil v platnost zákon, podle něhož nesměli pekaři chodit do práce dříve než o čtvrté hodině ranní. Vlivem toho ale nestíhali připravit ráno čerstvý chléb tak, aby si jej například zemědělci mohli vzít s sebou do zaměstnání. Hledali proto jiný výrobek, který by byl skladnější a předně rychlejší na přípravu. Řešení našli v bagetě.[1] Na začátku roku 2018 podpořil tehdejší francouzský prezident Emmanuel Macron snahy o zařazení bagety mezi nehmotné světové dědictví UNESCO.[2]

Každým rokem se u katedrály Notre Dame v Paříži pravidelně scházejí francouzští pekaři a vzájemně soupeří ve snaze upéci co možná nejlepší bagetu. Mezi soutěžícími se vedle rodilých Francouzů objevují rovněž přistěhovalci ze Senegalu či z Tuniska. Vítěz tohoto klání má pak právo po celý nadcházející rok dodávat svůj výrobek na stoly Elysejského paláce,[2] ve kterém sídlí francouzský prezident.[3]

Na podobu baget platí od roku 1993 přísná pravidla a potravina se smí připravovat pouze ze čtyř ingrediencí, a sice pšeničné mouky, vody, droždí a soli. Naopak se nesmí přidat ani konzervační látky, ani se hotový výrobek nesmí zamrazit.[2]

Každá bageta se připravuje ručně,[1] byť pařížský pekař Jean-Luis Hecht představil v roce 2011 automat na jejich pečení.[4] Při tradiční výrobě se čtyři povolené suroviny v přesně odměřeném množství smíchají v míchacím stroji. Těsto se následně rozválí na placku, ze které se vytvoří bageta a nechá v chladném místě zrát po dobu až čtyřiadvaceti hodin. Poté se vloží do trouby a upeče.[1]