Bad Religion

Bad Religion je populární americká punková kapela založená v roce 1979 v Los Angeles v Kalifornii. Skupině je často připisováno, že nastartovala novou vlnu punk rocku koncem osmdesátých let dvacátého století a že během své existence ovlivnila spoustu jiných punkových a rockových muzikantů. Sestava prošla za celou dobu hraní několika změnami, jediným stálým členem je zpěvák Greg Graffin, ale v současné době jsou členy kapely tři ze čtyř zakládajících členů.

Bad Religion
Bad Religion, 2018
Základní informace
Původ Spojené státy americké
ŽánryPunk rock
Melodic Hardcore
Alternative Rock
Rock
Aktivní roky1979 – 1984, 1985 – současnost
VydavateléEpitaph
Atlantic/Epic
Webwww.badreligion.com
Současní členové
Greg Graffin
Brett Gurewitz
Brian Baker
Jay Bentley
Mike Dimkich
Jamie Miller
Dřívější členové
Jay Ziskrout
Pete Finstone
Davy Goldman
John Albert
Lucky Lehrer
Bobby Schayer
Paul Dedona
Tim Gallegos
Greg Hetson
Brooks Wackerman
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapelu tvoří Greg Graffin (zpěv), Brett Gurewitz (alias Mr. Brett – kytara), Brian Baker (kytara), Mike Dimkich (kytara), Jay Bentley (baskytara) a Jamie Miller (bicí). Gurewitz z důvodu pracovního vytížení vystupuje s kapelou pouze příležitostně a Bad Religion většinou hrají v pěti.

Bad Religion vydali sedmnáct studiových nahrávek, tři EP, tři kompilace, dvě živá alba a čtyři DVD. Album Suffer (1988) je často považováno za jednu z nejdůležitějších nahrávek v historii punku a to i přes to, že se neumístilo v žebříčcích prodejnosti ani hranosti. Popularita Bad Religion vzrostla s přechodem k velké nahrávací společnosti Atlantic Records a albem Stranger Than Fiction (1994), které obsahuje hity „21st Century (Digital Boy)“ a „Infected“.

Skupina je známa svými kritickými texty, používáním metafor v textech písní, rozvinutou slovní zásobou a hlasovými harmoniemi. Jejich písně pojednávají jak o osobních záležitostech, tak o politické odpovědnosti a navzdory názvu kapely se zabývají více svobodou než ateizmem.

Historie

Počátky (1979–1982)

Skupina Bad Religion byla založena v Los Angeles koncem roku 1979 čtyřmi studenty střední školy El Camino Real Charter High School. První impuls vzešel od sedmnáctiletého kytaristy Bretta Gurewitze, který již před tím působil ve dvou skupinách, které neměly dlouhého trvání (v obou dvou hrál na bicí Jay Ziskrout).[1] Gurewitz vlastnil kytary, mikrofony a aparaturu a chtěl založit punkovou skupinu, ale neměl důvěru ve svůj zpěv.[2] Na koncertě Ramones se seznámil s o dva roky mladším studentem téže školy Gregem Graffinem, který také tíhl k punku.[3][4] Graffin, který v minulosti působil ve školním pěveckém sboru, ale nikdy nedržel v ruce mikrofon, přesvědčil Gurewitze, aby jej vzal to kapely jako zpěváka.[2][5] Třetím členem byl byl bubeník Jay Ziskout. Po několika zkouškách Graffin přesvědčil svého kamaráda Jaye Bentleyho, aby se ke skupině přidal jako baskytarista.[6] Mezi interprety, kteří měli na kapelu vliv, patřili například Buzzcocks, Sham 69, Ramones, Beatles, Creedence Clearwater Revival a Sex Pistols.[4][7][8]

Zkoušeli každý den po škole v garáži v domě, kde bydlel Graffin (tuto první zkušebnu nazývali The Hellhole, tedy cosi jako díra do pekla[9][10]). Během měsíce secvičili šest písní, které napsali Graffin a Gurewitz,[2] a začali řešit otázku názvu uskupení. Mezi zamítnuté názvy patřily například Smegma, Vaginal Discharge (vaginální výtok) či Bad Politics (špatná politika).[11] Nakonec se shodli na Bad Religion (špatné náboženství), jelikož nesnášeli v té době nastupující teleevangelismus v čele s kazatelem Jerry Falwellem.[12] Gurewitz vymyslel logo kapely, přeškrtnutý latinský kříž, takzvaný crossbuster.[2] Kalifornská punková scéna v té době byla plná bujarých večírků, alkoholu, drog, ale i násilí. Texty písní byly často jednoduché vulgární slogany, anebo byly psány humorném stylu bez hlubšího významu. Bad Religion se od začátku snažili prezentovat intelektuálněji a psát promyšlenější texty, které by donutily posluchače zamyslet se.[13]

V roce 1980 nahráli demo, a koncem téhož roku nahráli své debutové EP Bad Religion o šesti písních, třebaže v té době za sebou ještě neměli ani jediný koncert.[14] Album v únoru 1981 vydala nahrávací společnost Epitaph Records, kterou za tím účelem založil Brett Gurewitz.[4] Ačkoliv v prvních letech byl Epitaph „jen logo a P. O. Box“,[4] postupem času začal vydávat nahrávky i jiných punkrockových skupin a vyvinul se ve významné vydavatelství. V Epitaphu pracoval také Jay Bentley.[15]

Greg Graffin, 2004

První koncert Bad Religion se odehrál v roce 1980 v Santa Aně na oslavě narozenin, kde předskakovali kapele Social Distortion.[16] Následovalo první televizní vystoupení a rozhovor.[17] O rok později vydali Bad Religion první dlouhohrající album How Could Hell Be Any Worse?. Během nahrávání tohoto alba skupinu opustil po hádce bubeník Jay Ziskrout a nahradil ho Pete Finestone.[15][9] Na albu hostoval také Greg Hetson z kapely Circle Jerks, pozdější dlouholetý kytarista skupiny.[9] Alba se prodalo asi 12 000 kusů.[9]

Období problémů a hledání stylu (1982-1986)

Vzrůstající popularita a komerční úspěch měly na kapelu i negativní vliv. Brett Gurewitz začal experimentovat s drogami a vytvořil si na nich závislost.[4][18] Losangeleská punková scéna se v té době začala dosti radikalizovat, docházelo často ke rvačkám mezi fanoušky, násilnostem, výtržnostem s ničením majetku a nevyhnutelně i konfliktům s policií, objevily se problémy s drogami.[19][20] Na jednom z koncertů (předkapelu Bad Religion tehdy dělali začínající Suicidal Tendencies) došlo v publiku k masové rvačce, po které byl dům, ve kterém se koncert konal, značně zdemolován, a události toho večera vyvrcholily zabitím náhodného kolemjdoucího punkery. Nikdo z kapely se výtržností nezúčastnil, ale přesto druhý den policie odvedla Graffina v poutech přímo ze školní výuky. Nebyl však z ničeho obviněn a jak později vzpomínal, tento incident popularitě kapely paradoxně prospěl.[19]

Nicméně pro Bad Religion znamenala tato událost deziluzi, a s násilnou punkovou scénou už nechtěli mít nic společného. Graffin a Gurewitz začali psát písně, které měly blíže spíše k progresivnímu rocku než k punku, a dominantním nástrojem v nich byly klávesy, na které hrál Graffin. V tomto stylu natočili v roce 1983 album Into the Unknown. Bentley i Finestone se změnou stylu nesouhlasili a před nahráním alba z kapely odešli,[21][15][10] nahradili je baskytarista Paul Dedona a bubeník Davy Goldman.

Graffin[21] i Gurewitz[10] s odstupem času hodnotili Into the Unknown jako nepovedené, a nebylo dobře přijato ani fanoušky. Podle Gurewitze vrátili téměř celý desetitisícový náklad alba.[10] Písně z Into The Unknown Bad Religion nehrají, nejsou zahrnuty na žádné kompilaci, a album se nedočkalo žádné samostatné reedice.[p. 1]

Krom fanoušků přišla kapela i o kytaristu - vyšlo najevo, že Gurewitz je závislý na drogách a utratil za ně značnou část společných peněz.[20] To vedlo k jeho odchodu z kapely, nahradil ho Greg Hetson, který již v kapele hostoval. Bad Religion se vrátili ke svému originálnímu punkovému zvuku a stvrdili to vydáním EP Back to the Known (1984).[22] Sestava kapely v té době dosti fluktuovala, objevil se v ní baskytarista Tim Gallegos a a bubeníci John Albert a Lucky Lehrer, nakrátko se vrátil i Pete Finestone. V polovině 80. let koncertovali Bad Religion zřídka, až se téměř rozpadli.[20][22]

Návrat (1986–1992)

V roce 1987 Graffin získal bakalářský titul na univerzitě v Los Angeles.[22] Brigáda v salátovém baru ho příliš neuspokojovala, a rozhodl se oživit Bad Religion.[23][24] Když zavolal Jayi Bentleymu (který již nikde nehrál a pracoval v továrně) a nabídl mu návrat do kapely, Bentley váhal s odpovědí, ale Graffin ho ujistil, že setlist se bude skládat převážně ze skladeb z debutového alba, a Bentley souhlasil s jedním vystoupením. To si nakonec užil tak, že se rozhodl v kapele zůstat.[9] Na jeden koncert nemohl přijet Greg Hetson, protože ten večer hrál jinde s Circle Jerks. Spoluhráči se tedy rozhodli vzít na záskok svého zakládajícího člena Bretta Gurewitze, který se již vyléčil z drogové závislosti[4] a podnikal v hudebním průmyslu. Po tomto koncertě padlo rozhodnutí, že se Gurewitz vrátí to kapely nastálo a Bad Religion se stali pětičlennou kapelou ve složení Graffin, Gurewitz, Hetson, Bentley a Finestone.[24]

Graffin a Gurewitz se pustili do psaní nových písní. V roce 1988 vydali Bad Religion album Suffer stvrzující jejich návrat do punkové komunity. Písně kombinovaly líbivé melodie s rychlý tempem a tvrdým punkovým zvukem; slovy žurnalisty Bena Myerse „Bad Religion proložili svůj nasraný zpolitizovaný zvuk těmi nejjemnějšími harmoniemi“.[25] Ačkoliv se album neumístilo v žádné hitparádě ani žebříčku prodejnosti,[p. 2] je mu často připisován zásadní vliv na kalifornskou punkovou scénu v 90. letech,[27][28][24] a na vznik a vzestup pop punku.[29][30][31] LA Weekly vyhlásil Suffer šestým nejlepším punkovým albem historie,[32] vlivné punkové časopisy Flipside a Maximum Rock'N'Roll ho vyhlásily albem roku.[24] Na podporu prodeje Suffer vyrazili Bad Religion v září a říjnu 1988 poprvé ve své historii[p. 3] na turné po amerických městech,[33] v srpnu a září 1989 turné pokračovalo v Západní Evropě.[34] Záznam z tohoto turné vyšel následujícího roku na VHS Along the way. Kromě toho vydali nové řadové album No Control (1989), jedno z jejich nejoceňovanějších.[35]

Následovalo album Against the Grain (1990). Podle fanouškovské stránky thebrpage.com šlo o první album Bad Religion, jehož prodeje přesáhly 100 000 prodaných nosičů.[36]

V roce 1990 došlo na koncertě Bad Religion v divadle El Portal v Los Angeles k incidentu: promotér prodal více vstupenek, než kolik činila kapacita sálu, a z toho důvodu náčelník místních hasičů nařídil koncert rozpustit už po předkapele. Opilí frustrovaní fanoušci pak divadlo zdemolovali a prali se s policií. Škody na majetku dosáhly výše 25 000 dolarů, několik lidí bylo zraněno, z toho jeden člověk vážně.[37][38] Tyto výtržnosti se dostaly celonárodních zpráv, a tak zvýšily povědomí o kapele. Hned na dalším koncertě Bad Religion vyprodali Hollywood Palladium o kapacitě 3 500 osob.[38]

Následujícího roku vydali Bad Religion kompilační album 80-85 obsahující debutové album (How Could Hell Be Any Worse?), dvě EP (Bad Religion a Back to the Known)[p. 4] a tři písně, kterými skupina přispěla na výběrové EP Public Service. 80-85 se již nevydává a bylo nahrazeno verzí How Could Hell Be Any Worse? z roku 2004, která má stejný tracklist jako 80-85. V tomto roce také opustil kapelu bubeník Pete Finestone, aby se mohl plně soustředit na svou druhou skupinu, The Fishermen, která zrovna podepsala smlouvu s velkou nahrávací společností. Nahradil ho Bobby Schayer.[31][39] První album se Schayerem bylo Generator (1992). Poté Bad Religion natočili svůj první videoklip, a to k písni Atomic garden z tohoto alba. O rok později vydali své sedmé album Recipe For Hate, na kterém zkoušeli svůj tradiční punkový zvuk doplnit prvky alternativního rocku a grunge.[40]

Mainstream (1993–1995)

V polovině devadesátých let začaly alternativní rock, punk rock a grunge pronikat do mainstreamu, a také písně Bad Religion Struck a Nerve a American Jesus se začaly hrát v mainstreamových rádiích.[40] Bad Religion se rozhodli opustit Gurewitzův Epitaph Records a podepsali kontrakt s vydavatelstvím Atlantic Records,[31] u kterého znovu vydali Recipe For Hate (1993). Přechod k velkému vydavatelství jim přinesl kritiku části fanoušků, ale také příliv nových.[40] V roce 1993 nahráli skladbu Leaders and Followers na soundtrack k filmu Mladí muži za pultem Kevina Smitha. O rok později následovalo album Stranger Than Fiction. Album produkoval Andy Wallace, který měl za sebou spolupráci s Nirvanou a Rage Against The Machine.[4][p. 5] Na albu znovu vyšla píseň 21st Century (Digital Boy), původně vydaná již na Against the Grain, protože zástupci firmy Atlantic se obávali, že album neobsahuje žádný hit, a požádali skupinu, aby tuto skladbu nahrála znovu.[41]

Během nahrávání a míchání alba narůstaly spory mezi Gurewitzem a zbytkem kapely,[40] a záhy po jeho vydání Gurewitz kapelu opustil.[42] Oficiálně uvedl nedostatek času způsobený obrovskou popularitou The Offspring, kteří vydávali u Epitaph Records, ale bylo veřejným tajemstvím, že skutečným důvodem bylo „zaprodání“ Bad Religion, kteří opustili Epitaph a vydali se hledat větší finanční úspěch. A to i navzdory faktu, že sám Gurewitz vydělával miliony na The Offspring. Gurewitz byl v té době znovu závislý na drogách.[40][43] Gurewitzův odchod nebyl v dobrém a vztahy mezi ním a kapelou byl po několik následujících let dost napjaté. Graffin měnil na koncertech text písně „Stranger Than Fiction“ a narážel v nich na Gurewitzovy problémy s návykovými látkami.[44] Gurewitz se svou novou skupinou The Daredevils nahrál píseň Hate you (česky Nenávidím tě), který byla údajně namířena proti Jayovi Bentleymu.[45]

Gurewitz byl nahrazen kytaristou Brianem Bakerem,[31] který předtím působil například v Minor Threat nebo Dag Nasty. Kvůli angažmá v Bad Religion odmítl nabídku stát se kytaristou kapely R. E. M.[46][39]

V roce 1998 získali Bad Religion zlatou desku za Stranger Than Fiction, kterého se do té doby prodalo ve Spojených státech přes půl miliónu kusů.[47]

Období po odchodu Gurewitze (1996–2000)

Po odchodu Gurewitze zůstal Graffin jako hlavní autor hudby a textů. V té době neprožíval šťastné období - manželka se s ním rozvedla a nedařilo se mu ani ve vědecké kariéře.[42] Bad Religion vydali 3 další alba u Atlantic Records. The Gray Race (1996), produkované bývalým frontmanem Cars Ricem Ocaskem, přineslo kapele rádiové hity „A Walk“ a „Punk Rock Song“, ale v prodejnosti se nepřiblížilo k předchozím albu, prodalo se asi 140 000 kusů.[48] Na hudbě k několika písním se autorsky podílel Brian Baker.[39]

1. ledna 1997 vydali Bad Religion živé album Tested, obsahující živé nahrávky písní z turné v roce 1996, a také tři nové studiové nahrávky. Firma Atlantic Records, u které vydávali studiová alba, odmítla album vydat; nakonec vyšlo v Evropě u firmy Dragnet, vlastněné Sony. Do Spojených států se muselo nákladně dovážet.[49] Brett Gurewitz vyjádřil své rozladění nad tím, že z 27 písní na albu byly pouze čtyři od něj, a nedostal tak příliš peněz za autorská práva.[49]

Další album No Substance se netěšilo vřelému přijetí a to ani od fanoušků, ani od kritiků. Kritici spatřovali mimo jiné problém v absenci Gurewitzova kreativního ducha.[50][51][52] Podle Bentleyho na začátku nahrávání alba neměla kapela prakticky žádný nový materiál, a písně vznikaly až ve studiu.[53]

Podobným způsobem bylo napsáno i další album The New America (2000).[53] K jeho produkování Graffin pozval Todda Rundgrena, který býval Graffinovým idolem. Avšak spolupráce s ním nebyla taková, jakou si kapela představovala. Bentley se k tomu vyjádřil takto: „Já ani Greg jsme neměli pocit, že bychom nějak postupovali. [...] Todd neměl Grega rád a Grega to štvalo. Setkal se se svým idolem a ukázalo se, že je to blbec! Nemyslím si, že by Toddovi na něčem záleželo.“[54]

No Substance a New America se prodávala ještě hůř než The Gray Race.[48] V roce 2004 uvedl Bentley, že tato dvě alba nepatří k nejlepším, a písně z nich proto Bad Religion příliš nehrají.[15] Podobně se vyjádřil i v rozhovoru v roce 2010.[53]

Po vydání New America vypršel kontrakt mezi kapelou a společností Atlantic.[55] Atlantic ještě vydali kompilaci Punk Rock Songs, obsahující nahrávky z let 1994 až 2000. Mezitím opustil kapelu Bobby Schayer kvůli zranění ramene, kvůli kterému již nemohl bubnovat[15] a byl nahrazen Brooksem Wackermanem (Suicidal Tendencies).

Návrat Gurewitze (2000–současnost)

Po letech, kdy spolu Graffin a Gurewitz nemluvili, prolomil v roce 2000 Graffin led, zkontaktoval Gurewitze (který již od roku 1998 nebral drogy[4]) a nabídl mu, aby napsal píseň na New America. Gurewitz přispěl skladbou Believe it, do skupiny se vrátil,[40] a Bad Religion se vrátili k Epitaph Records.[46][54][48] Graffin k tomu řekl: „Když Brett opustil kapelu bylo to pro mě trochu zklamání, ale nikdy mezi námi nebyla nějaká větší nevraživost. To samé ovšem nemůžu říct o zbytku kapely. Ale on a já jsme to opravdu chtěli zkusit znovu. A když jsme začali skládat, byli jsme opravdu nadšení, jak to bylo snadné, zábavné a přirozené.“[56] Gurewitz nicméně z důvodu svého pracovního vytížení vystupuje s kapelou pouze příležitostně a Bad Religion většinou hrají v pěti.[15]

S navrátivším se Gurewitzem nahráli album The Process Of Belief (2002), které bylo kritikou přijato poměrně dobře - podle serveru Metacritic získalo průměrné skóre 74 bodů ze 100.[57] Jejich další album The Empire Strike First, vydané v roce 2004, bylo silně zaměřené proti politice prezidenta George W. Bushe, zejména proti válce v Iráku.[53] Obě alba byla velice dobře přijata fanoušky i kritikou, na rozdíl od alb vydaných pod Atlantic Records. Skupina rovněž vydala digitálně remasterované verze svých dřívějších alb How Could Hell Be Any Worse?, Suffer, No Control, Against the Grain a Generator.

V roce 2006 vyšlo DVD Live at the Palladium, obsahující vystoupení z konce roku 2004 v Hollywoodu, rozhovory a několik videoklipů, a také Graffinovo druhé sólové album Cold as the Clay. Album New Maps Of Hell bylo vydáno 10. července 2007, následující The Dissent of Man 28. září 2010 a desku True North dala skupina týden před oficiálním datem vydání (22. ledna 2013) celou zdarma k poslechnutí na portálu Youtube.[58] Během turné v roce 2013 se začal dlouholetý kytarista Greg Hetson hrát čím dál hůře, až nakonec přestal s kapelou vystupovat, a Bad Religion odehráli několik koncertů pouze ve čtyřech.[59] Turné místo něj dokončil Mike Dimkich z kapely The Cult.[60] V lednu 2014 oznámil Bentley, že příchod Dimkiche namísto Hetsona je permanentní.[60] V rozhovoru v roce 2022 Hetson přiznal, že příčinou jeho problémů a nuceného odchodu z kapely byla jeho závislost na lécích a drogách.[61] První nahrávkou s Dimkichem bylo EP Christmas Songs.

V roce 2015 z Bad Religion odešel bubeník Brooks Wackerman, nahradil ho Jamie Miller. Prvním albem Bad Religion v nové sestavě se stalo Age of Unreason (2019). V roce 2020 se kapela rozhodla zrušit naplánované turné a celý rok nevystupovat z důvodu pandemie covidu-19.[62] Zpočátku roku odehráli sérii virtuálních koncertů s názvem Decades.[63] Od října 2021 se Bad Religion vrátili k živému vystupování.[64]

Členové
Jay Bentley, 2004

Složení skupiny
  • Greg Graffin – Zpěv
  • Brett Gurewitz – El. kytara, vokály (vystupuje s kapelou pouze občas)
  • Brian Baker – El. kytara, vokály
  • Jay Bentley – Baskytara, vokály
  • Mike Dimkich - El. kytara
  • Jamie Miller - Bicí
Greg Hetson, 2006

Bývalí členové

Diskografie

Alba
  • 1982 – How Could Hell Be Any Worse
  • 1983 – Into the Unknown
  • 1988 – Suffer
  • 1989 – No Control
  • 1991 – Against the Grain
  • 1992 – Generator
  • 1993 – Recipe for Hate
  • 1994 – Stranger Than Fiction
  • 1996 – The Gray Race
  • 1998 – No Substance
  • 2000 – The New America
  • 2002 – The Process of Belief
  • 2004 – The Empire Strikes First
  • 2007 – New Maps Of Hell
  • 2010 – The Dissent of Man
  • 2013 - True North
  • 2019 - Age Of Unreason

Živá alba

EP
  • 1981 – Bad Religion
  • 1985 – Back to the Known
  • 2013 - Chritmas Songs

Výběry
  • 1992 – '80-'85 (Best of 1980–1985)
  • 1995 – All Ages
  • 2002 – Punk Rock Songs (Studiový výběr/Live + Biohazard, věci na které měly práva u SONY)
Skupina v roce 2005

Singly
  • 1992 – Atomic Garden (Vinyl)
  • 1992 – Generator (CD)
  • 1993 – American Jesus (Vinyl)
  • 1994 – 21st Century (Digital Boy) (CD)
  • 1994 – 21st Century (Digital Boy) (CD2)
  • 1994 – 21st Century (Digital Boy) (vinyl 12")
  • 1994 – Stranger Than Fiction (CD)
  • 1994 – Stranger Than Fiction (Vinyl)
  • 1995 – 21st Century (Digital Boy) (vinyl 10")
  • 1995 – Infected (CD1)
  • 1995 – Infected (CD2)
  • 1995 – Infected (Digipack)
  • 1995 – Infected (Live EP)
  • 1996 – A Walk (CD)
  • 1996 – Punk Rock Song (CD)
  • 1996 – Punk Rock Song (Vinyl)
  • 1996 – The Streets of America (CD)
  • 1997 – Dream of Unity (CD)
  • 1998 – Raise Your Voice (CD1)
  • 1998 – Raise Your Voice (CD2)
  • 2000 – The New America (CD)
  • 2002 – Broken (CD)
  • 2002 – Broken (Vinyl)
  • 2004 – Los Angeles Is Burning

Video/DVD
  • 1990 – Along The Way
  • 1996 – The Riot
  • 2004 – Punk rock songs – The epic years DVD
  • 2006 – Live at the Palladium

Odkazy

Poznámky
  1. Into The Unknown bylo v roce 2010 vydáno na vinylu spolu s ostatními alby Bad Religion v omezené krabicové reedici k 30. výročí kapely
  2. V prvním roce se prodalo asi 4000 kusů alba.[26]
  3. Do té doby hráli především koncerty v Kalifornii s občasnými výjezdy do přilehlých států.
  4. Into The Unknown bylo vynecháno.
  5. Bylo to poprvé v historii kapely, kdy album produkoval externí producent.[31]

Reference
  1. Ruland (2020), s. 2.
  2. GRAFFIN, Greg; OLSON, Steve. Anarchy evolution: faith, science and bad religion in a world without god. New York: Harper Perennial, 2011. 290 s. ISBN 978-0-06-182850-8. Kapitola 1, s. 12–14. (anglicky) Dále jen GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution.
  3. DVD Bad Religion - Live at the Palladium. Epitaph Records, 2006. Rozhovor s kapelou, čas 9:50. Dále jen Bad Religion - Live at the Palladium.
  4. A fitting Epitaph: Brett Gurewitz on punk rock, independence and making it big. The Independent Echo [online]. PIAS, 2015-11-30 [cit. 2020-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-20.
  5. Ruland (2020), s. 16.
  6. Ruland (2020), s. 3-4.
  7. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 25
  8. Bad Religion - Live at the Palladium., čas 52:32.
  9. GREENE, Jo-Ann. Addicted to the Opiate of the Masses. Goldmine. 23. 05. 1997, čís. 439, s. 16–17, 42–56. Dostupné online. (anglicky)
  10. Komentář Bretta Gurewitze k albu Into The Unknown [online]. Badreligion.com [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Bad Religion - Live at the Palladium., čas 32:46.
  12. Bad Religion - Live at the Palladium, čas 33:40.
  13. Ruland (2020), s. 31-34.
  14. Ruland (2020), s. 10-13.
  15. DEN, Tim. Awesome Bad Religion interview with bassist Jay Bentley [online]. Epitaph Records, 2004-12-16 [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  16. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 21-24
  17. Bad Religion - Tv Appearance in 1980 (Full) [online]. youtube.com, 2008-11-16 [cit. 2015-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  18. DVD Bad Religion - Along the Way, rozhovor s Brettem Gurewitzem, čas 33:15
  19. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 77-86
  20. GORMELY, Ian. Bad Religion: Empire State of Mind [online]. exlaim.cz, 2013-03-04 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
  21. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 86-89
  22. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 155
  23. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 179
  24. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 185-139
  25. MYERS, Ben. Green Day: American Idiots & the New Punk Explosion. New York: IMP / Disinformation, 2006. 223 s. Dostupné online. ISBN 1-932857-32-X. S. 52. (anglicky)
  26. Suffer (album) [online]. The Bad Religion page [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  27. LYNCH, Damien. Bad Religion - Suffer (1988). Punknews [online]. 2001-06-24 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  28. CHRISTGAU, Robert. Bad Religion [online]. [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  29. Pepsi Stone. BAD RELIGION - The Dissent Of Man. Metalforever [online]. 2010-10-12 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
  30. TIJS, Andrew. Bad Religion: New Maps of Hell [online]. Darwin: 2007-07-03 [cit. 2017-01-29]. (ve webovém archivu). Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-09. Dostupné také na: . (anglicky)
  31. BUCKLEY, Peter. The Rough Guide to Rock. 3.. vyd. Londýn: Rough Guides, 2003. 1232 s. Dostupné online. ISBN 1-85828-457-0. S. 57–58. (anglicky)
  32. Top 20 Punk Albums in History: The Complete List. LA Weekly [online]. 2013-07-10 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. ISSN 0192-1940.
  33. 1988 - Suffer - North American Tour [online]. The Bad Religion page [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  34. 1989 - Suffer - European Tour [online]. The Bad Religion page [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  35. DECICCO, Nick. Our Music Year No. 279: Bad Religion, ‘No Control’. Daily Republic. 06. 10. 2013, s. C2. Dostupné online. (anglicky)
  36. Against The Grain (album) [online]. thebrpage.com [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  37. The Riot [online]. The Bad Religion page [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  38. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 197-199
  39. Orange County Keith. Good Times with Bad Religion: an exclusive interview by Orange County Keith [online]. The Orange County Keith Netzine, 1996-01-1 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  40. MARTELL, Nevin. Stranger Than Fiction: The True Story of Bad Religion's Punk Crusade. Filter [online]. 2010-09-30 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
  41. 21st Century (Digital Boy)) [online]. The Bad Religion page [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
  42. GRAFFIN, Greg: Anarchy evolution S. 199-204
  43. A fitting Epitaph: Brett Gurewitz on punk rock, independence and making it big [online]. pias.com, 2015-11-30 [cit. 2016-05-07]. Dostupné v archivu. (anglicky)
  44. Stranger Than Fiction (song) [online]. The Bad Religion page [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
  45. TAYLOR, Matt; ROJAS, Matteo. A Conversation With Mr. Brett [online]. The Bad Religion Page, 1996-09-27 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
  46. DE FEO, Marcello. Interview with Brian Baker of Bad Religion from Colorado Daily.. The Colorado Daily [online]. 2004-11-12 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
  47. Gold & Platinum - RIAA [online]. RIAA [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
  48. Bad Religion Shifts Back To Epitaph. Billboard [online]. 2001-04-13 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online.
  49. Tested (album) [online]. The Bad Religion page [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
  50. RABID, Jack. No Substance - Bad Religion [online]. Allmusic [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  51. CHRISTGAU, Robert. Bad Religion [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  52. CHOCIN, Neva. Bad Religion - No Substance. Rolling Stone [online]. Penske Media Corporation, 1988-06-17 [cit. 2020-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-03. ISSN 0035-791X.
  53. Report from Amsterdam [online]. The Bad Religion page, 2010-06-11 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  54. CHARTattack. Bad Religion: The Process Of Labels. CHARTattack [online]. 2002-07-19 [cit. 2020-05-23]. (ve webovém archivu). Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-06. (anglicky)
  55. Bad Times issue #11. Bad Times [online]. The Bad Religion page, 2001-06 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
  56. VINEYARD, Jennifer. The New State of Bad Religion. Rolling Stone [online]. Penske Media Corporation, 2000-11-05 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. ISSN 0035-791X.
  57. Critic reviews for The Process Of Belief [online]. Metacritic [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
  58. Bad Religion – "True North" Archivováno 20. 1. 2013 na Wayback Machine [YouTube Album Stream]
  59. Rumor: Greg Hetson has left Bad Religion. Dyingscene.com [online]. 2013-04-29 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.
  60. It’s official: Mike Dimkich is now a permanent member of Bad Religion. Dyingscene.com [online]. 2014-01-17 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.
  61. Fat Mike. Fat Mike's Fat Mic - Greg Hetson gets kicked out of Bad Religion for doing painkillers. [s.l.]: Fat Wreck Chords, 2022. Dostupné online. (anglicky)
  62. KAUFMAN, Spencer. Bad Religion Cancel All 2020 Touring Due to COVID-19 Pandemic. Consequence of Sound [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online.
  63. CHILDERS, Chad. Bad Religion celebrate 40 Years of Rock with 'Decades' Livestream [online]. Loudwire, 2020-12-01 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
  64. Příspěvek kapely na facebooku z 24. června 2021 [online]. 2021-06-24 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • RULAND, Jim. Do what you want: The story of Bad Religion. 1. vyd. New York: Hachette Books, 2020. 324 s. ISBN 978-0-306-92222-0. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.