BG 174

BG 174 byl pracovní regenerační izolační dýchácí přístroj s tlakovým kyslíkem, který měl boční vyvedení dýchacích hadic.[1] Tento přístroj používali bánští záchranáří při práci v důlním prostředí v nedýchatelném prostředí. V zásahu mohl záchranář použít dýchací masku, nebo ústenku. Konstrukce jednotlivých prvků přístroje umožňovala rychlou výměnu základních části bez použití klíčů.

Nasazená maska přístroje BG 174.

Historie

V roce 1964 započala západoněmecká firma Dräger vyrábět jeden z nejlepších dýchacích přístrojů na světě[2],který nesl označení BG 174. Na trh se dostává v roce 1965, kdy tento přístroj nahradil jeho předchůdce BG 172 A a český dýchací pracovní přístroj Chirana používány při důlních nehodách v OKR. Poprvé byl roku 1951 v ČSR použít po požáru na hlavní jámě dolu Lazy přístroj s označením BG 170/400.[3] Nové pracovní přístroje Dräger typu BG 174 se u nás zaváděli dříve než byly schváleny v německu.[3] Používání tohoto dýchacího přístroje v naší báňské záchranné službě bylo schváleno ÚBÚ v Praze, č.1268/5 ze dne 25.2.1966 novelizováno Výnosem ČBÚ č.3/79 ze dne 12.2.1979.[1] V roce 2003 firma Dräger oznamila ukončení výroby náhradních dílů k 31.12.2006. Konec používání pracovního přístroje BG 174 v báňském záchranářství se datuje k roku 2014, kdy tento přístroj byl nahrazen pracovním přístrojem firmy Dräger s označením BG 4, na kterým se firma podílela od počátku devadesátých let.[4][5]

Hlavní části přístroje BG 174

  1. Ocelová bezešvá tlaková láhev na kyslík.
  2. Redukční ventil se zařízením automatického proplachu a uzávěrem přívodu k manometru.
  3. Sdružená komora.
  4. Dýchací vak z gumotextilu o obsahu 6 litrů.
  5. Dvouhodinový pohlcovač CO2 o rozměrech 9x18x24 cm s vymezovací vložkou.
  6. Čtyřhodinový pohlcovač CO2 o rozměrech 9x18x28 cm.
  7. Vdechová ventilová komora.
  8. Výdechová ventilová komora.
  9. Vdechová hadice se sliníkem
  10. Výdechová hadice
  11. Centrální přípojka k napojení dýchacích hadic k masce, nebo ústence.
  12. Dýchací maska.
  13. Dýchací ústenka.
  14. Nosné šasi, kryt a popruhy.[6]
  15. Manometr.
  16. Sliník - zachycovač slin.

Základní parametry přístroje

Pracovní doba přístroje 2 - 4 hodiny
Obsah kyslíku v láhvi při tlaku 20 MPa 400 litrů kyslíku
Redukovaný tlak v systému 0,4 + 0,03 MPa
Stálá dávka kyslíku 1,5 l/minutově
Maximální dávka plícni automatiky 75 l/minutově
Maximální dávka přídavkového ventilu 75 l/minutově
Obsah dýchacího vaku 6 litrů
Automatický proplach 5 - 7 litrů
Činnost plicní automatikypři podtlaku 150 - 400 Pa
Činnost přetlakového ventilu při přetlaku 150 - 400 Pa
Rozměry přístroje - výška 485 mm
- šířka 435 mm
- tloušťka 160 mm
Váha přístroje 12,5 kg

Záchranářská (laická) kontrola přístroje před zásahem

Na slovní příkaz "Četaře" si musel každý záchranář v četě před nástupem do "Akce" zkontrolovat na přístroji:

  1. Dotažení všech spojů (bylo jich 7).
  2. Funkci a těsnost vdechového vydechového ventilu, současně i varovný signál.
  3. Tlak kyslíku v láhvi (pro čtyřhodinový pohlcovač byl přípustný minimální tlak 19 MPa, pro dvouhodinový pohlcovač byl přípustný minimální tlak 14,5 MPa.
  4. Funkci ventilu plicní automatiky.
  5. Funkci ručního přidavkového ventilu.
  6. Funkci přetlakového ventilu.
  7. Těsnost přístroje.[6]

Četařská kontrola

Po provedení záchranářské kontroly dal četař pokyn k nasazení přístrojů. Samostatně každého zachranaře v četě prohlédl a provedl četařskou kontrolu (četaři provedl četařskou kontrolu určený zástupce četaře), která se skládála z kontroly:

  1. Tlaku kyslíku v láhvi na manometru.
  2. Vhodnosti pohlcovače (velikost, směr šipky).
  3. Správnosti nasazení masky, nebo ústenky.
  4. Kontroly spoje masky, nebo ústenky s centrální přípojkou.
  5. Zkouška ručně přidavkového ventilu.
  6. Celková ústrojenost báňského záchranáře nastupujícího do "Akce".[1]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. FASTER, Petr; MAKARIUS, Roman; POŠTA. Báňské záchranářství I. Kompendium pro báňského záchranáře.. Montanex a.s.,. vyd. Ostrava: OKD, Revírní báňská záchranná stanice, a.s., ostrava Radvanice, 2000. 485 s. ISBN 80-7225-043-4. S. 141.
  2. HÁJEK, Lubomír. Záchranář. Listovka [online]. HBZS Ostrava, 1964 [cit. 1.3.2022]. Dostupné online.
  3. MAKARIUS, Roman. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758
  4. SMIČKA, Václav; PRAUZEK; NEUWIRTH. Vývoj měřící a dýchací techniky a laboratoře na HBZS Ostrava. docplayer.cz [online]. 2017 [cit. 1.3.2022]. Dostupné online.
  5. TROJAN, Petr. VÝVOJ IZOLAČNÍ DÝCHACÍ TECHNIKY. www.sdhklepacov.cz [online]. [cit. 1.3.2022]. Dostupné online.
  6. Útvar výchovy, výcviku a taktiky. Pracovní pravidla pro používání dýchacího přístroj BG 1744. Pro vnitřní potřebu OKD, HBZS ,a.s.. S. 12.

Literatura

  • FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře, Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 80-7225-043-4.
  • Služební řád HBZS Ostrava. Ostrava: Montanex, 2006.
  • Služební řád HBZS Ostrava. Ostrava: Montanex, 2019.
  • ŠEBESTA, Jaroslav …osmnáct let v pohotovosti na hbzs Ostrava. Ostrava: Montanex,2005. 95 s. ISBN 80-7225-151-1.
  • MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8.
  • HÁJEK, Lubomír, FASTER, Petr. Důlní záchranářství. Praha 1: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1977, 452 s
  • BIALEK, J. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru. svazek II-2, Moravská Ostrava 1928, oddíl Záchranářství str. 699-768
  • BIALEK, J. Bezpečnost a záchranářství v dolech s třaskavými plyny. Sbírka hornických a hutnických spisů, svazek XVII, Ostrava, 1931
  • PROVÁZEK,Jaroslav. Ochrana dýchacích orgánů pracovníků v podzemí hlubinných dolů při haváriich. Ostrava, 2011. Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.