Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava

Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a báňským předpisem nařízené báňské záchranné služby. V roce 1914 byla schválena a vybudovana první stanice v historii hornictví, zřízená regionálně bez ohledu na majetkové vztahy, a to Ústřední záchranná stanice v Lazích. V roce 1943 vyšlo v platnost nařízení ministra hospodářství a práce č. 290/1943 o organizaci báňské záchranné služby. V roce 1979 byla definitivně ukončena pohotovostní služba v historické budově Ústřední stanice v Lazích, která svému účelu sloužila již od zmiňovaného roku 1914, a byla tak nejstarším provozovaným objektem báňské záchranné služby v Ostravsko-karvinském revíru.[3] Dnem 1. ledna 1966 se stala HBZS v Ostravě samostatným závodem podle příkazu č. 19/1965 generálního ředitele OKD OŘ.[4] Dne 1. dubna 2018 se stává novým majitelem těžební firmy OKD státní podnik Prisko. Následně dne 1. prosince 2020 má Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě nového vlastníka, kterým se stal státní podnik DIAMO.

Předání postiženého LZS

• V letech 1950–1979 sídlila HBZS v prostorách Vědeckovýzkumného uhelného ústavu v Ostravě-Radvanicích
• Od roku 1979 sídlí HBZS na adrese Lihovarská 10/1199, 716 00 Ostrava-Radvanice

• Ing. Eduard Pstružina v období 1950–1956[5][6]
• Ing. Zdeněk Matušek, CSc. v období 1. 2. 1956 – 13. 10. 1958[7]
• Ing. Lubomír Hájek v období 14. 10. 1958 – 31. 1. 1986
• Ing. František Papřok v období 1. 2. 1986 – 5. 2. 1990
• Ing. Václav Pošta v období 6. 2. 1990 – 30. 6. 2010
• Ing. Josef Kasper v období od 1. 7. 2010[8][9]

• Miroslav Hanus – záchranář, hlavní mechanik HBZS Ostrava
• Ing. Jaroslav Šebesta – Zástupce ředitele, vedoucí pohotovostních sborů, hlavní inženýr HBZS Ostrava
• Petr Faster – technik HBZS Ostrava
• doc. Ing. Pavelek Zdeněk, PhD., MBA – zástupce ředitele, vedoucí pohotovostních sborů, hlavní inženýr HBZS Ostrava [10][11]
• MUDr. Milan Blažek [12]
• MUDr. Petr Karpeta [13]
• Václav Smička - vedoucí oddělení výcviku a taktiky na HBZS Ostrava, externí překladatel[14]

Cvičení v Rakousku

• Vyhláška č.447/2001 Sb. – Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě[15]
• Vyhláška č.67/1988 Sb. – Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě[16]
• Vyhláška ČBÚ č.71/2002 Sb. – Vyhláška Českého báňského úřadu o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu[17]
• Vyhláška č.305/2015 Sb. – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů[18]
• Vyhláška č.379/2012 Sb. – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb.[19]

Před průzkumem po výbuchu metanu

• Ředitel HBZS
• Hlavní inženýr
• Vedoucí útvaru ekonomického a personálního
• Vedoucí útvaru výchovy, výcviku a taktiky
• Hlavní mechanik

Součinnost HBZS Ostrava s LZS

Potápěčský výcvik na bazéně

Zimní výcvik Žermanice leden 2020

Pro zajištění speciálních zásahů HBZS musí být ustanoveny, vyškoleny a vycvičeny zvláštní oddíly (čety, skupiny) specialistů, členů báňského záchranného sboru.[1]

• Pro poskytování služby odborné první pomoci
• Pro zásahy s generátory hasební pěny a prostředky těžké mechaniky
• Pro obsluhu důlní plynové laboratoře (DPL)
• Pro zásahy s použitím dokumentační techniky
• Pro zásahy s použitím potápěčské techniky
• Pro zásahy s použitím lezecké techniky

Pohotovostní služba na HBZS je organizována jako nepřetržitá, zpravidla s týdenním cyklem (168 hodin). Pohotovost začíná v pátek v 7:00 hodin a končí po týdnu opět v pátek v 7:00 hodin.

Kvalifikační požadavky

Flashover výcvik

Podrobnější informace naleznete v článku Báňský záchranář.

Záchranářské pojítko AZD 120 Při důlních i nedůlních akcích báňských záchranářů je bezpodmínečně nutný kontakt řídicího stanoviště (základny) se zasahujícími četami.

UNIMOG 2150 L Terénní vozidlo pro zásahy potápěčů (slouží i jako základna pro potápěče a mechaniky). Toto vozidlo je vybaveno také transportní hyperbarickou komorou – Haux – profi – medicom, která slouží k záchraně potápěče při dekompresní nehodě.

Mobilní havarijní vrat ZH 1 500 Zařízení je určeno pro nouzovou dopravu osob v případě havárie v těžních jámách, kde umožňuje ústup pracovníků z uvízlých dopravních nádob na povrch, případně na vyšší těžní patro.

Interferometr V důlních prostorách používají báňští záchranáři k indikaci důlních plynů Interferometry DI 2 s rozsahem do 10 % a DI 2C s rozsahem do 100 %. Slouží ke stanovení obsahu metanu a orientačnímu stanovení obsahu oxidu uhličitého. Záchranáři musí pamatovat na to, že interferometr nevykazuje správné hodnoty v povýbuchových zplodinách, nebo v prostředí s nedostatkem kyslíku.

Dräger X-am 5600 Přenosný analyzátor je určený pro stálé sledování koncentrace plynů v důlním ovzduší.

Kestler 3000 Měřicí přístroj je určen pro měření rychlosti větrů, teploty a relativní vlhkosti s výpočtem veličin a jeho schematickým obrázkem.

Důlní sebezáchranný přístroj ZP 4 Filtrační, sebeevakuační dýchací přístroj pro ochranu horníků před působením oxidu uhelnatého při důlních požárech v důlních prostorech.

Akumulátorové přilbové svítidlo T 1005.01 M1 s Led diodami z roku 2007

Izolační regenerační sebezáchranný přístroj SK 4 Byl lehký a malý kyslikový sebezáchranný dýchácí přístroj ruské výroby.

Combiwarn Přístroj pro měření hořlavých plynů a obsahu kyslíku v důlním prostředí.

Labora Simplex III Indikační přístroj pro stanovení CO v důlním prostředí z roku 1962.

Lopatkový anometr Sloužil k měření rychlosti důlních větrů.

Asmannův aspirační psychrometr Sloužil k měření důlního ovzduší.

BG 4 Pracovní izolační přetlakový regenerační přístroj s uzavřeným okruhem s tlakovým kyslíkem vyraběný firmou Drager. Doba použití čtyři hodiny.

Chirana 255 Pracovní izolační regenerační dýchací přístroj s tlakovým kyslíkem s ramenním vyvedením dýchacích hadic vyrobeny v ČSSR. Doba použití byla dvouhodinová.

Chirana 458 Pracovní izolační regenerační dýchací přístroj s tlakovým kyslíkem vyrobeny v ČSSR. Doba použití byla dvouhodinová, nebo čtyřhodinová.

BG 174 Pracovní izolační regenerační dýchací přístroj s tllakovým kyslíkem, s bočním vyvedením dýchacích hadic. Byl konstruován pro dvou nebo čtyřhodinovou práci.

RVL 1 Pomocný izolační dýchací přístroj.

1 PVM KS Izolační sebezáchranný přístroj.

PSS 7000 Vzduchový dýchací přístroj.

AU 9E Sebezáchranný izolační regenerační přístroj s tlakovým kyslíkem polské výroby.

• 
  Zásahový vůz HBZS Ostrava
• 
  Vybavení zásahového vozu HBZS Ostrava
• 
  Výjezdový sanitní vůz HBZS Ostrava
• 
  Potápěčský vůz UNIMOG 2150 L HBZS Ostrava
• 
  Kendler evakuační zařízení
• 
  AZD-120
• 
  UNIMOG 2150 L
• 
  Mobilní havarijní vrat ZH 1500
• 
  Interferometr DI-2
• 
  Přenosný osobní analyzátor Dräger X-am 5 600
• 
  Měřící přístroj Kestrel 3000 (K 3)
• 
  Starší typ sebezáchranného dýchacího přístroje ZP 4
• 
  Důlní lampa
• 
  Báňský záchranář
• 
  Báňský záchranář s izolačním regeneračním sebezáchranným přístrojem SK 4 (při použití přístroje je víko zavřené a zajištěné).
• 
  Báňský záchranář s izolačním regeneračním přístrojem s tlakovým kyslíkem AU 9E.
• 
  Labora Simplex III -pístový kafomlýnek z roku 1962 pro stanovení CO v ovzduší.
• 
  Combiwarn přístroj na měření hořlavých plynů a obsahu kyslíku.
• 
  Lopatkový anometr na měření rychlosti větrů.
• 
  Asmannnův aspirační psychrometr.
• 
  BG 4
• 
  PSS 7000
• 
  1 PVM KS
• 
  Chirana 458.
• 
  Chirana 255.
• 
  BG 174
• 
  RVL 1

• Rok 2015 – 290 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2016 HBZS)
• Rok 2016 – 277 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2017 HBZS)
• Rok 2017 – 193 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2018 HBZS)
• Rok 2018 – 185 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2019 HBZS)

Záchranáři z HBZS Ostrava, kteří zahynuli při plnění Záchranářských povinností:[20]

• Pivko Květoslav: 12. 2. 1926 – 4. 4. 1964, zahynul při nehodě na Dole Petr Bezruč
• Kaczor Vladislav: 21. 1.1934 – 24. 4. 1974, zahynul při nehodě na Dole Doubrava[21]
• David Jan: 27. 11. 1974 – 3. 5. 1981, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[22]
• Hodeček Karel: 17. 11. 1935 – 3. 5. 1981, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[22]
• Turovský Lubomír: 17. 4. 1943 – 7. 5. 1981, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[22]
• Grác Petr: 5. 6. 1952 – 10. 5. 1981, zahynul po nehodě na Dole 1. máj Karviná
• Vaněk Jiří: 9. 8. 1942 – 11. 8. 1985, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[23]
• Štěpán Jiří: 14. 12. 1962 – 19. 9. 1993, zahynul při nehodě na Dole Doubrava[24]