Březohorský hřbitov

V roce 1879 bylo na Březových Horách povoleno zřízení samostatné farní expozitury, byla dokončena přestavba kostela sv. Prokopa a založen březohorský hřbitov, který byl spolu s kostelem sv. Prokopa vysvěcen v říjnu 1879. Kříž ve středu hřbitova má datum 29. října 1879.

Na hřbitově byl dodatečně vztyčen památník 319 horníků, kteří zahynuli při požáru v dole Marie 31. května 1892 (jednalo se tehdy o nejvyšší počet obětí důlního neštěstí v historii). Horníci byli nejprve pohřbeni (z hygienických důvodů) v hromadných hrobech, které byly na Městském hřbitově překryty jinými hroby a na Březohorském hřbitově zůstal hromadný hrob zachován. Památníky tvoří dvoukomorové hrobky s antikizujícím litinovým obeliskem vyrobeným z umělecké litiny v železárnách v Komárově, C. k. ministerstvo orby je nechalo vyrobit roku 1893. K přesunům hrobů do hrobek však nedošlo ani na Březových Horách ani na Panské louce, kam byla pohřbena těla pěti horníků z důlního neštěstí na dole Anna v roce 1946.

Kromě horníků a dalších lidí bylo na hřbitově pochováno i 21 ze 183 italských uprchlíků z frontové oblasti při vyhlášení první světové války z údolí Valle di Ledro, kteří zde zemřeli v letech 1915–1919, než se z českých obcí mohli vrátit domů (další také na hřbitově v Příbrami a v dalších obcích).[1][2] Na konci druhé světové války tu byli pohřbení také sovětští vojáci.

• Karel Hojden (1893–1975) – grafik, malíř, ilustrátor a pedagog
• Hynek Klička (1815–1879) – poslanec, starosta a čestný občan Březových Hor

• 
  Hromadný pohřeb v roce 1892
• 
  Památník 319 obětí požáru v dole Marie 31. května 1892
• 
  Hrob rodiny Hynka Kličky
• 
  Náhrobek italských uprchlíků (1915–1919)
• 
  Sovětští vojáci (1945)
• 
  Pomník horníkům z roku 1892
• 
  Pomník obětem hlubin
• 
  Kříž na památku zesnulých (29.10.1879)