Bílichovské údolí

Bílichovské údolí je národní přírodní památka ev. č. 2416 v okrese Kladno ve Středočeském kraji.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Bílichovské údolí
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Kýchavice černá rostoucí na lokalitě
Základní informace
Vyhlášení1929[1]
Nadm. výška420[2] m n. m.
Rozloha8,48 ha[3]
Poloha
StátČesko Česko
OkresKladno
UmístěníBílichov, okres Kladno
Souřadnice50°14′55,32″ s. š., 13°53′25,13″ v. d.
Bílichovské údolí
Další informace
Kód2416
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Historie ochrany

Lokalita byla jako rezervace soukromě chráněna od roku 1929 za panství velkostatkáře hraběte Oldřicha Ferdinanda Kinského. Úředně byla ochrana vyhlášena 31. prosince 1933, tehdy na výměře 1,64 ha.[1] Později byla lokalita chráněná jako státní přírodní rezervace.[4] Kýchavice se rozšířila za hranice rezervace do prolámaných částí prosvětleného smíšeného lesa[1] a v roce 1962 byla po prověrkovém řízení rozšířena na plochu 4,39 ha. Později se změnil typ ochrany na chráněné naleziště.[4] 11. června 2007 došlo k vyhlášení národní přírodní památky na ploše o rozloze 8,48 ha.[5] Je součástí evropsky významné lokality Bílichovské údolí. Péčí o chráněné území je pověřeno regionální pracoviště Střední Čechy AOPK ČR.

Fotografie zachycuje charakter chráněného lesa

Způsob ochrany

K roku 1969 byl na území stav takový, že byl zakázán vstup, jakékoliv poškozování rostlin a bylo stanoveno regulační opatření v podobě probírky dřevin. Kýchavice černá je totiž náročná na světlo a probírka snížila celkové zakmenění stromového patra a tím zlepšila vegetační podmínky porostu kýchavice černé.[4]

Flóra

Chráněné rostliny

Důvodem ochrany lokality je výskyt kriticky ohrožené kýchavice černé, která se vyskytuje ještě na nedaleké Pilavě. Dále v lokalitě roste silně ohrožená okrotice červená a ohrožený hnilák smrkový a okrotice dlouholistá.[5]

Lesní porost
Prosvětlená louka, na které roste například lýkovec jedovatý

Lokalita byla k roku 1939 porostlá břízou bradavičnatou, dubem zimním a javorem klenem, ale byla prokácená s viditelnými pařezy. Později byly ochranné podmínky zanedbány a došlo ke změně stromového i bylinného patra. K roku 1969 už byla porostlá smíšeným porostem habru a buku, lípy velkolisté, břízy, javoru a jasanu, uzavřeným do smrčin. Od roku 1963 docházelo k systematické probírce dřevin, aby zesílil zeslabený porost kýchavice.[1]

Další rostliny

Mezi další přítomné rostliny patří bažanka vytrvalá, kopytník evropský, šťavel kyselý, krtičník stinný, válečka lesní, strdivka nící, z keřů se dochoval lýkovec jedovatý.[1]

Umístění lokality

Lokalita se vyskytuje ve fragmentu okroticové bučiny.[5] Leží v zarostlé stráni Bílichovského údolí exponované na sever. Půda je mastná, černohnědá. Je mírně alkalická s pH 7,5 až 8.[1]

Lesní porost na jaře 2017

Bílichovské údolí
Kvetoucí lýkovec jedovatý na lokalitě

Bílichovské údolí, známé také jako Gothardské údolí,[1] Gothardův dolík nebo Gothard,[6] je údolí východního až severovýchodního Džbánu, které se nachází jihozápadně od Bílichova. Jeho začátek je na severovýchodě vesnice Bor a pokračuje klesáním směrem k Bílichovu a Hořešovicím a tam splývá se Slánskou plošinou.[7] Je dlouhé 8 – 10 km,[7] jeho zalesněná část asi 3 – 3,5 km a protéká jím Zlonický potok, který pramení na jeho začátku v místech zvaných U Gotharda[1] v Katově studánce. Bezejmenný přítok pramenící v druhém ramenu údolí, které je v zadní části rozvětvené, se dále v údolí vlévá do Třetího rybníka a tím i do Zlonického potoka. [8] Od Boru do Bílichova vede údolím podél potoka a tří rybníků lesní silnice na svoz dřeva. V údolí převládají smrkové porosty, ale místy se dochovaly bučiny. Kromě vyhlášené lokality lze sporadicky nalézt kýchavici v celém údolíčku.[1]

Odkazy

Reference
  1. HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Význačné lokality Džbánské květeny: Vlastní lesní květena Džbánu, s. 115–116.
  2. NPP Bílichovské údolí [online]. Biolib.cz [cit. 2010-10-25]. Dostupné online. (česky)
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  4. HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Ochranářská kapitola: Chráněná naleziště, s. 118–119.
  5. Národní přírodní památka Bílichovské údolí [online]. Cittadella.cz [cit. 2010-10-25]. Dostupné online. (česky)
  6. http://www.bilichov.cz/file.php?nid=2279&oid=497127
  7. HOUDA, Josef. Džbán: ochranářská studie. Louny: Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech, 1969. 153 s. Kapitola Geografie Džbánu: Bílichovská údolí, s. 25.
  8. http://mapy.cz/s/g7hK

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.