Avraham ben Ša'ul Broda
Avraham ben Ša'ul Broda (hebrejsky אברהם בן שאול ברודא; kolem roku 1640, Mladá Boleslav[1][2][3] nebo Praha[4] – 11. dubna 1717, Frankfurt nad Mohanem) byl český talmudista, pražský rabín a roš ješiva.
| Avraham ben Ša'ul Broda | |
|---|---|
| Narození | 1640 nebo 1650 Praha nebo Mladá Boleslav |
| Úmrtí | 11. dubna 1717 (30. nisanu 5477) (ve věku 77 let) |
| Povolání | rabín |
| Denominace | judaismus |
| Pohřben | Starý židovský hřbitov ve Frankfurtu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
Avrahamův otec Ša'ul Broda poslal svého syna do Krakova na talmudická studia u tamního rabína Jicchaka ben Ze'eva Charifa, aby ho ochránil před nedobrými vlivy šabatiánství, hnutí, které se tehdy šířilo v Čechách.
Po obdržení rabínského diplomu se Broda vrátil do rodné Boleslavi, ale brzy byl povolán jako rabín do Hroznětína a odtud pak do Roudnice nad Labem. Tehdy již byla jeho reputace tak velká, že Šabtaj Bass požádal o schválení své knihy.
Když se v roce 1693 uvolnil úřad vrchního pražského rabína, byl nabídnut Brodovi a ten jej přijal navzdory tamějším přetrvávajícím nepříznivým podmínkám, důsledku velkého požáru v roce 1689, který mnoho členů židovské obce zbídačil. Tento úřad mu nepřinesl očekávané potěšení, protože vzniklo mnoho obtíží spojených s rozepří v rituálních otázkách mezi Brodou a Cvi Aškenazim, neboť všichni pražští rabíni se postavili proti Brodovi. To pravděpodobně přimělo smířlivého Brodu k hledání jiné pozice.
Jeho dalším působištěm byly Mety. Dostupné zdroje se liší ohledně data jeho příchodu do města, nicméně smlouva s datem 30. října 1708, objevená rabínem Kaufmannem, dokládá Brodův příchod do Met v roce 1709, jak tvrdí také Eljakim Carmoly, nikoli v roce 1703, jak předpokládal Cahen. V Metách, stejně jako v Roudnici a v Praze, spočívala jeho činnost především v založení a řízení ješivy. Měl údajně vynikající způsob zasvěcování nováčků do tajů talmudu.
V roce 1713 byl z Met povolán do Frankfurtu nad Mohanem, kde rovněž založil významnou ješivu, a mnozí z jeho žáků se stali významnými rabíny.
Literární dílo
Brodovo souhrnné dílo vyšlo po jeho smrti.
- Chidušej ge'onim (Offenbach, 1723), sestávající ze scholia k talmudickým traktátům Bava kama, Bava meci'a a Sanhedrin
- Chidušej halachot, k traktátu Gitin, Wandsbeck, 1731
- Šema'teta chadta, k traktátům Ketubot a Gitin, Frankfurt nad Mohanem, 1722
- Ešel Avraham, k traktátům Pesachim, Chulin, a Bava batra, Frankfurt nad Mohanem, 1747
- Toldot Avraham, k traktátům Kidušin a Ketubot, Fürth, 1764
- Halichot olam, židovské zákony (německy), Budapešť
Kromě těchto spisů, se mnoho z jeho vysvětlení různých otázek nachází v dílech jiných vědců, např. v:
- Chorban Netan'el Nathaniela Weila, Karlsruhe, 1755;
- Cvi Aškenazi: Chacham Cvi, et seq.
Odkazy
Reference
- Broda, Abraham ben Saul | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
- GOLDMANN, A.&nbp;E. Dějiny židů v Mladé Boleslavi. Geschichte der Juden in Jungbunzlau. In: GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Praha, Brno: Židovské knižní a umělecké vydavatelství, 1934. S. 220. (německy)
- http://www.jewishencyclopedia.com/articles/570-abraham-ben-saul-broda
- YIVO | Broda, Avraham ben Sha’ul. yivoencyclopedia.org [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham ben Saul Broda na anglické Wikipedii.
Literatura
- Ab. Cahen, v Rev. Etudes Juives, viii.260;
- David Kaufmann, ib. xix.120;
- idem, Die Memoiren der Glückel von Hameln, p. 267, Frankfort, 1896;
- Bernhard Friedberg, Luchot zikaron, p. 21, Drohobicz, 1897;
- idem, Haškafa Av. Broda (hebrejská biografie), ib. 1892;
