Iljušin Il-10

Iljušin Il-10 (kód NATO "Beast"[2]) byl sovětský bitevní letoun který vycházel z koncepce svého předchůdce Il-2. Změny spočívaly zejména v lepších parametrech a odstranění vad, které měl Il-2.

Il-10
Určeníbitevní letoun
VýrobceIljušin, Avia
První let18. dubna 1944
Zařazeno1944
Vyřazeno1962 (Československo)
UživatelSovětské letectvo
Československé letectvo
Polsko
Výroba1944-1954[1]
Vyrobeno kusů6 166 (4 966 Il-10 + 1 200 B-33)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

Iljušin Il-10 - Avia B-33 (Muzeum polského letectví v Krakově)

Bitevník Il-10 byl vyvíjen v Iljušinově konstrukční kanceláři od roku 1943. Prototyp byl zalétán v dubnu roku 1944 Vladimirem Kokkinakim a vybaven novým motorem Mikulin AM-42. Pozornost byla soustředěna na aerodynamické a technologické zpracování, zlepšení manévrovatelnosti stroje. Vznikl tak na svoji dobu velmi moderní bitevní letoun s vysokými výkony a vynikající výzbrojí. Další státní zkoušky pak létal A. K. Dolgov a zdárně je ukončil 9. června, v srpnu bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Od října běžela výroba prvních předsériových exemplářů, po nichž následovaly sériové stroje.

Přední část trupu tvořila skořepina z pancéřových plátů o síle 4–8 mm, které byly spojeny 5 mm tlustými duralovými páskami. Tato pancéřová skořepina, která účinně chránila nejdůležitější části letounu proti střelám až do ráže 12,7 mm, nahradila zároveň nosnou konstrukci a potah přídě trupu. Silně pancéřovaná byla i kabina pro dva členy posádky.

První sériový stroj vzlétl 27. září 1944, do konce roku 1944 bylo postaveno 99 letadel Il-10. Postupem času docházelo k jejich postupné modernizaci, přičemž stroje v různých variantách se vyráběly dále i po ukončení druhé světové války.

Koncem léta roku 1950 byly do Československa importovány první originální Il-10, kterých bylo celkem dodáno minimálně 80 kusů. Roku 1951 převzal licenci československý podnik Avia, který v letech 19511955 vyprodukoval kolem 1200 ks pod označením Avia B-33 nebo CB-33 (školní verze s dvojím řízením Il-10UT). První vyrobený stroj B-33 (výr. č. 1073, V-27) s originální sovětskou pohonnou jednotkou M-42, zalétl dne 26. prosince 1951 pilot Kříž s mechanikem Sýkorou. 8. ledna 1952 byl předán do Leteckého výzkumného ústavu. Druhý vyrobený B-33 (výr. č. 1074) měl již československý licenční motor M-42 a byl zalétán 13. května 1952 štábním kapitánem V. Skálou. Rozběhla se tak výroba letounů 1. série.

Originální Il-10 i licenční B-33, přezdívané v ČSSR „Kombajn“, se nejprve staly součástí výzbroje 30. bitevního leteckého pluku. Poslední zaznamenaný let B-33 v Československu vykonala osádka důstojníků Š. Antala a J. Máje 26. dubna 1962.

Celkem bylo vyrobeno 6166 ks všech typů.

Bojové užití

Letouny Il-10 se dostaly k jednotkám až v samém závěru Velké vlastenecké války. Nejdříve byly dodávány výcvikovým jednotkám a od března 1945 byly nasazeny v závěrečných bojových operacích.

V srpnu 1945 zasáhly do bojů proti Japoncům, na straně Severní Koreje se účastnily od začátku roku 1950 korejské války.

Specifikace

Třípohledový nákres Il-10

Technické údaje

  • Charakteristika: bitevní letoun
  • Osádka: 2 osoby (pilot, střelec-radista)
  • Rozpětí: 13,4 m
  • Délka: 11,12 m
  • Výška: 4,10 m
  • Vlastní hmotnost: 4675 kg
  • Vzletová hmotnost: 6537 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vidlicový dvanáctiválec Mikulin AM-42 o výkonu 2000 k

Výkony

  • Cestovní rychlost: 436 km/h
  • Maximální rychlost: 552 km/h
  • Dostup: 7250 m
  • Dolet: 800 km

Výzbroj

  • 4 × 23mm kanón VJa v křídlech (nebo 2× 23mm + 2× kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm)
  • 1 × 12,7mm kulomet UBT nebo 1× 20mm kanón B-20T ve věži zadního střelce
  • až 700 kg pum AO, ZAB, nebo PTAB a 4–8 neřízených raket RO-82, nebo RO-132.

Odkazy

Reference

  1. Michulec 1999, p. 27.
  2. Gunston 1995, p.108.

Literatura

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 26 a 27.
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x.
  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 432 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.