PTAB

PTAB, nebo PTAB 2,5 je 2,5 Kg vážící pumička (1,5 Kg připadá na trhavinu) sovětské výroby (Rusky ПТАБ, zkratka z Противотанковая Авиабомба, "Protitanková Letecká Bomba") z období II. světové války. Byla hlavní zbraní Il-2 "Šturmovik" a dá se říci že teprve se zavedením této pumy do výzbroje se výše uvedené letadlo stalo opravdovým postrachem německých pancéřovaných jednotek (a nejen jich).

PTAB
protitanková letecká puma
Místo původu	SSSR
Historie služby
Války	II._světová_válka
Historie výroby
Konstruktér	Larion
Navrženo	1941
Základní údaje
Hmotnost	2,5 kg
Hmotnost náplně	1,5 kg

Jednalo se o pumu s kumulativním účinkem, která dokázala probít 60-70 mm homogenního ocelového pancíře, což v té době postačilo prakticky na každý tank, pokud přihlédneme k faktu, že tyto pumy na tank dopadaly shora, kde je pancíř slabší. Při její výrobě bylo současně pomýšleno na to aby byla snadno vyrobitelná a mohla se nasadit ve velkém množství. Každý Šturmovik byl schopen nést pod křídly 4 kontejnery a každý z nich obsahoval 48 těchto pumiček (v jiných zdrojích 72[1]), nebo jich mohl nést v jednom prostoru 280. Minimální výška shozu, tak aby se puma stabilizovala a dopadla na cíl víceméně kolmo shora se uvádí 70 m. Pokud byl obsah kontejneru vypuštěn z výšky 70-100 m, což byla běžná operační výška pro tento typ zbraně, pumy zasáhly prakticky každé vozidlo v pásu 15×70 m, což umožňovalo i v té době asi 50% úspěšnost zničení cíle. Kontejner bylo možno v případě nouze odhodit celý. Při jednom útoku bylo možno vypustit 1-2 kontejnery.

Pumy byly vytvořeny v utajení a jejich první nasazení bylo 5. 6. 1943 v bitvě u Kurska a brzy si zajistily u posádek oblibu, takže do konce války jich sovětský průmysl vyprodukoval 14 615 916 kusů. Puma byla velmi spolehlivá a měla jednoduchý válcovitý tvar, kdy zadní cca 1/2 délky tvořily stabilizátory a přední část byla dutá (kumulativní nálož). Od roku 1943 byly považovány za hlavní protitankovou zbraň. Obsahovala 1,5 kg výbušné směsi TGA (směs tritolu, hexogenu a hliníkového prachu).

Konstruktérem této zbraně byl inženýr Larion, kterému byl v lednu 1944 udělen Leninův Řád a v roce 1946 Státní cena SSSR.