Autonomní nervová soustava

Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. ANS udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv nejvíce jeho činností je nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Jeho hlavními součástmi jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém.

Autonomní nervová soustava
Autonomní nervová soustava
modrá = parasympatikus
červená = sympatikus
Autonomní nervová soustava
modrá = parasympatikus
červená = sympatikus

Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako "organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, jež inervují útroby (latinsky viscera). Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy.

Anatomická stavba

Reflexní oblouk autonomní nervové soustavy sestává z aferentní senzorické větve a eferentní motorické větve.

Viscerosenzorické neurony

Senzorická větev je tvořena primárními viscerálními senzorickými neurony, jež se nachází v periferním nervovém systému (PNS), v kraniálních (hlavových) senzorických gangliích: v ganglion geniculi nervi facialis (v kolénkovém gangliu lícního nervu, tj. VII. hlavového nervu), v ganglion inferius nervi glossopharyngei neboli v ganglion petrosum (ganglion patřící IX. hlavového nervu) a v ganglion nodosum neboli v ganglion inferius nervi vagi (ganglion patřící k bloudivému nervu, tj. X. hlavovému nervu). Senzorické neurony sledují množství CO2, kyslíku a glukózy v krvi (glykémie), arteriálních tlaků ve velkých tepnách a chemické složení obsahu žaludku a střeva. (Také přenáší signály z orgánů chuti). Množství kyslíku a CO2 v krvi jsou zjišťována tzv. karotickým tělískem (glomus caroticum), malou skupinou chemosenzorů nacházejících se v místě větvení karotidy (krkavice). Glomus caroticum je inervováno z ganglion petrosum patřícím IX. hlavovému nervu.

Primární senzorické neurony přenášejí signály viscerálního senzorického čití až neuronům tvořícím jádro v prodloužené míše zvané nucleus tractus solitarius, které shromažďuje veškeré aferentní viscerosenzorické informace. Nucleus tractus solitarii taktéž přijímá signály z nedalekého chemosenzorického centra area postrema, jež zjišťuje toxiny v krvi a mozkomíšním moku a je zodpovědné za zvracení vyvolané chemickými látkami (v praxi např. těmi obsaženými ve zkažených potravinách). Všechny tyto informace z viscerosenzorického čití zasahují do involuntární (nevědomé) aktivity motoneuronů autonomního nervového systému.

Motoneurony

Motoneurony ANS se také nacházejí v PNS. Jejich skupiny se nazývají autonomní ganglia. Dělí se na tři skupiny, které mají zcela odlišné účinky na cílové orgány. Jsou jimi sympatikus, parasympatikus a enterický nervový systém.

Aktivita neuronů autonomních ganglií je modulována pregangliovými neurony (proto někdy nazývány visceromotoneurony) lokalizovanými v CNS. Ty patřící k sympatiku jsou v hrudních a bederních' (lumbálních) míšních segmentech. Proto je sympatikus označován jako thorakolubální systém. Pregangliové parasympaticé neurony se nacházejí v prodloužené míše, kde tvoří tzv. visceromotorická jádra (latinsky nuclei): nucleus posterior nervi vagi patřící k bloudivému nervu, tj. X. hlavovému nervu. Dalšími jsou nucleus ambiguus, který sdružuje visceromotoneurony pro IX., X. a XI. hlavový nerv. Tyto nervy inervují hladké svaly hltanu, měkkého patra, jícnu, hrtanu aj. Nuclei salivatores jsou jádra, která řídí proces slinění ve velkých i malých slinných žlázách. Zcela isolovaným parasympatickým oddílem je oblast křížové (sakrální) míchy. Z tohoto důvodu se parasympatikus také nazývá kraniosakrální systém. Enterické neurony jsou pochopitelně zčásti řízeny a modulovány z určitých oddílů CNS, především se to týká nucleus posterior nervi vagi.

Sympatická ganglia

Sympatická ganglia se nacházejí v párovém sympatickém kmeni umístěném po obou stranách obratlů páteře. Tento párový kmen se nazývá sympatický kmen (latinsky truncus sympaticus). Tato sympatická ganglia se označují jako paravertebrální ganglia. Jsou po celé délce sympatického kmene od krčního oddílu po křížový. Krční oddíl obsahuje tři velká ganglia, další počty ganglií zhruba odpovídají počtu míšních segmentů jednotlivých segmentů. Z umístění sympatických ganglií blízko páteře vyplývá, že jejich eferentní postgangliová vlákna jsou na rozdíl od postgangliových vláken parasympatiku dlouhá.

Parasympatická ganglia

Parasympatická ganglia, jak už bylo naznačeno, jsou umístěna v blízkosti cílových orgánů a jejich postgangliová vlákna jsou tudíž krátká. Příkladem může být ganglion submandibulare, který je v blízkosti slinných žláz, nebo parakardiální ganglia umístěná v blízkosti srdce atd.

Enterická ganglia

Enterická ganglia, která inervují trávicí trubici, jsou lokalizovaná uprostřed jejích stěn a celkově obsahují tolik neuronů jako v celé míše zahrnujíc místní senzorické neurony (především sledující změny tenze stěn), motoneurony a interneurony. Enterický nervový systém je jedinou čistě samostatnou součástí ANS. Trávicí trubice proto může fungovat i v izolaci. Z tohoto důvodu označují někteří autoři enterický nervový systém za „enterický mozek“.

Funkce

Sympatikus a parasympatikus obvykle pracují protichůdně. Jejich vztah však není absolutně antagonistický, neboť se často navzájem doplňují. Ne zcela platí představa, že sympatikus funguje jako "akcelerátor" a parasympatikus jako "brzda". Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Z toho důvodu se k sympatiku pojí heslo bojuj, nebo uteč (v angličtině fight or flight) a k parasympatiku odpočívej a zažívej (rest and digest).

Avšak mnoho činností sympatiku a parasympatiku se nevztahují k výše uvedeným heslům. Například vstávání z pozice vsedě a vleže by v případě neexistence reakcí sympatiku vedlo k náhlému neudržitelnému vzestupu krevního tlaku. Jiným příkladem je stálá reakce sympatiku a parasympatiku na srdeční frekvenci v důsledku změn způsobených nádechem a výdechem. Celkově jsou tedy sympatikus a parasympatikus systémy, které (obvykle v protichůdném vztahu) regulují životní funkce jednotlivých orgánů za účelem dosažení homeostázy. Některé jejich typické činnosti a reakce jsou v tomto seznamu:

Sympatikus

Je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí: mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení:

  • Odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže. Mechanismem je vazokonstrikce.
  • Zvyšuje perfuzi (průtok krve) kosterní a srdeční svalovinou a plícemi (perfuze kosterní svaloviny může být zvýšena až o 1200%).
  • Dilatuje (rozšiřuje) bronchioly (průdušinky), což zvyšuje alveolární výměnu plynů.
  • Zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce: Především do kosterních svalů může proudit zvýšené množství krve.
  • Dilatuje zornice, čímž zvyšuje množství světla vstupujícího do oka na sítnici.
  • Mění akomodací dioptrickou mohutnost čočky tak, aby světelné paprsky dopadaly na sítnici. Zaostřuje tak obraz při pohledu na objekty v různé vzdálenosti.

Parasympatikus

Zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí. Zařizuje zklidnění celkové činnosti organismu (přechod z vlivu sympatiku). Stimuluje proces trávení.

  • Dilatuje cévy vedoucí do gastrointestinálního traktu (GIT je trávicí soustava), čímž zvyšuje perfuzi jeho jednotlivých oddílů. Toto je důležité při trávení, protože jednotlivé části GIT mají v průběhu trávení zvýšené nároky na zásobování nejen živin, kyslíku, ale i vody pro tvorbu trávicích šťáv.
  • Parasympatický nervový systém může kontrahovat bronchioly, čímž sníží úroveň alveolární výměny plynů. Toto koná za běžných okolností ve stavu, kdy organismus potřebuje málo kyslíku.
  • Během akomodace způsobuje zúžení zornic a čoček.
  • Parasympatikus stimuluje sekreci slin a zrychluje peristaltiku.
  • Řídí plnění erektilních orgánů krví (tj. jejich erekci) cestou nervi splanchnici pelvici (pánevních útrobních nervů), jejichž neurony mají těla v křížovém oddílu míchy (konkrétně S2-S4).

Neurotransmitery a jejich receptory

Pregangliové synapse sympatiku i parasympatiku jsou cholinergní (jako neurotransmiter funguje acetylcholin), stejně jako postgangliová synapse parasympatiku. Všechny postgangliové synapse sympatiku jsou adrenergní (neurotransmiterem je noradrenalin) s výjimkou těch na potních žlázách, které jsou cholinergní. Na synapsích sympatiku účinkuje i řada kotransmiterů, jako např. ATP. Neurotransmitery působí jen při navázání na specifické postsynaptické receptory, jichž je mnoho skupin a podskupin. Jsou uvedeny v tabulce pod touto kapitolou.

  • Neurony dřeně nadledvin představují ohromnou skupinu sympatických postgangliových neuronů vylučujících adrenalin a noradrenalin jako hormony do krevního oběhu, které po navázání na adrenoreceptory způsobí výrazné zvýšení sympatické aktivity na všech zasažených orgánech.
  • V kůře nadledvin na presynaptické neurony nenavazují žádné postsynaptické neurony. Namísto toho presynaptické neurony vylučují acetylcholin působící prostřednictvím nikotinových cholinergních receptorů.

Srdce

TargetSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
srdeční výdejß1, (ß2): zvyšujeM2: snižuje
SA uzel: srdeční frekvence (pozitivní chronotropní efekt= vliv na srdeční frekvenci);ß1, (ß2) [1]: zvyšujeM2: snižuje
předsíň srdeční svalovina: kontraktilita (pozitivní inotropní efekt, což je liv na sílu stahu)ß1, (ß2)[1]: zvyšujeM2: snižuje
komora srdeční svalovinaß1, (ß2):
zvyšuje kontraktilitu (pozitivní inotropní efekt)
zvyšuje srdeční automacie [2]
---
účinek na AV uzelß1:
zvyšuje rychlost vedení
posouvá práh pro depolarisaci do pozitivnějších hodnot [2]
M2:
snižuje vedení
až ke vzniku síňokomorové blokády při umělé stimulaci bludného nervu[2]

Cévy

ÚčinekSympatikus (adrenergní synapse)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
hladká svalovina cévα: kontrahuje; ß2: relaxujeM3: relaxuje [2]
renální arterieα1[3]: kontrahuje---
velké koronární arterieα1 a α2[4]: kontrahuje [2]---
malé koronární arterieß2:dilatuje [5]---
útrobní arterie (viscerální)α: kontrahuje---
kožní arterieα: kontrahuje---
mozkové arterieα1[6]: kontrahuje [2]---
arterie vedoucí do erektilních tkáníα1[7]: kontrahujeM3: dilatuje
arterie vedoucí do slinných žlázα: kontrahujeM3: dilatuje
jaterní arterieß2: dilatuje---
arterie vedoucí do kosterních svalůß2: dilatuje---
Cévyα1 a α2 [8]: kontrahuje
ß2: dilatuje
---

Ostatní

ÚčinekSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
krevní destičkyα2: agreguje---
žírné buňky - histaminß2: inhibuje---

Dýchací soustava

ÚčinekSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
hladká svalovina bronchiolůß2: relaxuje (silný vliv)
alpha-1 adrenergní receptor: kontrahuje (slabý vliv)
M3: kontrahuje

Bronchioly nemají sympatickou inervaci. Na místo toho na ně působí adrenalin z krevního oběhu.[2]

Nervová soustava

Účineksympatikus (adrenergní receptory)parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
zorniceα1: relaxujeM3: kontrahuje
ciliární svalyß2: relaxujeM3: kontrahuje

Trávicí soustava

ÚčinekSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
slinné žlázy: sekreceß: zvyšuje viskozitu, sekreci amylasy
α1: stimuluje sekreci draselného kationtu
M3: stimuluje sekreci vody
slzné žlázy: slzyß2: Sekrece proteinů [9]M3: zvyšuje produkci slz
ledviny: reninß2: secernuje---
parietální buňky---M1: sekrece HCl
játraα1, ß2: glykogenolýza, glukoneogeneze---
adipocyty (tukové buňky)ß3: stimuluje lipolýzu---
GIT motilita hladké svalovinyα1, α2[10], ß2: snižujeM3, (M1) [1]: zvyšuje
sfinktery (svěrače) GITα2 [2], ß2: kontrahujeM3: relaxuje
žlázy GITžádný účinek [2]M3: secernuje

Endokrinní soustava

ÚčinekSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
slinivka břišní (Langerhansovy ostrůvky)α2: snižuje sekreci beta buněk, zvyšuje sekreci alpha buněkM3[11] zvyšuje stimulaci z kalfa buněk a beta buněk
dřeň nadledvinNikotinový cholinergní receptor: secernuje acetylcholin---

Vylučovací soustava

ÚčinekSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinový cholinergní receptor)
musculus detrusor urinae (sval vypuzovač moči) stěny močového měchýřeß2: relaxujekontrahuje
močovodα1: kontrahujerelaxuje
sfinkterα1: kontrahuje; ß2 relaxujerelaxuje

Rozmnožovací soustava

ÚčinekSympatikus (adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
dělohaα1: kontrahuje (u těhotných žen[2])
ß2: relaxuje (u netěhotných žen[2])
---
pohlavní orgányα: kontrahuje (ejakulace)M3: erekce

Kůže

ÚčinekSympatikus (muskarinové cholinegní receptory a adrenergní receptory)Parasympatikus (muskarinové cholinergní receptory)
sekrece potuM: stimuluje (silný vliv); α1: stimuluje (slabý vliv)---
musculus erector pili(sval vzpřimovač chlupuα1: stimuluje---

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Autonomic nervous system na anglické Wikipedii.

  1. Rang et al. mentions only the one without brackets
  2. Pharmacology, (Rang, Dale, Ritter & Moore, ISBN 0-443-07145-4, 5:th ed., Churchill Livingstone 2003). Page 127
  3. Renal alpha-1 and alpha-2 adrenergic receptors: biochemical and pharmacological correlations JM Schmitz, RM Graham, A Sagalowsky and WA Pettinger
  4. Coronary vasoconstriction mediated by alpha 1- and alpha 2-adrenoceptors in conscious dogs Archivováno 17. 5. 2010 na Wayback Machine O. L. Woodman and S. F. Vatner
  5. Rang, H. P. Pharmacology. Edinburgh: Churchill Livingstone, 2003. Dostupné online. ISBN 0-443-07145-4. Page 270
  6. Circulation & Lung Physiology I Archivováno 26. 7. 2011 na Wayback Machine M.A.S.T.E.R. Learning Program, UC Davis School of Medicine
  7. 1A-Adrenoceptors mediate contractions to phenylephrine in rabbit penile arteries J S Morton1, C J Daly1, V M Jackson2 and J C McGrath1: "1A-ARs could be utilized to aid the erectile response in male erectile dysfunction sufferers by reducing vasoconstriction of the penile arteries"
  8. IngentaConnect Alpha-adrenoceptors in equine digital veins ...
  9. Protein secretion induced by isoproterenol or pentoxifylline in lacrimal gland P. Mauduit, G. Herman and B. Rossignol
  10. Involvement of alpha-1 and alpha-2 adrenoceptors in the postlaparotomy intestinal motor disturbances in the rat. A Sagrada, M J Fargeas, and L Bueno
  11. Verspohl EJ, Tacke R, Mutschler E, Lambrecht G. Muscarinic receptor subtypes in rat pancreatic islets: binding and functional studies. Eur. J. Pharmacol.. 1990, roč. 178, čís. 3, s. 303–11. DOI 10.1016/0014-2999(90)90109-J. PMID 2187704.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.