Centrální nervová soustava

Centrální nervová soustava (CNS) je ústřední část nervové soustavy obratlovců. Spolu s periferními nervy hraje ústřední roli v řízení jejich chování. Centrální nervová soustava se skládá z mozku a míchy.

Schéma centrální nervové soustavy člověka.

Ochranné obaly

Podrobnější informace naleznete v článku mozková plena.

CNS je chráněna třemi obaly. Tyto obaly jsou shodné pro mozek i míchu. Obalují mozek v dutině lební a následně vybíhají skrze foramen magnum podél míchy do páteřního kanálu.

  1. Tvrdá plena (dura mater) — Vnější obal CNS, v lebce nasedá ke kosti a v páteři vytváří durální vak, který se táhne zhruba k 2. sakrálnímu obratli
  2. Pavučnice (Arachnoidea) - Tvoří vazivové trámce mezi durou a piou mater. Je bezcévná. Prostory mezi trámci vyplňuje mozkomíšní mok.
  3. Omozečnice, měkká plena mozková (pia mater) - Je to měkká průsvitná vrstva, která se nachází na povrchu mozku a míchy, k nimž těsně přiléhá. Vybíhá mezi mozkové závity. Tvoří ji řídké vazivo a cévní pleteně.

Zánět mozkových obalů (meningoencefalitida) může být vyvolána např. infikovaným klíštětem.

Mícha

Podrobnější informace naleznete v článku Mícha.

Mícha (mícha páteřní, medulla spinalis) je nervová trubice uložena v páteřním kanálku, předává informace do mozku a informace orgánům, je dlouhá 40-45cm a vystupuje z ní 31 párů míšních nervů, které rozlišujeme na:

  • Krční
  • Hrudní
  • Bederní
  • Křížové
  • Kostrční

Každý nerv obsahuje vlákna smyslová, motorická a některá vegetativní.

Při průřezu míchou rozeznáváme bílou hmotu míšní, která je tvořena axony neuronů, a šedou hmotu míšní, která je tvořena těly neuronů. Dále na míše rozlišujeme přední a zadní kořeny. Zadní (dorzální) kterými vstupují vlákna smyslových neuronů přivádějících informaci (vzruchy). Pomocí interneuronu je informace vyhodnocena a předána do mozku nebo přímo na motorické neurony, které vystupují předními (ventrálními) kořeny. Je-li zpracování podnětu provedeno bez zásahu mozku, nazývá se tento děj reflex (také se říká, že podnět proběhl po reflexním oblouku).

Nervová vlákna předních a zadních kořenů se spojují v míšní nerv. Při poškození míšních nervů může dojít k poruchám hybnosti a to buď částečné ochrnuti (pareza - spastická nebo chabá) nebo k ochrnutí úplnému (plegie).

Mozek

Podrobnější informace naleznete v článku Mozek.

Mozek (encephalon) je složen ze tří hlavních částí: zadní, střední (mesencephalon) a přední. Mozek plní některé základní funkce jako mícha = zpracovává vstupní signál ze smyslových orgánů a vytváří výstupní impulsy, které vysílá k výkonným orgánům soustředěným v oblasti hlavy zejména dutiny ústní. Jedná se tak hlavně o reflexy = svaly obličeje a slinné žlázy. Mnohem významnější funkcí mozku je integrace a koordinace ostatních orgánů těla.

Anatomicky se dělí na tři části:

  1. Přední mozek (prosencephalon), dělí se na dvě části: mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon).
  2. Střední mozek (mesencephalon), dále se nedělí!
  3. Zadní mozek (rhombencephalon), který se skládá ze dvou oddílů, a to kaudálnější prodloužené míchy (medulla oblongata) a rostrálnějšího metencephalonu, který se dělí na Varolův most (pons) a mozeček (cerebellum).

Varolův most, prodloužená mícha a střední mozek dohromady tvoří mozkový kmen.

Literatura

  • SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.