Langerhansovy ostrůvky

Langerhansovy ostrůvky (insulae pancreaticae) jsou morfologicky i funkčně odlišné oblasti slinivky břišní (pankreatu), jedná se o endokrinní část pankreatu. V dospělém pankreatu je jich roztroušeno okolo jednoho milionu a zaujímají 2-3 % procenta hmotnosti pankreatu. Na rozdíl od zbytku slinivky, která produkuje trávicí enzymy do dvanáctníku, buňky Langerhansových ostrůvků produkují hormony do krve neboli endokrinně.

Langerhansův ostrůvek (barvení hematoxylin-eosin); kolem exokrinní buňky slinivky
Buněčná stavba Langerhansových ostrůvků; srovnání myší (nahoře) a člověka (dole)

Od ostatní tkáně slinivky je každý ostrůvek oddělen tenkým vazivovým pouzdrem, mezi buňkami probíhají krevní sinusoidy, které zásobují ostrůvky velkým množstvím krve (kvůli endokrinní činnosti) na rozdíl od exokrinních tkání pankreatu.

Jsou pojmenovány po svém objeviteli Paulu Langerhansovi (1847–1888).

Evoluce

Langerhansovy ostrůvky se zdaleka nevyskytují u všech obratlovců v podobě, jak jsou známy u člověka. U kruhoústých se vyskytují tyto endokrinní žlázky ve stěně trávicí trubice. U některých vodních čelistnatců zase tvoří vlastní orgán. Až druhotně se Langerhansovy ostrůvky usídlily ve slinivce břišní.[1]

Buňky

Každý Langerhansův ostrůvek se skládá až z několika stovek polygonálních buněk, oddělených od sebe četnými kapilárami (musí být zajištěn kontakt s krevním oběhem pro úspěšné uvolnění hormonů). Běžnými barveními lze rozeznat acidofilní (alfa) a bazofilní (beta) buňky. Avšak díky imunocytochemickým metodám je možné rozeznat 4 základní typy buněk:

  • A buňky (alfa) - produkují hormon glukagon. Většinou jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je cca 20 %.
  • B buňky (beta) - produkují hormon inzulín a řadu dalších peptidů. Jsou nejpočetnější, protože zaujímají cca 70 % objemu ostrůvku a tvoří jádro, neboli dřeň, Langerhansových ostrůvků.
  • D buňky (delta) - produkují somatostatin. Pozice v ostrůvku je variabilní; objemové procento v ostrůvku je cca 5 %.
  • F buňky (též PP buňky) - vylučující pankreatický polypeptid. Pozice v ostrůvku je variabilní; objemové procento v ostrůvku bývá velmi malé.

Buňky Langerhansových ostrůvků, které jsou zastoupeny méně jak v 1 %:

Onemocnění

Autoimunním procesem těla proti B-buňkám pankreatu dochází k deficitu syntézy inzulínu, což vede ke vzniku cukrovky (diabetu mellitu) 1. typu.

Odkazy

Reference
  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, žlázy s vnitřní sekrecí [online]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Literatura
  • Histologie - mikroskopická anatomie (FLV 2004)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.