Augustin Šenkýř
Augustin Šenkýř, vlastní křestní jméno Václav, psán také Schenkirz (26. prosince 1736 Dobruška – 16. ledna 1796 Praha) byl český hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista.
Augustin Šenkýř | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 26. prosince 1736 Dobruška |
Úmrtí | 16. ledna 1796 (ve věku 59 let) Praha |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, houslista, gambista a katolický kněz |
Nástroje | housle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v Dobrušce. O jeho vzdělání v mládí není mnoho známo. V roce 1764 složil slavné sliby u emauzských benediktinů a o rok později byl vysvěcen na kněze.
Byl ředitelem kůru v Emauzském klášteře v Praze. Byl znamenitý varhaník, houslista a hráč na violu da gamba. Pro tento nástroj napsal i školu hry: Fundament für die Viola da gamba. Proslul také jako pedagog. Mimo jiné byl učitelem hudebního skladatele Františka Josefa Dusíka.
Dílo
Jeho tvorba byla ve své době velmi oblíbená. Dochovalo se mnoho chrámových skladeb v pražských klášterech a chrámech, ale i v Roudnici, Klatovech, Želivě, Chocni, Broumově a Žamberku. Slohově je představitelem pozdního baroka. Zpěvná melodika, často s prvky lidové hudby. Převažuje homofonie, jen místy uslyšíme polyfonně zpracované části.
Na koncertech jsou dodnes uváděny např.:
- Aria pastoralis pro alt, komorní orchestr a varhany.
- Haec die festiva
- Ofertorium ex D pro omni Festivitate Laudate Deum nostrum
- Festa sanctorum
- Aria pastoralis „In Betlehem, pastores, natus est Jesulus“
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- František Marušan: Augustin Šenkýř: příspěvek k dějinám hudby 18. století. Praha, Filosofická fakulta University Karlovy, 1950
- Scriptores Ordinis S. Benedicti qui 1750 - 1880 fuerunt in Imperio Austriaco - Hungarico. Vídeň 1881
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Augustin Šenkýř
- Strahovský sbor
- Skladby dostupné v Hudebním informačním středisku[nedostupný zdroj]
- Rudolf Zrůbek: Hudebníci z kraje pod Orlickými horami
- Ke stažení Aria pastoralis In Betlehem, pastores, natus est Jesulus (Supraphon)
- Vít Aschenbrenner: Jezuitská kolej v Klatovech v 17.-18. století jako platforma vzájemného prolínání české a německé hudební kultury období baroka.[nedostupný zdroj]