Audi F103

F103 je interní označení řady modelů Auto Union, po fúzi s NSU v roce 1969 označované Audi NSU Auto Union, odvozených od DKW F 102. Prodávaly se v letech 1965–1972 se značkou Audi, od časů před druhou světovou válkou nepoužívané, zdůrazňující náhradu dvoudobých motorů čtyřdobými. Zprvu pouze jako Audi, po rozšíření nabídky o různě výkonné typy s údajem maximálního výkonu v k.

Audi F103
Audi F103
VýrobceAudi NSU Auto Union
KoncernVolkswagen
Roky produkce1965-1972
Místa výrobyIngolstadt
PředchůdceDKW F 102
NástupceAudi 80
KonkurenceOpel Rekord, Ford 17 M, VW 1600, Renault 16, Austin Maxi
Karoserietudor, sedan a kombi
Koncepce pohonupřední pohon
Třídastřední třída
Technické údaje
Délka4,38 m
Šířka1,626 m
Výška1 451 mm
Rozvor2,49 m
Pohotovostní hmotnost960–1065 kg
Motor
Objem1496, 1697, 1760 cm³
Některá data mohou pocházet z datové položky.
sedan Audi F103 Limousine

Vznik

Volkswagen převzal Auto Union od koncernu Daimler-Benz v prosinci 1964.[1] Posílil výrobní kapacity typu Brouk a zbavil se velkého levnějšího konkurenta DKW. Poválečné Západní Německo bohatlo a kupci nových vozů zvyšovaly své požadavky. Aby jim DKW jakožto součást Auto Union vyhovělo, vyvíjelo při převzetí koncernem DB v dubnu 1958 větší typ F 102. Měl elegantní moderní samonosnou karoserii podobnou připravovanému Mercedesu střední velikosti, jenž zaznamenal zvyšující se zájem o tuto třídu. DKW F 102 se vyrábělo od března 1964 s tříválcovým dvoudobým motorem pohánějícím přední kola. Zdvihový objem motoru oproti vozu Auto Union 1000, který DKW F 102 nahrazoval vyrostl z 981 cm³ na 1175 cm³ a objem válce 392 cm³ byl na dvoudobý motor s vratným vyplachováním až moc vysoký. Přespříliš palivové směsi odcházelo před počátkem hoření výfukem. Motor měl vysokou spotřebu a pro špatné mazání trpěl i značným opotřebením a velmi nízkou životností. Automatické mísení oleje s benzínem Bosch za nízkých teplot nefungovalo. Tuhá zima 1965 vedla až k lomům ojnic klikové hřídele, což snížilo prodej mnohem víc než upadající popularita dvoudobých motorů pro kratší životnost, nekulturnost běhu a zápach neúplně spálené směsi zejména ve měste. DKW připravovalo náhradu motorem V6 1288 cm³ pro sportovní motorové čluny Hanse Müllera-Andernacha, konstruktéra bezvadného tříválcového dvoudobého motoru SAAB 93 a před druhou světovou válkou vedoucího testovacího oddělení DKW v saském Zschopau jménem Hans Müller. V6 je důsledkem dlouhých potrubí výfuku pro optimální výplach a uspořádání sání dvoutaktních motorů nejlepším nástupcem tříválců. Motor by umožnil i marketingové označení vozu 6=12 jako srovnání počtu pracovních zdvihů na otáčku klikové hřídele se čtyřdobými dvanáctiválcovými motory, jako u DKW 3=6 a DKW 4=8. Celkový přínos ověřený prototypy však nebyl výrazný, lodní motory jsou ve stálé zátěži, sportovní mají nižší proběh a nejsou v zimě provozovány.

tudory Audi F103 (blíž), DKW F 102 (dál)
Audi F103 (blíž) a DKW F 102 (dál)
kombi Audi F103 Variant
kombi Audi F103 Variant
kombi Audi F103 Variant

Po převzetí byl motor V6 vedením VW zamítnut. V doplňkové produkci moderních DKW na skoro nové výrobní lince se ale pokračovalo. Do března 1966 bylo vyrobeno 52 753 vozidel. Prodala se jich ani ne polovina. Zbylé si po zastavení produkce koupili za sníženou cenu většinou zaměstnanci nebo jejich známí. S Auto Union získal VW čtyřdobý motor Mercedes-Benz navržený před změnou vlastníka a nechal ho montovat do řady F103. Po problémech F 102 znehodnující značku DKW se rozhodl vůz od září 1965 prodávat coby Audi, které už před válkou v rámci Auto Union nabízelo čtyřdobé vozy s pohonem předních kol, jako výsledek spolupráce tří velkých jmen německého autoprůmyslu s motorem Mercedes-Benz.

Pohonná jednotka

Motor byl vyvinut coby součást vojenského projektu vícepalivového motoru, jenž ale nebyl dokončen. Označení Mitteldruckmotor (středotlaký motor) dostal pro neobvykle vysoké hodnoty BMEP (střední efektivní tlak, průměrný tlak působící na píst během zdvihu), přispívající k vysoké termodynamické účinnosti. Měl vysoký točivý moment už od nízkých otáček. Jeho spirálovitě tvarované sací kanály daly směsi paliva a vzduchu vysokou rotaci. Víření směsi napomáhající dobrému prohoření nadto zlepšoval Heronův spalovací prostor. Bylo tak možné použít velmi vysoké kompresní poměry. První F103 s 11,2:1 spalovaly benzín s 98 oktany. Obzvlášť neobvykle vysoké hodnoty. Výkonnější motor většího objemu měl kompresi sníženu na 10,6:1. Slabší motory od září 1967 na 9,1:1 kvůli vážným problémům ozubení a tvrdému chodu předchozích a umožnily tak tankovat levnější 92 oktanové palivo.

Karoserie

Karoserie Audi F103 byla se změnami výrazných detailů převzata z DKW F 102. Měla tak moderní tuhý skelet s deformovatelnou přídí a zádí. Čtyřválcový motor Audi byl delší než tříválcový DKW. Přední strana byla prodloužena o 100 mm a chladič umístěn šikmo vedle motoru na levé straně. Zapalovací svíčka předního válce byla více chlazena a měla proto vyšší tepelnou hodnotou. Jako u DKW F 102 byly v nabídce Audi F103 karosářské verze tudor a sedan se zavazadlovým prostorem objemu 0,594 m³. Užitečné zatížení 450 kg bylo u modelu Super 90 sníženo na 410 kg. Třídveřové kombi připravené DKW jako prototyp se od roku 1966 prodávalo coby Audi Variant s přídomkem totožným s kombi modely VW. Mělo rozměrný, velmi dobře přístupný zcela plochý zavazadlový prostor 0,95/1,6 m³ a užitečné zatížení 575 kg.

Modely

První Audi F103 nejprve neslo prosté označení Audi jako jediné nabízené. Poháněl ho motor objemu 1,695 l. Přejmenovalo se na Audi 72 (72 podle jmenovitého výkonu motoru v koních) od února 1966, kdy přibylo silnější Audi 80 s motorem stejného objemu. Audi Super 90 objemu 1,760 l přibylo v prosinci 1966. Pojmenováno bylo v asociaci na sportovní Porsche 356 Super 90. Audi 60 (jmenovitý výkon 55 k byl v rámci propagace zaokrouhlen - 60 k měl už motor DKW F 102) objemu 1,496 litru uzavřelo rozsah nabídky od února 1968. Audi 75 nahradilo v prosinci 1969 Audi 72 i Audi 80.[2]

  • Audi (od února 1966 Audi 72), září 1965 – prosinec 1968
  • Audi 80 a Audi 80 Variant, únor 1966 – prosinec 1968
  • Audi 72 Variant, květen 1966 – srpen 1966
  • Audi Super 90, prosinec 1966 – srpen 1971 (zpočátku v USA jediné prodávané Audi prostřednictvím sítě VW)
  • Audi 60 a Audi 60 Variant, únor 1968 – červenec 1972
  • Audi 75 a Audi 75 Variant, prosinec 1968 – červenec 1972
  • Audi Super 90 Station Wagon, od poloviny 1969–1971 (jen v USA prodávané kombi Variant)

Výroba a prodej

Výroba a prodej Audi F103 se rozbíhaly pomalu. Nezvýšil je ani nárůst výkonu modelu Audi 80 od února 1966. Dotehdy VW počítal s koncem Audi. V roce 1967 ale začal klesat odbyt zastaralého Brouka a VW čelil přebytku výrobních kapacit, který pro záruky Bavorska nemohl řešit propouštěním v převzaté továrně. Od února 1968 zvýšilo odbyt výrazně levnější Audi 60 oblíbené i jako prostorné kombi. Vyšší kvality provedení a zpracování, většího prostoru pro cestující i zavazadla, stylu a atraktivity než vozy VW. V USA byl zpočátku zahájen jen prodej Audi Super 90 v dealerské síti VW. Velmi však oslovilo zejména mladé Američany a majitele větších modelů VW zejména proto, že bylo k dispozici i jako praktické kombi.

Nástupci

Výroba Audi F103 byla ukončena v roce 1972, aby uvolnila prostor novému Audi 80. To se s karoserií fastback od jara 1973 vyrábělo i jako VW Passat v hlavním závodě VW ve Wolfsburgu. Namísto nepříliš úspěšných typů VW 1600 a VW 411 se vzduchem chlazenými motory vzadu. Založilo modelovou řadu pokračující dalšími generacemi. Přední pohon VW použil následně u všech řad.

Audi Super 90 bylo jen mírně levnější než model vyšší střední třídy Audi 100, který s předním pohonem začal od října 1968 velmi úspěšně konkurovat dražším německým velkým sedanům s pohonem zadních kol včetně Mercedesu. Zákazníci si raději připlatili a před Audi Super 90 mu většinou dali přednost. Mělo upravený motor F103, z něhož byly odvozeny i motory levného Porsche 924, dodávky VW LT a amerických kompaktů AMC. Audi 100 potají vytvořil s mladými konstruktéry šéfkonstruktér Ludwig Kraus, který byl po desetiletích práce pro Mercedes přesunut do DKW prosadit odklon od dvoudobých motorů a neuposlechl nařízení VW ukončit vývoj všech vozů.[3] Vzhled, propracovanost detailů a pečlivější zpracování jak Opel nebo Ford nezapře stuttgartskou školu Mercedes-Benz. I znalost designu jím připravovaných modelů.

Technické specifikace

Audi F103 Audi 60

(tudor, sedan,

třídveřové kombi)

Audi - Audi 72

(tudor, sedan,

třídveřové kombi)

Audi 75

(tudor, sedan,

třídveřové kombi)

Audi 80

(tudor, sedan, třídveřové kombi)

Audi Super 90

(tudor, sedan, v USA třídveřové kombi)

roky produkce 1968–1972 1965–1968 1968–1972 1966–1968 1966–1972
výroba (+ 27 492 všech kombi) 216 988 vozů 122 579 vozů 49 794 vozů
motor vodou chlazený čtyřválcový čtyřdobý řadový motor skloněný o 40° vpravo,

klikový hřídel s pěti ložisky, tlakové mazání, rozvod OHC se zdvihátky a vahadly, vačkový hřídel poháněn dvojitým řetězem

vrtání × zdvih 80 × 74,4 mm 80 × 84,4 mm 81,5 × 84,4 mm
objem 1496 cm³ 1695 cm³ 1761 cm³
výkon kW (ks)

při 1/min

40 kW (55 PS)a

4750

53 kW (72 PS)

5000

55 kW (75 PS)

5000

59 kW (80 PS)

5000

66 kW (90 PS)

5200

točivý moment Nm

při 1/min

113

2600

127

2000

127

3000

132

3000

147

3000

kompresní poměr 9,1 : 1 11,2 : 1 9,1 : 1 11,2 : 1 10,6 : 1
zrychlení

0 – 100 km/h

18,0 s

16,2 s (exportní)

14,8 s 14,5 s 14,0 s

14,5 s (kombi)

12,2 s
maximální rychlost 138 km/h

144 km/h (exportní)

148 km/h 150 km/h 152 km/h 163 km/h
tvorba směsi spádový karburátor Solex dvojitý karburátor Solex
elektrický systém 12 V, třífázový alternátor 35 A (490 W)
převodovka, pohon plně synchronizovaná čtyřstupňová manuální za přední nápravou,

řazení na volantu (od října 1969 na podlaze), pohon předních kol

přední zavěšení náprava na dvojitých lichoběžnících, podélné torzní tyče,

stabilizátor, teleskopický tlumič

zadní zavěšení torzní kliková náprava (tuhá náprava s příčnou torzní tyčí),

panhardova tyč, teleskopický tlumič

brzdy přední: vnitřní disky (Ø 280 mm), zadní: bubny (Ø 200 mm)
karoserie samonosná, ocelová, objem nádrže 53 litrů (od září 1968: 55 l)
pohotovostní hmotnost 960–1065 kg
rozchod vpředu / vzadu 1343 mm / 1327 mm
rozvor kol 2490 mm
rozměry vozu (mm) 4380 x 1626 x 1451 (délka, šířka, výška)
rízení hřebenové
poloměr otáčení 10,9 m

1 exportní model Audi/Audi 60 48 kW (65 k) při 5000 ot./min.
2 od září 1967 9,1: 1

DKW F102 sériové F 102 F 102 s V6 Müllera-Andernacha
produkce 1964–1966 1966
výroba (vozů) 52 753 pár testovacích a předváděcích
karoserie tudor, sedan
motor tříválcový řadový dvoudobý šestiválcový dvoudobý do V
ventily žádné
vrtání × zdvih 81 mm × 76 mm 62,5 mm × 70 mm
objem 1175 cm³ 1288 cm³
výkon kW (ks) 44 (60) 59 (80)
při (1/min) 4500 3800
točivý moment (Nm) 103 142
při (1/min) 2250 3400
kompresní poměr 7,25–7,5 : 1 9,5 : 1
spotřeba 11 l/100 km 8,6–11,2 l/100 km
převodovka, pohon čtyřstupňová manuální s řazením na volantu
maximální rychlost 135 km/h > 140 km/h
pohotovostní hmotnost 910–945 kg
povolená celková hmotnost 1335–1350 kg
elektrický systém 6 V
rozměry vozu (mm) 4280 x 1618 x 1459 (délka, šířka, výška)
rozvor kol 2480 mm
rozchod vpředu / vzadu 1330 mm / 1326 mm
poloměr otáčení 11,4 m
velikost pneumatik 6,00–13″ 165–14

Reference

  1. MIHÁLIK, Miro. Příběh, jak Mercedes na zlatém podnosu přinesl Audi Volkswagenu. AutoRevue.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (česky)
  2. Audi 80 (1972-1978) - Desátý vítěz (poslední odstavec věnován Audi kódu F103) | Automobil Revue. www.automobilrevue.cz [online]. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. (česky)
  3. AUDI 100 (1968 – 1976) – Základ úspěchu | Automobil Revue. www.automobilrevue.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.