Astrid Saalbachová
Astrid Saalbachová (* 29. listopadu 1955, Søborg, Dánsko) je dánská spisovatelka a dramatička.
Astrid Saalbachová | |
---|---|
Rodné jméno | Astrid Salbachová |
Narození | 29. listopadu 1955 (66 let) Søborg |
Povolání | dramatička, prozaička, herečka |
Ocenění | Nordisk Dramatikerpris (2004) |
Choť | Jens Kaas (od 1986) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Vyrůstala v dánském městě Helsingør. V roce 1975 maturovala na tamním gymnáziu a poté začala studovat na Státní divadelní škole (Statens Teaterskole), kterou dokončila v roce 1978 a následujících sedm let se živila herectvím. Jejím manželem je klavírista a varhaník Jens Kaas Rasmussen, se kterým má dva syny.[1]
Tvorba
Jako dramatička debutovala v roce 1981 rozhlasovou hrou Stopy v písku (Spor i sandet), za kterou obdržela Severskou cenu pro rozhlasové hry (Nordisk Radiospilspris). Poté napsala další dvě rozhlasové hry a dvě hry pro televizi. V roce 1985 jí vyšla sbírka povídek Tvář měsíce (Månens ansigt). Následující rok napsala první divadelní hry Neviditelné město (Den usynlige by) a Taneční hodina (Dansetimen), která byla přeložena do češtiny hned v roce 1987. Svůj první román, Zapomenutý les (Den glemte skov), publikovala v roce 1988. Zabývá se v něm složitým vztahem mezi matkou a dcerou, stejně jako ve svém druhém románu Země nepřátel (Fjendens land, 1994).[2]
V letech 1992 – 1995 byla zaměstnaná jako dramatička divadla v Århusu.[3]
Její hry jsou překládány do mnoha jazyků, oblíbené jsou zejména ve východní Evropě (Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a další).[4] V zahraničí se řadí její hry k nejhranějším dánským hrám [5] , zřejmě díky aktuálním tématům, která si vybírá, hovorovému jazyku, prolínání snu a reality a experimentování s novými dramatickými prvky.[6]
V roce 2004 obdržela za svou tvorbu prestižní cenu Nordisk Dramatikerpris a od roku 2011 je členkou Dánské akademie, která uděluje literární ceny.
Dramatická tvorba
Dánský dramaturg Jesper Bergmann hodnotí hry Astrid Saalbachové jako kritické k západní civilizaci. Autorka se v nich zabývá převážně tématy, jež přináší dnešní zrychlená a globalizovaná doba.[6] V její tvorbě se tak objevují motivy strachu z neznámého a obav ze změn, mezilidských vztahů, osamělosti a izolace, nutkání k opakování stejných chyb, otázka smrti a odumírání, či strach ze ztráty lásky bližních.[2]
Postavy a témata svých her se Saalbachová snaží vždy ukázat co nejkomplexněji.[7] Často se můžeme setkat s drobnou událostí, která zcela nečekaně změní život a svět postavy. Důraz klade autorka na jasný a hovorový jazyk s citem pro ironický dialog.[2]
Její tvorba se navíc vyznačuje experimentálními rysy jako jsou atypická práce s různými časovými rovinami či zařazování snových a symbolických prvků.[2]
Jedním z témat, ke kterým se Saalbachová v různých rovinách stále vrací, je apokalyptická vize světa v budoucnosti, viz například hra Požehnané dítě (Det velsignede barn).[6]
Zdánlivě nesourodé dramatické postupy svých her stmeluje pomocí průzračného situačního humoru.[6]
Bibliografie
- Spor i sandet (Stopy v písku, rozhlasová hra, 1981)
- Bekræftelsen (Potvrzení, rozhlasová hra, 1982)
- Skyggernes børn (Děti stínů, rozhlasová hra, 1983)
- En verden, der blegner (Blednoucí svět, TV-hra, 1984)
- Månens ansigt (Tvář měsíce, povídky, 1985)
- Kødet (Maso, povídka, 1985)
- Den usynlige by (Neviditelné město, divadelní hra, 1986)
- Dansetimen (Taneční hodina, divadelní hra, 1986)
- Den glemte skov (Zapomenutý les, román, 1988)
- Myung (TV-hra, 1989)
- Miraklernes tid (Čas zázraků, divadelní hra, 1990)
- Morgen og aften (Ráno a večer, divadelní hra, 1993)
- Fjendens land (Země nepřátel, román, 1994)
- Det velsignede barn (Požehnané dítě, divadelní hra, 1996)
- Aske til aske, støv til støv (Popel k popelu, prach k prachu, divadelní hra, 1998)
- Den hun er (To je ona, román, 2000)
- Det kolde hjerte (Chladné srdce, divadelní hra, 2002)
- Verdens ende (Konec světa, divadelní hra, 2003)
- Fingeren i flammen (Prst v plameni, román, 2005)
- Pietà (Pieta, divadelní hra, 2006)
- Rødt og grønt (Červená a zelená, divadelní hra, 2010)
- Fordrivelsen (Odsun, román, 2011)
- Lille soldat (Vojačka, divadelní hra, 2013)
- Klapperslangen (Chřestýš, román, 2014)
- Frisørerne (Kadeřnice, divadelní hra, 2014)
Bibliografie v češtině
- Taneční hodina (Nakladatelství Dilia, Praha, 1987, překlad František Fröhlich)
- Pieta (překlad František Fröhlich)
- Neviditelné město (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
- Požehnané dítě (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
- Konec světa (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
Česká uvedení
- Taneční hodina, divadlo Labyrint, režie: Karel Kříž, premiéra 26. 10. 1995
- Taneční hodina, Městské divadlo Zlín, režie: Josef Morávek, premiéra 19. 4. 1996
- Taneční hodina, (pod názvem Baletky), Divadlo Husa na provázku Brno, režie: Pavel Šimák, premiéra 4. 2. 2003
- Konec světa (pod názvem Transit), Divadlo na Vinohradech Praha, režie: Štěpán Pácl, premiéra 16. 1. 2009
- Taneční hodina, Kašpar Praha, režie: Alexandr Minajev, premiéra 2. 10. 2011
Rozhlasové hry
- Pieta. Monodrama, překlad František Fröhlich, režie Lída Engelová, hraje Vilma Cibulková, natočeno 2012.[8]
Reference
- MISFELDT, Mai. Astrid Saalbach [online]. Dansk Kvindebiografisk Leksikon [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.
- KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura [online]. 2.6.2008 [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.
- Astrid Saalbach - biography [online]. astridsaalbach.dk [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- BERGMANN, Jesper. CONTEMPORARY DANISH DRAMA [online]. New York Theatre Wire [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.
- KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura [online]. 2.6.2008 [cit. 2015-04-25].
- STEHLÍKOVÁ, Karolína. 3 x 3: Norén, Fosse, Saalbachová ...rovná se devět. [s.l.]: Elg, 2008. ISBN 978-80-904073-0-5. Kapitola ... rovná se devět (doslov).
- HALOUNOVÁ, Lada. Astrid Saalbachová: Ptám se, ale odpovědi nedávám. Divadelní noviny [online]. 31. 10. 2011. Dostupné online.
- Astrid Saalbachová: Pieta. Týdeník rozhlas. 1. 3. 2021, čís. 9, s. 49.