Artur Tudor

Artur se narodil v období, kdy se jeho otec, Jindřich VII. Tudor, snažil o posílení svého postavení na anglickém trůně. Dostal jméno podle legendárního krále Artuše (v originále Arthur), rytíře kulatého stolu. Byl pokřtěn ve Winchesterské katedrále. Za kmotry mu šli Thomas Stanley, první hrabě z Derby a John de Vere, třináctý hrabě z Oxfordu. Kmotrou mu byla také Alžběta Woodvillová, babička z matčiny strany, která ho při obřadu držela v náručí. Při křtinách mu byl udělen Řád lázně (Order of the Bath).

Francis Bacon malého Artura popisuje slovy: „Narozen v osmém měsíci, jak lékaři předem odhadli, přesto silný a schopný.“ Někteří historici se však domnívají, že měl po celý život slabé zdraví a to vedlo i k jeho předčasné smrti.

Opírají se přitom především na svědectví družiny Kateřiny Aragonské a vlastní slova Jindřicha VII-o tom že jeho syn se možná nedožije svatby s Kateřinou.

Je ale velice pravděpodobné že slova Arthurova otce byla spíše než aby vypovídala o špatném zdravotním stavu svého syna, byla stížnost na stranu Španělské strany, protože jim trvalo déle než rok než Kateřinu poslali do Anglie po smluveném termínu.

Svědectví Kateřininy družiny roky po Arthurově smrti jsou navíc přehnané a minimálně jedna část je nepravdivá. Popisují totiž Arthura jako o hlavu menší než Kateřina, což je ale v rozporu se svědectvími za Arthurova života, jež říkají, že Arthur byl neobvykle vysoký na svůj věk a že Kateřina byla menší postavy.

Jeho jediný dochovaný autentický portrét ho zobrazuje jako štíhlého mladíka. Na obraze působí úplně jinak než jeho atletický mladší bratr Jindřich, který zdědil urostlou postavu po svém dědovi Edwardovi IV, zatímco Arthur měl vysokou ale štíhlou postavu z otcovy strany. Neexistují žádné historické záznamy, které by hovořily o Arturově přístupu ke sportu, ale mohl mít rád lukostřelbu. Na portrétu má typické tudorovské zrzavé vlasy, malé oči a vysoko posazený nos. Artur se výrazně podobal otci a bratrovi.

Kateřina Aragonská

Během dvou let napsal Artur několik dopisů své nastávající nevěstě a Kateřina Aragonská mu na ně formálně odpověděla. I když byli zasnoubeni, před svatbou se nikdy nesetkali a listy, spíše zdvořilé než vášnivé, psali podle pokynů svých učitelů.

Snoubenci byli 19. května 1499 oddáni v zastoupení, způsobem, který byl v té době běžný – každý měl svatbu ve své rodné zemi, přičemž toho druhého zastoupil někdo jiný. Následně Kateřinu poslali rodiče do Anglie. Vydala se se svou družinou na cestu, až když bylo Arturovi patnáct let. Španělská infantka přijela do Anglie 4. listopadu 1501 a pár se setkal v Dogsmersfieldu v Hampshire. Není známo, jaké byly jejich první pocity, ale Artur napsal Kateřininým rodičům, že bude „věrný a milující manžel“ a svým rodičům řekl, že byl nesmírně šťasten, „když spatřil tvář své milé nevěsty“.

O deset dní později, 14. listopadu 1501, byli oddáni v katedrále svatého Pavla v Londýně.

Novomanželé brzy odcestovali na hrad Ludlow na velšských hranicích, kde Artur pobýval vzhledem ke svému postavení prince z Walesu a předsedy Rady Walesu a Velšských marek (The Council of Wales and Marches). O několik měsíců později Artura i Kateřinu postihlo vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění virového původu, známé jako „potivá horečka“ (sweating sickness nebo English sweate; latinsky sudor anglicus), kterému během několika epidemií podlehlo několik tisíc lidí. V současnosti je toto onemocnění považováno za hemoragickou horečku s renálním syndromem. Artur nemoci podlehl a zemřel 2. dubna 1502 ve věku 15 let. Někteří historici se však domnívají, že zemřel na tuberkulózu, mor, případně cukrovku, uvažuje se i o genetické chorobě.[2] Žádné z těchto onemocnění se ale neprokázalo a potivá nemoc zůstává nejpravděpodobnější příjčinou jeho smrti.

Kateřina také málem zemřela, ale nakonec se jí podařilo uzdravit se. Arturův bratr Jindřich, vévoda z Yorku, nebyl povýšen na prince z Walesu, dokud nebylo jisté, že Kateřina nečeká Arturovo dítě, které by tento titul zdědilo. Kateřina později tvrdila, že jejich manželství nikdy nebylo naplněno.

Jindřich se po Arturově smrti stal následníkem trůnu, na nějž po otcově smrti nastoupil roku 1509. Na to však nebyl dostatečně připravený (předpokládalo se, že se dá na církevní dráhu a eventuálně se stane arcibiskupem canterburským), což se projevilo v prvních letech panování velkým vlivem starších státníků, jakým byl například kardinál Thomas Wolsey. Kateřina se osm let po Arturově smrti provdala za Jindřicha, který byl o šest let mladší.