Arnošt Kolman

Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka.[1]

Dlouho působil v Sovětském svazu (1915–1945, 1948–1959, 1963–1976). Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina.[2] Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. Na začátku 70. let vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha.

Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru („Profesor filosofie (sic) na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“).[3]

Tiráž Kolmanova cenzurovaného překladu Broučků do ruštiny

Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (1. díl). Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného.

• Předmět a metoda soudobé matematiky, 1936
• Ideologie německého fašismu, 1946
• Kritický výklad symbolické metody moderní logiky, 1948
• Bernard Bolzano, rusky 1955, česky 1958
• Lenin a současná fyzika, rusky 1959, česky 1960
• Zaslepená generace: paměti starého bolševika (paměti), česky 2005
• Filosofické polopohádky, vydáno roku 1968 v nakladatelství Svoboda, jedna z povídek má SF námět.[4]