Armádní muzeum Žižkov

V roce 1929 došlo ke sloučení několika historickovědných institucí založených po roce 1918 v jeden vědecký ústav s názvem Památník osvobození. Instituce byla umístěna v nově postaveném komplexu budov na úpatí Vítkova – nynějším Armádním muzeu Žižkov.

Areál byl vybudován v letech 1927–1929 podle návrhu architekta Jana Zázvorky (1884–1963), bývalého čs. legionáře v Rusku. Na vrcholu Vítkova současně probíhala výstavba Pantheonu národního osvobození, před nímž měla stát jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky. Patheon měl být slavnostně otevřen 28. října 1938, vzhledem k politické situaci k tomu již nedošlo. Definitivně byl dokončen a otevřen v roce 1950, v této době však měl již zcela jiné poslání.

Historie vyměřila Památníku osvobození pouhou jednu dekádu existence. Tato instituce přesto velmi úspěšně stavěla na zakladatelském úsilí svých předchůdců. Sledovala moderní trendy vojensky zaměřeného muzejnictví a historického výzkumu. Expozice v žižkovském muzeu byla v meziválečném období dělena do pěti časových úseků:

• od léta 1914 do konce roku 1915,
• 1916 a zima 1916/1917,
• od jara 1917 do jara 1918,
• od jara 1918 do vzniku Československa, resp. do uzavření příměří,
• od vzniku státu do roku 1920, do návratu posledních transportů čs. legionářů.

Za nacistické okupace, v září 1939, zabralo celý areál Památníku osvobození gestapo a vzniklo zde oddělení pro zřízení německého Vojenského muzea (Heeresmuseum Prag), a to v rámci tzv. Kriegswissenschaftliche Verbindungsstelle. Ta spravovala muzejní, archivní i knihovní záležitosti.

Muzejní exponáty ze Žižkova a Karlína přestěhovali Němci do Schwarzenberského paláce na Hradčanech, kde bylo od roku 1940 budováno německé Vojenské muzeum. Na sklonku války byly muzejní sbírky zčásti vyvezeny za hranice. Většinu se naštěstí podařilo získat zpět, některé exponáty však byly rozkradeny či zničeny.

Po válce bylo zřízeno Muzeum Památníku osvobození. Toto muzeum se zaměřilo na I. i II. odboj a bylo rozděleno na dvě základní části:

• období 1914–1918,
• období 1939–1945.

Po změně režimu v únoru 1948 byly stávající expozice Památníku osvobození v rozporu s komunistickou ideologií a jejím pohledem na legionářskou tradici. Proto se již záhy nové vedení ústavu, s novým náčelníkem VHÚ brig. gen. Čeňkem Hruškou (budoucím náčelníkem Hlavní politické správy čs. armády), rozhodlo muzeum uzavřít a zásadně přeinstalovat „nevyhovující“ expozice Muzea Památníku osvobození. V roce 1951 se uskutečnila výstava „30 let Komunistické strany Československa“. Po této výstavě se muzeum pro veřejnost opět uzavřelo a svůj další provoz obnovilo až v roce 1954 pod novým názvem Muzeum československé armády. Nově instalované expozice zachycovaly novodobou historii čs. armády a ČSLA (Československé lidové armády).

Po pádu komunistické moci v listopadu 1989 se muzeum na Žižkově změnilo na Muzeum odboje a České armády. V současnosti je Armádní muzeum Žižkov jednou ze složek Vojenského historického ústavu Praha.

Armádní muzeum Žižkov sídlí na adrese U Památníku 2, 130 05 Praha 3 – Žižkov. Vzhledem k rekonstrukci budovy Armádního muzea Žižkov je toto muzeum a jeho expozice pro veřejnost dlouhodobě uzavřeno. Otevření je plánováno na rok 2020.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Armádní muzeum v Praze na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka muzea