Argentinské námořnictvo

Letadlová loď Independencia (V-1)

Potápějící se argentinský křižník General Belgrano

Argentina si v první i druhé světové válce ponechala neutralitu. Od 16. září 1955 se však námořnictvo zapojilo do převratu, který svrhl vládu prezidenta Juana Perona a nastolilo režim vojenské junty. V období od skončení druhé světové války až do 70. let námořnictvo tvořily udržované starší lodě průběžně posilované o druhoválečná plavidla získaná z přebytků USA a Velké Británie. V roce 1951 zakoupilo dva lehké křižníky třídy Brooklyn. Druhoválečné americké torpédoborce zastupovalo sedm jednotek třídy Fletcher, čtyři jednotky třídy Allen M. Sumner a jedna třídy Gearing. Čtyři v USA zakoupené ponorky patřily ke třídě Balao. Výjimkou bylo dodání dvou lehkých letadlových lodí třídy Colossus z Velké Británie – HMS Warrior sloužil jako Independencia (V-1) a HMS Venerable jako Veinticinco de Mayo (V-2).

V 70. letech byl zahájen ambiciózní program přezbrojení námořnictva novými plavidly, která ostatně tvoří jeho jádro dodnes. Ve Velké Británii byly zakoupeny dva nejmodernější torpédoborce typu 42, v SRN byly objednány čtyři torpédoborce třídy Almirante Brown, šest korvet třídy Espora, šest ponorek třídy TR-1700 a konečně ve Francii byly zakoupeny tři korvety třídy Drummond. Část lodí byla stavěna v domácích loděnicích. V roce 1982, tedy ještě před dokončením tohoto programu, vypukla falklandská válka, ve které Argentina utrpěla porážku od Velké Británie a zejména jejího námořnictva, které provedlo výsadkovou operaci v jižním Atlantiku. Argentinské námořnictvo ve válce ztratilo lehký křižník General Belgrano, potopený britskou jadernou ponorkou HMS Conqueror a i Britové utrpěli nemalé ztráty. Důsledkem války byl pád vojenské junty, urychlené vyřazení starších lodí a citelné zpoždění stavby nových jednotek (hlavně kvůli ekonomické krizi). Například z ponorek třídy TR-1700 byly dokončeny pouze první dvě.

Argentinské námořnictvo trpí chronickým nedostatkem financí, kvůli kterému mají posádky nedostatečný výcvik, munice je prošlá, plavidla nemají dostatečnou údržbu a odkládána je i modernizace nejcennějších jednotek floty (zejména torpédoborců třídy Almirante Brown a korvet třídy Espora). Zásadní ztrátu námořnictvo utrpělo roku 2017 kvůli potopení ponorky třídy TR-1700 San Juan (S-42) při hlídkové plavbě. V roce 2018 byly ve Francii objednány čtyři oceánské hlídkové lodě třídy Bouchard, které představují první válečné lodě zakoupené pro argentinské námořnictvo po více než 30 letech.[2]

Velitelství hladinového loďstva, letectva a námořní pěchoty sídlí v přístavu Puerto Belgrano, zatímco velitelství ponorek je v Mar del Plata. Hladinové lodě se dělí do čtyř flot – výsadkové síly tvoří výsadková loď Bahía San Blas, 1. divizi korvet tvoří lodě třídy Drummond, 2. divizi korvet tvoří lodě třídy Espora a 2. divizi torpédoborců tvoří lodě třídy Almirante Brown.[1]

• Třída Bouchard (1 ks)
• Třída Ciudad de Ensenada - cvičná loď (6 ks)
• Ledoborec od rgentinské loděnice Tandanor.[3]