Arcidiecéze džubská
Arcidiecéze džubská, též Arcidiecéze Džuba (lat. Archidioecesis Iubaen(sis), angl. Roman Catholic Archdiocese of Juba) je latinský metropolitní církevní obvod katolické církve v Jižním Súdánu. Od 12. prosince 2019 je arcibiskupem arcidiecéze Stephen Ameyu Martin Mulla.
| Arcidiecéze džubská (Arcidiecéze Džuba) Archidioecesis Iubaen(sis) | |
|---|---|
 Americký senátor John Kerry přijímá svaté přijímání při zvláštní mši pro referendum v katolické katedrále Kator, 9. ledna 2011 | |
| Základní informace | |
| Sídlo | P.O. Box 32, Yuba Jižní Súdán |
| Katedrála | sv. Terezie |
| Zřízena | 14. července 1927 |
| Povýšena na arcidiecézi | 12. prosince 1974 |
| Církev sui iuris | římskokatolická |
| Biskup | Stephen Ameyu Martin Mulla |
| Pomocný biskup | Santo Loku Pio Doggale |
| Církevní provincie | džubská |
| Statistické údaje | |
| Počet farností | 16 |
| Počet diecézních kněží | 48 |
| Počet řeholních kněží | 26 |
| Počet řeholníků | 41 |
| Počet řeholnic | 71 |
| Rozloha | 25 137 km² |
| Počet obyvatel | 1 045 000 (rok 2019) |
| z toho katolíků | 806 000 (77 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 4°49′38,17″ s. š., 31°36′1,08″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Území a organizace
Arcidiecéze rozšiřuje svou jurisdikci na katolické věřící latinského obřadu žijící ve státě Střední Equatoria. Sídlem arcidiecéze je město Džuba, kde se nachází katedrála sv. Terezie, postavená v roce 1952. Kvůli své poloze v jihozápadní části města Džuba se nazývá také katedrála Kator. V roce 2019 bylo území diecéze rozděleno na 16 farností.
Historie
Apoštolská prefektura Bahr el-Gebel byla zřízena 14. července 1927 v rámci anglo-egyptského Súdánu krátkou expedicí papeže Pia XI. a oddělila území od apoštolské prefektury Rovníkový Nil (dnes arcidiecéze Gulu).[1]
Dne 3. března 1949 postoupil bulou Quo Christi Domini část svého území pro vytvoření apoštolské prefektury Mupoi (dnes diecéze Tombura-Yambio).[2]
12. dubna 1951 byla apoštolská prefektura bulou Si uberes fructus papeže Pia XII. povýšena na apoštolský vikariát.[3]
Dne 3. července 1955 byla bulou Quandoquidem arcano postoupena další část území pro zřízení Apoštolského vikariátu Rumbek (nyní diecéze Rumbek).[4]
1. ledna 1956 se Súdán stal nezávislým státem. Dne 26. května 1961 se přejmenoval na Apoštolský vikariát Džuba. V březnu 1964 byli vojenskou vládou generála Ibrahima Abbouda ze Súdánu vypovězeni všichni zahraniční misionáři, kteří se museli přestěhovat do Ugandy, Zairu a střední Afriky, a zůstalo jen velmi málo místních duchovních a katechetů. Po uzavření mírové dohody v Addis Abebě v roce 1972, která ukončila první súdánskou občanskou válku, se někteří kněží mohli vrátit.
12. prosince 1974 byl apoštolský vikariát bulou Cum in Sudania papeže Pavla VI. povýšen na metropolitní arcidiecézi.[5]
Dne 2. září 1983 postoupil bulou Quo aptius spirituali další část území pro zřízení diecéze Torit.[6]
Na konci druhé súdánské občanské války, 9. července 2005, se Džuba stala prozatímním sídlem a hlavním městem poloautonomní vlády Jižního Súdánu, čímž skončila muslimská nadvláda nad městem, a po vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu 9. července 2011 se Džuba stala jeho hlavním městem.
Biskupové
Apoštolští prefekti v Džubě
- Giuseppe Zambonardi, M.C.C.I. † (1. února 1928 – 1938 odstoupil)
- Stjepan Mlakić, M.C.C.I. † (21. října 1938 – 1950 odstoupil)
Apoštolský vikář v Džubě
- Sisto Mazzoldi, M.C.C.I. † (8. července 1950 – 12. června 1967, v roce 1965 jmenován apoštolským administrátorem v Moroto v Ugandě)
- sedisvakance (1967 – 1974)
Metropolitní arcibiskupové z Džuby
- Ireneus Wien Dud, M.C.C.I. † (12. prosince 1974 – 28. června 1982 odstoupil)
- Paulino Lukudu Loro, M.C.C.I. † (19. února 1983 – 12. prosince 2019 ve výslužbě)
- Stephen Ameyu Martin Mulla, od 12. prosince 2019
Pomocní biskupové
- Paride Taban (1980 – 1983), jmenován biskupem v Toritu
- Santo Loku Pio Doggale (2010 – současnost)
Statistiky
Podle Annuario Pontificio 2020 měla arcidiecéze na konci roku 2019 celkem 806 000 pokřtěných věřících.
| rok | populace | kněží | trvalí jáhnové |
řeholníci | farnosti | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pokřtění | celkem | % | celkem | diecézní | řeholní | počet křtů | muži | ženy | |||
| 1950 | 35 708 | 343 200 | 10.4 | 33 | 3 | 30 | 1082 | 52 | 31 | 9 | |
| 1966 | 215 850 | 500 000 | 43.2 | 6 | 6 | 35 975 | 11 | 36 | 19 | ||
| 1980 | 283 861 | 834 000 | 34.0 | 21 | 11 | 10 | 13 517 | 20 | 25 | 15 | |
| 1990 | 228 112 | 617 644 | 36.9 | 45 | 10 | 35 | 5069 | 61 | 50 | 10 | |
| 1999 | 425 384 | 726 640 | 58.5 | 20 | 19 | 1 | 21 269 | 14 | 18 | 7 | |
| 2000 | 429 452 | 728 188 | 59.0 | 19 | 18 | 1 | 22 602 | 14 | 26 | 9 | |
| 2001 | 433 454 | 733 659 | 59.1 | 21 | 20 | 1 | 20 640 | 17 | 22 | 9 | |
| 2002 | 438 333 | 738 825 | 59.3 | 32 | 30 | 2 | 13 697 | 19 | 22 | 10 | |
| 2003 | 443 371 | 742 660 | 59.7 | 32 | 32 | 13 855 | 18 | 25 | 10 | ||
| 2004 | 450 348 | 748 775 | 60.1 | 31 | 31 | 14 527 | 18 | 25 | 10 | ||
| 2006 | 459 703 | 754 068 | 61.0 | 38 | 38 | 12 097 | 17 | 22 | 11 | ||
| 2012 | 725 814 | 921 285 | 78.8 | 58 | 40 | 18 | 12 514 | 32 | 44 | 12 | |
| 2013 | 745 000 | 945 000 | 78.8 | 60 | 42 | 18 | 12 416 | 32 | 44 | 12 | |
| 2016 | 760 000 | 985 000 | 77.2 | 62 | 47 | 15 | 12 258 | 26 | 78 | 15 | |
| 2019 | 806 000 | 1 045 000 | 77.1 | 74 | 48 | 26 | 10 891 | 41 | 71 | 16 | |
| Zdroj: Catholic-Hierarchy, která zase přebírá údaje z Annuario Pontificio.[7] | |||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arquidiócesis de Yuba na španělské Wikipedii, Roman Catholic Archdiocese of Juba na anglické Wikipedii a Arcidiocesi di Giuba na italské Wikipedii.
- Breve Expedit ut. AAS. 1927, čís. 19, s. 405. Dostupné online. (latinsky)
- Bula Quo Christi Domini. AAS. 1949, čís. 41, s. 405. Dostupné online. (latinsky)
- Bula Si uberes fructus. AAS. 1951, čís. 43, s. 583. Dostupné online. (latinsky)
- Bula Quandoquidem arcano. AAS. 1955, čís. 57, s. 753. Dostupné online. (latinsky)
- Bula Cum in Sudania. AAS. 1975, čís. 67, s. 164. Dostupné online. (latinsky)
- Bula Quo aptius spirituali (latinsky)
- CHENEY, David M. Diocese of Wau [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2021-05-08 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze džubská na Wikimedia Commons