Apiterapie

Z historický záznamů je známo, že ve 12. století byla Karlu Velikému léčena dna včelím jedem, v 17. století zase včelími vpichy léčili revmatismus Ivana Hrozného.
Zakladatelem moderní apiterapie byl Dr. Philipp Terč. Narodil se v Prapořišti na domažlicku jako syn německého otce a české matky roku 1844 a ve Vídni vystudoval medicínu. Testoval včelí bodnutí jako terapeutickou metodu - úspěšnost dosáhla 82 % z 660 pacientů. Stěžejní prací je odborné sdělení „Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus“ (O vztahu včelího bodnutí k revmatizmu) v čísle 35 Wiener medizinische Wochenschrift z roku 1888.[3] Následníkem se stal vídeňský lékař MUDr. A. Reiter, autor publikace „Rheumatismus und Bienenstichbehandlung“, který dokázal kriticky zhodnotit přínos apiterapie, a neopomenul varovat před neodborným použitím včelího jedu.[3]
Novější alternativní medicínská praxe je přičítána maďarskému lékaři Bodogovi F. Beckovi, který v roce 1935 vytvořil termín „terapie včelím jedem“[4] a včelaři Charlesi Mrazovi (1905-1999) v druhé polovině dvacátého století[5] V roce 1957 ministerstvo zdravotnictví SSSR schválilo používání včelího jedu k léčbě určitých onemocnění schválením práce Nikolaje Arťomova „Pokyny pro použití včelího jedu v apiterapii“.[6][7] V Bukurešti je od roku 1984 první centrum lékařské apiterapie na světě.[8]

Podle apiterapie je lidskému zdraví prospěšné v podstatě vše, co včely vytvářejí:

• Med je nejznámějším produktem. Používá se při nachlazení, zánětech, ztrátě energie atd., lze ho používat na masáže a zábaly.
• Propolis – používají včely jako mj. jako desinfekci, obdobně působí i na člověka. Používá se tam, kde je potřeba zničit bakterie, zabránit jejich šíření.
• Mateří kašička – včelí larva i matka jsou po ní schopny přibrat za den až dvojnásobek své váhy, je tedy velmi výživná. Používá se v kosmetice, také jako doplněk výživy a rovněž do léků.
• Pyl – není v pravdě včelí produkt (včely ho přinášejí z květů), ale perga (fermentovaný pyl získávaný z pláství s o 50% větší účinností) by bez působení včel jen těžko vznikal. Kladný účinek má v boji proti alergiím, astmatům a zánětům.
• Vosk – asi nejméně léčivá látka, aroma svíček má pomáhat dýchacím cestám (mj. i proto, že vosk není zcela čistý a obsahuje i částečky pylu a propolisu, které se při hoření uvolňují)
• Jed – Údajně působí proti revmatismu, proti tenisovému lokti, dokáže rozpustit některé látky usazené v kloubech apod.

Mezi produkty nepatří, ale na zdraví, především psychické, má kladný vliv i péče o včelstvo.

Nežádoucí účinky na léčbu apitoxinem jsou časté [13] a mohou zhoršit průběh roztroušené sklerózy.[14]
Časté vystavení apitoxinu také může vést k artropatii.[15]
U některých osob mohou sloučeniny v jedu působit jako alergeny, což způsobuje spektrum alergických reakcí, které se mohou pohybovat od mírného lokálního otoku až po těžké systémové reakce, anafylaktický šok nebo dokonce smrt.[16]

Každý, kdo podstupuje tuto léčbu, by měl mít u sebe vhodná antihistaminika (léky proti alergii).[17]

O účinnosti apitoxinu proti nějaké nemoci neexistuje žádný vědecký důkaz.[20]
Podle National Multiple Sclerosis Society, organizace pomáhající pacientům s roztroušenou sklerózou, 24 týdnů trvající studie neprokázala žádný ústup nemoci, paralýzy nebo únavy pacientů a žádné zlepšení jejich stavu.[17][20]
Přesto je možné, i když nepravděpodobné, že apiterapie je při léčbě roztroušené sklerózy účinná. Apitoxin obsahuje mnoho biologicky aktivních látek. Jedna nebo více z nich může mít protizánětlivé nebo imunitu ovlivňující účinky.[14]
American Cancer Society varuje, že neexistuje žádná klinická studie, která by ukazovala na účinnost včelího jedu či jiných včelích produktů v léčbě nebo prevenci rakoviny. Věřit tomuto jedinému druhu léčby a vyhýbat se konvenční léčbě nebo ji oddalovat může mít pro zdraví velmi vážné důsledky.[20]
Některé studie poukazují na možné využití apitoxinu, resp. některých jeho složek pro tlumení bolesti.[21]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu apiterapie na Wikimedia Commons
• Česká apiterapeutická společnost
• Léčba včelím bodnutím i medem - tím se zabývá apiterapie Pořad ČRo
• Scientific Commission Apitherapy při celosvětovém sdružení včelařských svazů
• American Apitherapy society
• Případové studie s nežádoucími účinky ve vztahu k terapii apitoxinem

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.