Anthrachinon

Anthrachinon je aromatická organická sloučenina. Je to derivát anthracenu. Má podobu žlutého, světle šedého či šedožlutého krystalického prášku či jehlic. Deriváty anthrachinonu se v biochemii označují jako anthrachinony.

Anthrachinon

Strukturní vzorec anthrachinonu

Obecné
Systematický název anthracen-9,10-dion
Triviální název anthrachinon
Ostatní názvy antrachinon
Sumární vzorec C14H8O2
Vzhled žluté vláknité krystaly nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 84-65-1
Vlastnosti
Molární hmotnost 208,21 g/mol
Teplota tání 286 °C
Teplota varu 379,8 °C
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Bezpečnost

GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastnosti

Je velmi omezeně rozpustný ve vodě, ale dobře rozpustný v alkoholech, nitrobenzenu a anilinu. Chemicky je za standardních podmínek poměrně stálý.

Výskyt v přírodě

Anthrachinony se vyskytují v některých rostlinách (například aloe, sena, rebarbora, řešetlák), houbách, lišejnících a hmyzu, kde vystupují jako základní kostra jejich pigmentů. Přírodní deriváty anthrachinonu mají laxativní účinky.

Výroba

Existuje více možností jak anthrachinon získat:

Průmyslové použití
Riedl-Pfleidererův proces výroby peroxidu vodíku

Anthrachinon se používá ve výrobě barviv, např. alizarinu. Mnoho přírodních barviv obsahuje deriváty anthrachinonu. Anthrachinon je též používán jako katalyzátor při výrobě dřevoviny v dřevozpracujícím a papírenském průmyslu. Dále se také používá na osivu jako odpuzovač ptactva.

Derivát anthrachinonu 2-ethylanthrachinon se používá při komerční výrobě peroxidu vodíku.

Použití ve zdravotnictví

Anthrachinon je používán jako laxativum. Dlouhodobé používání vede k melanóze tlustého střeva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anthraquinone na anglické Wikipedii.

  1. Anthraquinone. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.