Anton Foerster (skladatel)

Pocházel z muzikantské rodiny. Základy hudební výchovy mu dal jeho otec Josef Förster. Ve dvanácti letech začal studovat gymnázium v Mladé Boleslavi, odkud přešel na vyšší gymnázium v Českých Budějovicích, kde v roce 1858 maturoval. Po maturitě vstoupil do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a studoval zde především církevní hudbu a gregoriánský chorál. Zastupoval také klášterního varhaníka. Po jedenácti měsících však svůj noviciát ukončil a odešel do Prahy studovat na univerzitu práva. Během právnických studií pokračoval ve svém hudebním vzdělávání. Jako výborný tenorista vstoupil do zpěváckého spolku Hlahol. Seznámil a spřátelil se také s Bedřichem Smetanou, kterého pak po celý život považoval za svůj vzor. Po absolutoriu na právnické fakultě v roce 1863 odešel do Ronova nad Doubravou. Pracoval zde jako domácí učitel a připravoval se na dvě závěrečné zkoušky. Právníkem se ale nikdy nestal. Odloučen od Prahy si uvědomil, jak mu hudba schází a rozhodl se proto pro dráhu hudebníka.

Katedrála sv. Mikuláše v Lublani

V lednu 1865 odešel Antonín Foerster do Chorvatska. Přijal nabízené místo varhaníka a sbormistra při biskupské katedrále v Senji. Protože zde byly bohoslužby konány ve staroslověnštině, musel skládat církevní skladby v tomto jazyce. Založil katedrální sbor a také pomáhal při zřízení hudební školy. Do Senje si pak po svatbě v říjnu 1865 přivezl svou ženu Petronilu. Na jaře 1865 se jim zde narodil nejstarší syn Antonín (Antonin) a v červenci téhož roku se rodina přestěhovala do Lublaně.

V Lublani byl Antonín Foerster v letech 1868 až 1909 sbormistrem sboru Narodne čitalnice (Národní knihovny), dirigentem orchestru, který založilo Dramatično društvo a regenschori katedrály svatého Mikuláše. Zároveň pracoval jako hudební pedagog na lublaňských středních školách. V roce 1877 založil varhanickou školu, byl spoluzakladatelem časopisu Cerkveni glasbenik (Církevní hudebník) a jeho dlouholetým redaktorem (1878–1908). Ke konci války se přestěhoval do Noveho mesta, kde v červnu 1926 zemřel. Pohřben je v Lublani.

Dětmi Antonína a Petronily Foerstrových byli:

• Antonin Foerster (1867 – 1915), klavírní virtuos
• dr. Vladimir Foerster (1869 – 1942), soudce a hudební kritik
• prof. Ing. Jaroslav Foerster (1875 – 1946), stavební inženýr, profesor a děkan fakulty Lublaňské university
• Ludmila

• Gorenjski slavček (Kraňský slavíček), 1870 – 1871
• Dom in rod (neprovedena)

• Slovanská suita, 1907

• Slovanská sonáta, (klavír), 1914 – 1916
• Sonatina, (housle a klavír), 1920

• Missa solemnis, 1882
• Vodnikova kantáta, 1882
• Domovině, kantáta, 1883
• Slovinská mše k poctě sv. Cecílie, 1899 – 1902
• Turci na Slevici, kantáta, 1900
• Glagolská mše, 1919

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Foerster na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton Foerster (skladatel)
• Památník Foersterova rodu
• Slovenski Biografski Leksikon (heslo Foerster Anton)^{[nedostupný zdroj]}