Antonín Václav Slavíček

Narodil se v Rozseči do rodiny rolníka Václava Slavíčka. Obecnou školu absolvoval v Nové Říši a měšťanskou školu v Dačicích. Následně studoval od roku 1913 malířství a grafiku v Praze na uměleckoprůmyslové škole u prof. E. Dítěte, V. H. Brunera a K. Špilara. Po vypuknutí první světové války byl nucen studium přerušit a v roce 1915 narukoval na ruskou frontu, kde padl do zajetí. Zde těžce onemocněl, ale přesto využil možnost studovat byzantské malířství a sám rovněž maloval a provedl i několik nástěnných maleb. Do vlasti se vrátil s našimi legionáři až roku 1921 a s podlomeným zdravím. Po návratu pokračoval v nuceně přerušeném studiu na pražské uměleckoprůmyslové škole a po absolutoriu se následně usadil v Olšanech. Často navštěvoval ve Staré Říši Josefa Floriana, jemuž v letech 1922-1924 ilustroval některé knihy z jeho edice „Dobré dílo“[2]. Později přesídlil do Telče, kde v roce 1924 provedl na stěně sokolovny rozměrnější sgrafito na téma Blaník. V roce 1926 podnikl několikaměsíční studijní cestu do Paříže a po návratu se v roce 1927 oženil[3] s Annou Müllerovou. V tomto roce se chystal na cestu do Sovětského svazu, ale s cesty sešlo jelikož mu nebyla sovětskou stranou povolena. V roce 1929 opět odjel na studijní cestu do Itálie, kde studoval především staré mistry a byzantské umění v okolí Revenny. V roce 1938 se opět ozvaly válečné neduhy, znovu onemocněl a byl operován v jihlavské nemocnici. Po krátkém zlepšení jeho zdravotního stavu se náhle stav zhoršil a po druhé operaci koncem října 1938 ve Zlíně zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Telče a byl pohřben na hřbitově u sv. Anny.

J. A. Slavíček byl od roku 1921 členem výboru Občanské umělecké besedy, jehož časopis Život přinášel častěji reprodukce jeho prací a později byl členem Sdružení výtvarníků v Praze[4], jehož výstavy obesílal drobnými kolorovanými kresbami a akvarely. Vystavoval na četných domácích i zahraničních výstavách, dokonce až v Los Angeles. Ilustroval řadu knih edice „Dobré dílo“ a především pražského nakladatelství Družstevní práce, ale i jednotlivé knihy menších nakladatelství. Vytvořil velké množství Ex libris a navrhl také obaly pro některé telčské potravinářské provozovny.

V roce 1975 byla v malířově rodné obci Rozseči odhalena pamětní deska.

• Ministerstvo školství a kultury, Praha
• Krajská galerie Vysočiny v Jihlavě
• Moravská galerie v Brně
• Národní knihovna v Praze
• Muzeum Otokara Březiny Jaroměřice nad Rokytnou
• Muzeum a galerie Dačice
• Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
• Západočeská galerie v Plzni
• Památník národního písemnictví v Praze
• Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
• Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
• obec Rozseč

a dalších

• 
  Stařec s Ukrajiny, dřevoryt
• 
  Před volbou (1935), tuš
• 
  Matka, pastel
• 
  Lovu zdar (1926), tuš, akvarel, papír
• 
  Řásná u Telče (1933), kvaš
• 
  Monopolní krize, perokresba, akvarel
• 
  Mluvčí
• 
  Koně (1925)
• 
  Veronna (1929), akvarel
• 
  Florencie (1929), kvaš, tužka podkresba, akvarel, pastel, kresba perem, tuš
• 
  Handlíř (1935)